V prověřování Voláka a Nejvyššího soudu jde o skulinu v systému přidělování stížností

A ještě jedna věc – jak jsem situaci odhadla, ministerský návrh je z pera pana doktora Mečla, což státní zástupci těžce nesli. Nevím, co se mezi nimi odehrálo, ale je tam nějaká animozita. A to není nikdy dobré, to vždy zavání tím, že ten, kdo byl odejit, se jde mstít, a ten druhý je zase naježený. Z toho nemůže nic dobrého vzejít, komentuje dění okolo zákona o státním zastupitelství poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Foto: Mediafax

Policie v případu stížností pro porušení zákona ve věci podnikatele Pavla Tykače zkoumá, zda někdo na ministerstvu spravedlnosti neobešel systém přidělování stížností jednotlivým senátům u Nejvyššího soudu. Systém je předem neodhadnutelný, až na jedinou výjimku: na přelomu roku se totiž „vynuluje“ a první přijatá stížnost po Novém roce automaticky putuje třetímu senátu pod vedením soudce Petra Šabaty.

Taková je konstrukce detektivů z ÚOOZ, kteří se začali zabývat okolnostmi, za kterých byla stížnost z ministerstva na přelomu roku odeslána, a rolí tehdejšího náměstka ministryně Marie Benešové (ČSSD) Daniela Voláka (ODS).

„Jednotlivá podání se přidělují podle toho, jak jsou zapsána podacím oddělením, a pak se pokračuje tzv. kolečkem, takže se nedá nikdy předem odhadnout, který senát bude danou věc rozhodovat. Navíc věci se přidělují řídícímu předsedovi senátu, který teprve věc přidělí konkrétnímu soudci k vyřizování. To je obecné pravidlo. Co se týče SPZ, tak ty jsou od začátku roku přidělovány následovně: První je přidělena prvnímu senátu v pořadí a to je senát 3,“ popsal systém přidělování stížností mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig. Třetímu senátu byla skutečně stížnost přidělena, protože došla 3. ledna jako vůbec první v novém kalendářním roce.

Zmíněnou stížností byla ta ve prospěch Pavla Tykače, kterou ihned po svém nástupu na ministerstvo stáhla ministryně Helena Válková (ANO) a soud o ní nejednal – pouze vzal na vědomí ministerské zpětvzetí. Lidové noviny už počátkem února s odkazem na „zdroje obeznámené s děním v justici“ informovaly o údajně podezřelých okolnostech takto:

„Nejvyšší soud nařídil veřejné projednávání, v nichž se zpravidla očekává rozhodnutí soudu, které vyhovuje stěžovateli. Za další byl termín soudu nařízen na 5. února, což je vzhledem k jiným případům nestandardně rychlý termín pro projednání. A o stížnosti měl rozhodovat Petr Šabata, který udělal v roce 2009 tečku za kauzou lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka a loni pomohl na svobodu stíhaným exposlancům ODS Ivanu Fuksovi, Marku Šnajdrovi a Petru Tluchořovi.“

Mluvčí Knötig ale tyto úvahy odmítl. „Jde o nepodloženou spekulaci a podrobnosti se nikdo z LN neobtěžoval ověřovat. K uvedenému lze sdělit pouze to, že veřejné jednání bylo zavčas nařízeno a všechny strany o něm byly s dostatečným předstihem informovány. Stížnost pro porušení zákona byla doručena 3. 1. 2014 a nařízeno veřejné zasedání bylo po víc jak měsíci. Nejde o žádné urychlené nařízení, podobné termíny v trestním řízení u Nejvyššího soudu  nejsou žádnou extra výjimkou,“ uvedl.

K soudu jako druhá v roce 2014 došla další stížnost v Tykačově kauze, tentokrát v jeho neprospěch. „Druhá SPZ roku 2014 byla rovněž na pana Tykače a byla rozdělena do tří stížností a tu už dostal další senát v pořadí, tedy senát 4, ve kterém byla přidělena JUDr. Hrabcovi. Další SPZ v pořadí pak byla přidělena senátu 5 a tak to pokračovalo dále. Tedy je zřejmé, že nikdy nelze předem odhadnout, kdy konkrétní věc bude doručena, v jaké pořadí bude zaspána a ani který senát ji dostane přidělenou k vyřízení. Z tohoto systému žádné výjimky neexistují,“ uvedl Knötig.

První stížnost byla soudu doručena 3. ledna, druhá o šest dní později. Druhou soud před několika dny zamítl. Policie se teď pokouší zjistit, zda někdo z ministerstva nevyužil znalosti systému přidělování stížností na přelomu roku a vyslechnout k tomu hodlá náměstka Voláka a tehdejší ministryni spravedlnosti Benešovou.

Robert Malecký