Reakce na pařížské události: Je třeba posílit BIS, finančně i personálně

Terorismus ve Francii Foto: Wikimedia

Posílení Bezpečnostní informační služby jako prevence před podobnými událostmi, které minulý týden postihly Francii, a to jak v oblasti finanční, tak personální. Naopak v legislativní oblasti není příliš co měnit, zní v reakci od českých politiků a bezpečnostních expertů. Revizi by ovšem podle zejména pravicových politiků měla být podrobena imigrační politika.

Pro posílení BIS se během nedělní návštěvy Paříže vyslovil například premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „I Bezpečnostní informační služba byla v minulých letech postižena škrty, to znamená, že došlo ke snížení její kapacity, a je potřeba tyto věci napravit,“ řekl Sobotka.

Škrty z let minulých zmínil v pořadu Otázky Václava Moravce v ČT rovněž ministr vnitra Milan Chovanec. Vychovat policistu a agenta podle něj trvá několik let. Bývalý ministr financí, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek ovšem odmítl, že by ČR v otázce boje proti terorismu něco zanedbala. Potřeba je podle něho vedle posílení činnost zpravodajských služebi diskutovat o imigrační politice. „Evropa má svoji azylovou politiku, má politiku lidských práv, ale nemá svou přistěhovaleckou politiku,“ uvedl v televizi Prima.

Předseda ODS Petr Fiala v reakci pro Českou justici prohlásil, že před teroristickými útoky radikálního islámu není v Evropě v bezpeční nikdo. „Radiální islám proti nám vede válku, a podle toho se musíme chovat,“ uvedl. Podle Fialy není možné zapomínat, že mezi bojovníky patří lidé, kteří žijí v Evropě mezi námi, přistěhovalci a  občané EU. „Proto je na místě přemýšlet o zpřísnění migrační politiky a mnohem větším tlaku na integraci přistěhovalců,“ uvedl šéf ODS. ČR by podle jeho slov měla důsledně odmítnout jakékoli pokusy o rozdělení imigrantů do jednotlivých zemí podle kvót.

Legislativa je dostatečná, pozor na ukrajování svobod

O tom, že jakákoli změna zákonů nemůže zabránit opakování pařížských událostí, je přesvědčena komunistická poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová. „Na terorismus nemůže být žádná země připravena, pokud nechce chránit své obyvatele tím, že je zcela izoluje. Zákony nejsou zátarasy proti lidem připraveným položit svůj život,“ řekla České justici Bebarová Rujbrová. Cestu vidí výhradně v mezinárodní spolupráci a potírání aureoly hrdinství teroristů.

Sociálně demokratická poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD) si nemyslí, že by ČR byla na případný teroristický útok dobře připravena. „Bude na vládě, jak zareaguje, a na Bezpečnostní radě státu, kde by měla být přiléhavá doporučení konkretizována a pak uvedena v život,“ uvedla Benešová.

O tom, že sebelepší legislativa a bezpečnostní opatření nemohou riziko terorismu zcela eliminovat, je přesvědčena i poslankyně bezpečnostního a branného výboru Jana Černochová (ODS). „Terorismus je zákeřný a neřídí se žádnými pravidly,“ řekla. Černochová nicméně upozornila na nutnou vyváženost bezpečnostních opatření s občanskými právy. „Zavedením jakýchkoli systémových opatření proti teroristickým aktivitám zároveň ukrajujeme kousek svobody nás všech,“ připomněla Černochová.

Bezpečnostní expert: BIS si uvědomuje své slabiny

BIS nedávno právě v souvislosti s hrozbou islámského fundamentalismu požádala o zvýšení svých pravomocí směrem k bankovnímu tajemství, chce i více informací od telekomunikačních společností. “ Volání BIS po legislativních úpravách, které by jí více umožnily dostát zákonným povinnostem, je výrazem toho, že si uvědomuje, že se jich v současnosti není schopna plně zhostit. Bez navýšení rozpočtů, kultivace zpravodajského prostředí a přijetí adekvátní legislativy pro jejich činnost, nebudou tajné služby s to plnit svou preventivní roli. Je načase brát tuto hrozbu vážně,“ komentoval to bývalý ředitel Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor.

Česká republika podle něho v posledním desetiletí stále spoléhala na to, že nejsme primárním cílem islámských radikálů. „V době finanční a ekonomické krize se poměrně razantně krátily rozpočty složek Integrovaného záchranného systému, škrtům se nevyhnula ani armáda a tajné služby,“ připomněl Šándor. Dodal, že občané si stát platí ze svých daní proto, aby jim zabezpečil jistou míru bezpečí. „Je to tedy na politicích, jak se k věci postaví, včetně toho, aby neadekvátní a naivní migrační politikou nekompromitovali bezpečnost občanů,“ uvedl Andor Šándor.

Roli tajných služeb zmínil v reakci pro Českou justici i předseda ústavně-právního výboru sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD). „Minutu před útokem nikdo nevěděl nic a najednou se objevují informace, že zpravodajské služby už měly řadu podezření. Není otázkou, jak služby pracovaly, ale jak se informace vyhodnocovaly,“ uvedl Tejc.

Česká kontrarozvědka se podle něho léta potýkala s nedostatečným rozpočtem. „Jsem rád, že se v rámci možností daří alespoň udržet stav, který je,“ řekl. Podotkl, že v bezpečnostní oblasti se s informacemi BIS pracuje lépe než v oblasti ekonomické.

Robert Malecký