Nominovaná česká eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví Věra Jourová se včera snažila poslance Evropského parlamentu přesvědčit, že je tím správným kandidátem do budoucí Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. Zda uspěla, bude jasné zřejmě v pondělí, neboť parlamentní výbory, které s její nominací musí souhlasit, verdikt zatím nevynesly. Někteří poslanci měli vůči české adeptce výhrady, týká se to to zejména výboru LIBE, přes který podle dostupných informací zatím neprošla.
Jourová během tříhodinového slyšení mimo jiné zdůraznila, že je nezávislou osobností a že nijak nepodléhá vlivu českého vicepremiéra, ministra financí, podnikatele a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
Někteří poslanci ve svých prvních hodnoceních měli vůči Jourové určité výhrady, jiní si prý odnesli pozitivní dojem. Příslušné výbory dnes ale jednotný názor nenašly. Podle dostupných informací panovala nespokojenost především ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, námitky prý ale zaznívaly také ve výboru pro ženská práva. Pokud zástupci frakcí ve výborech nedojdou ke konsensu, má rozhodovat hlasování. Je navíc možné, že přinejmenším jeden z těchto výborů si do pondělí, kdy se zřejmě o Jourové rozhodne, vyžádá ještě odpovědi na některé doplňující otázky.
Zřejmě větší problémy má designovaný eurokomisař pro finanční stabilitu, služby a trhy Jonathan Hill z Británie, který před poslance bude možná muset předstoupit ještě jednou.
V úvodním prohlášení v angličtině Jourová poslancům čtyř příslušných výborů sdělila, že chce přispívat k ochraně a posilování evropských hodnot budováním mostů mezi vnitrostátními právními systémy. Chce prý přitom podpořit hospodářský růst, neboť solidní a předvídatelný systém soudnictví je nutným předpokladem pro ekonomický růst a pro vstřícné podnikatelské prostředí. Rovněž řekla, že chce pokračovat v iniciativě své předchůdkyně Viviane Reddingové, která prosazovala větší zastoupení žen ve správních radách velkých firem.
Poté odpovídala na otázky zákonodárců česky. Poslance zajímala například témata od podpory malých a středních firem přes ochranu datových toků mezi EU a USA až třeba po začleňování Romů či návraty evropských islamistických bojovníků do jejich domovských zemí.
Právě ochranu evropských dat ve Spojených státech označila Jourová za nejsložitější otázku své odborné náplně. „Ve hře je ochrana osobních dat i ochrana soukromí. To je něco, o čem se nevyjednává a nesmí se zpochybňovat,“ zdůraznila. Důvěra Evropy ve Spojené státy byla podle ní „zásadně narušena“ po odposlechových odhaleních ze strany bývalého pracovníka americké tajné služby Edwarda Snowdena.
Podle Jourové je v EU potřeba rychlá reforma ochrany osobních údajů. „Není možné dále fungovat podle směrnice z roku 1995, která je z diluviálních dob, abych tak řekla,“ podotkla.
V otázce podpory malých a středních firem se česká kandidátka do komise vyslovila pro to, aby EU nezatěžovala dál „ty, kdo tvoří ekonomický základ společnosti“. Také dala jasně najevo, že chce bránit zájmy evropských zákazníků.
Jedna z tazatelek Jourové připomněla, že ČR bývá kritizována za přístup k Romům. „Dotkla jste se bolavého místa,“ připustila vzápětí kandidátka. Úspěšné začleňování podle ní bude vyžadovat spolupráci na všech úrovních, od evropské po místní, a je dlouhodobou záležitostí i „vzájemného pochopení“ mezi většinou a menšinou.
Důraznější postup Jourové v řešení romské problematiky oproti mírnějším krokům Reddingové v komentáři pro server EUObserver žádala bulharská analytička Violeta Najdenovová, která se tématem zabývá v organizaci Open Society European Policy Institute v Bruselu.
O komisi jako celku bude Evropský parlament hlasovat na konci měsíce tak, aby se Junckerův tým mohl ujmout práce od počátku listopadu.
Sama Jourová je toho názoru, že před poslanci „docela uspěla“. Předseda výboru pro právní záležitosti Pavel Svoboda z Evropské lidové strany (EPP) ČTK řekl, že jeho osobní dojem byl pozitivní. Předsedkyně výboru pro vnitřní trh a služby Vicky Fordová z konzervativní frakce ECR ale míní, že otázky okolo ochrany spotřebitele potřebovaly v několika případech ještě další vyjasnění. „Budeme se muset teprve rozhodnout, zda byly její odpovědi dostatečně jasné a zda bude tato problematika v nové komisi brána dost vážně,“ dodala Fordová.
Podle politologů, jež ČTK oslovila, se s dotazy Jourová vypořádala dobře, i když místy působila nejistě. Také podle zástupců koaličních stran byla dobře připravená. O něco kritičtěji její vystoupení hodnotí pravicová opozice, podle které působila Jourová nezkušeně. Například ODS kritizovala to, že možná budoucí komisařka podpořila vznik veřejného žalobce.
Slovenský list SME dnes v komentáři napsal, že pokud se Jourová stane eurokomisařkou pro spravedlnost, bude to jako udělat kozla zahradníkem. Podle názoru SME budí největší spory její kariéra v Babišově straně ANO.
-čtk-
