Tragická smrt policistky se změnila v přestřelku mezi koalicí a opozicí

Poslanci jsou podle zastupitelství podezřelí z poškození finančních zájmů Evropské unie Foto: psp.cz

Na úterním jednání Poslanecké sněmovny byla jako mimořádný bod zařazena Informace ministryně spravedlnosti o vymahatelnosti práva v České republice. Poslanec Jiří Koskuba (ČSSD) navrhl tento bod s tím, že chce slyšet vysvětlení od Heleny Válkové, jaké přijme opatření ohledně toho, že zfetovaný řidič, který minulý týden zabil autem šestatřicetiletou policistku, běhal po svobodě, přestože byl již jedenáctkrát chycen bez řidičského oprávnění. Namísto toho se debata zvrhla ve slovní přestřelku mezi poslanci koalice a opozice.

Je vždycky zvláštní, jestliže bod, který hrozí veřejným pranýřováním člena vlády, navrhne poslanec jedné z vládních stran. A ještě tomu nasadí korunu tím, že bod pojmenuje zcela jinak, než byl jeho původní úmysl. O „vymahatelnosti práva v ČR“ by mohli poslanci klidně rokovat celé volební období. Není proto divu, že opozice této hlouposti dokonale využila.

Poslanec Daniel Korte (TOP 09) tak na plénu otevřel problém Vězeňské služby, respektive skutečnosti, že dne 4. 4. 2014 učinila personální opatření vůči řediteli věznice Rapotice plk. Ondráškovi, kterého pověřila řízením Vězeňské služby a stanovila mu složku služebního příjmu, přičemž jak zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, tak zákon o Vězeňské službě a justiční stráži explicitně konstatuje, že má personální pravomoc jen vůči generálnímu řediteli.

Na Korteho vzápětí navázala poslankyně Jana Černochová (ODS), která se Válkové zeptala, jak je možné, že dosud nevyřídila rozklad gen. Dohnala, ale již jmenovala generálního ředitele, a proč předmětný rozklad nebude řešit k tomu určená rozkladová komise tak, jak paní ministryně avizovala v médiích.

Pomineme-li slovní přestřelky jednotlivých poslanců, které se týkaly důvodů pro zařazení a definice zmíněného bodu programu, byly nejzajímavější pasáže, v nichž ministryně Válková vysvětlovala svůj postoj k postupu soudce ve věci pachatele smrtelného útoku na policistku. „Pokud soud se takovým případem zabývá, tak by neměl ukládat opakovaně něco, co očividně není v praxi dodržováno, a měl by, bohužel, i když já sama jsem odpůrcem nepodmíněného trestu odnětí svobody, tak by měl velice zvážit a po, řekněme, druhém zákazu, který v praxi nebyl dodržován, by měl uložit nepodmíněný trest, byť třeba na kratší dobu, tzn. při samotné dolní hranici trestní sazby,“ řekla ministryně doslova.

Válková se rovněž vyjádřila v tom smyslu, že v praxi Ministerstvo spravedlnosti nemá jinou možnost, než v takovém případě konstatovat, že zřejmě měla být v konkrétním případě uložena jiná trestní sankce. „Samozřejmě, je zde možné kárné řízení, když se ukáže nějaké flagrantní porušení v tom smyslu, že si třeba soudce vůbec nevyžádá, resp. nepodívá se vůbec do historie obžalovaného, který před ním stojí,“ dodala.

Dušan Šrámek