Dva roky stíhání v kauze Opencard: Jen samé pochybnosti

Právě před dvěma roky (3.dubna) se uskutečnilo hlasování pražské městské rady o kartě Opencard, které vedlo k obvinění radních, včetně tehdejšího primátora Bohuslava Svobody a současného primátora Tomáše Hudečka. Obvinění se týká takzvané druhé kauzy. V té první již padly nepravomocné odsuzující rozsudky.

Radní a příslušní úředníci, kteří připravovali pro radu podklady, jsou obviněni ze zločinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Toho se měli dopustit schválením materiálu týkajícího se doplnění zakázky na kartu Opencard a odstranění dosavadních závad, protože vyhlásili zakázku v režimu jednacího řízení bez uveřejnění.

Z obvinění není jasné, jak a čím se měly konkrétní osoby podílet na trestné činnosti, kromě toho, že pro návrh hlasovaly a některé jej vypracovávaly. Je navíc evidentní, že zde existuje rozpor v tom, kdo by měl být za případné trestní jednání zodpovědný. V tomto případě byli obviněni jak úředníci, kteří radním připravovali podklady, tak politici, kteří pro materiál hlasovali. Přitom v předcházejícím případě, který se kauzy Opencard týkal, byli obviněni pouze úředníci, kteří připravovali zadání. Právě tento rozpor se stal jedním z hlavních důvodů, proč byla zřízena poslanecká komise, která se již minulý týden sešla na svém prvním jednání.

Problematické je rovněž stanovení zavinění, které je nutné podle trestního zákona. Ve sdělení obvinění je pouze napsáno, že dotyční museli vědět, že porušují určité právní předpisy, aniž by ale bylo jakkoli rozvedeno, jak a proč měli znát všechny okolnosti, vzhledem ke svému postavení. Přitom měli radní posudek, podle nějž bylo zvolené řešení v pořádku. V obvinění tedy chybí konkrétní zavinění, respektive prokázání úmyslu způsobit někomu škodu a nezákonně obohatit společnost Haguess.

Z řady materiálů přitom vyplývá, že vedení města jednalo s firmou Haguess opakovaně o uvolnění licenčních podmínek, ale k dohodě došlo až v roce 2010, a to ještě s odkladem účinnosti. Kdyby měli radní skutečně zájem na obohacení této firmy, těžko by s ní vedli příslušná jednání. Třešničkou na dortu je pak obvinění jednoho ze členů hodnotící komise, který měl na starost pouze rozlepování obálek.

Represivní orgány nebraly navíc v potaz odborná stanoviska jak magistrátu, tak externích právníků, aniž by vysvětlily, proč. Existovaly dokonce dva nezávislé externí posudky, které vysvětlovaly, proč poptávané služby může vykonávat pouze firma Haguess.  Na druhé straně policie vychází z posudků, které se zabývají oblastmi, které jim nepřísluší. Jedna ze znaleckých společností není odborníkem v oboru informačních technologií, druhé sice ano, ale ve svém posudku se věnuje právnímu hodnocení.

Zavádějící je i stanovení údajné škody. Stanovená částka veřejné zakázky totiž neznamená, že bude celá utracena. Vše bude záležet až na servisních službách. Základní servisní služby je totiž založena na paušálních platbách za smluvené, předem stanovené služby, ale není možno dopředu říci, že bude případně celá vyčerpána. I srovnání s cenou karty v Liberci a Plzni je zavádějící, protože hodnotí-li se náklady na provoz podobného systému, je jediným relevantním způsobem srovnání relativních nákladů na jednu vydanou kartu. V jednání s firmou Haguess navíc město snížilo navrhovanou cenu o čtyři miliony korun.

Celé vyšetřování navíc provází od počátku řada podivností. Údajnou korupci vyšetřuje ÚOOZ, navíc v Českých Budějovicích, ačkoli místní příslušnost podle místa spáchání trestného činu přísluší Praze. Obvinění neměli zpočátku přístup k celému spisu a znaleckým posudkům a konečně, policie nevyslechla ani hlavního svědka obhajoby, tedy právníka, který dával posudek, že postup při schvalování veřejné zakázky je v souladu se zákonem.

Pro pochopení celé kauzy je nutné si připomenout, o co vlastně šlo. Podstatné na celé věci je, že celý systém byl od května 2011 provozován bez smluvního zajištění podpory, nebylo možné v případě chyby nebo havárie systému zajistit dostatečnou podporu nebo opravu softwaru v případě přechodu na nový typ karet, protože u stávajícího typu byla prolomena bezpečnost, kvůli čemuž se přestaly vyrábět. V září 2012 navíc měla vypršet platnost karet pro 300 000 uživatelů.

Dá se tedy konstatovat, že k vyhlášení veřejné zakázky jednacím řízením bez uveřejnění existovaly pádné důvody. Pochybení sice konstatoval antimonopolní úřad, ale i zde se město odvolalo a případ bude řešit soud. I kdyby nakonec dopadl pro vedení pražského magistrátu špatně, byl by to maximálně správní delikt. I když je dnes podle nového trestního zákoníku policie povinna stíhat každý trestný čin, měla by zároveň respektovat zásadu ultima ratio. A to v tomto případě evidentně nerespektovala. Je ale otázkou, co s tím nadělá jedna vyšetřovací komise.

Dušan Šrámek