Whistleblower („ten, co píská na píšťalku“) – v poslední době velmi skloňovaný termín, který neměl v českém právním řádu dosud svoji přesnou podobu a který představuje toho, kdo upozorní na nekalé praktiky svých nadřízených, popřípadě spolupracovníků. Trendem v některých zemích je takové zaměstnance ochraňovat před případnou šikanou či výpovědí z práce. Pokud vláda schválí nejnovější návrh ministerstva vnitra, přidá se k těmto zemím i Česká republika. Alespoň co se státní správy týče.

Ministerstvo vnitra totiž poslalo do připomínkového řízení vyhlášku, která řeší „whistleblowing“ pro účely zákona o státní službě. V každém úřadě tak bude povinnost ustavit tzv. prošetřovatele, který bude přijímat podání o protiprávním jednání osob ve služebním poměru.

Protiprávní jednání může podle autorů zahrnovat například korupci, nehospodárné nakládání s prostředky, jiné porušení právních či služebních popřípadě vnitřních předpisů. Prošetřovatel bude mít lhůtu 30 dnů (v závažných případech je možné ji o dalších 30 dnů prodloužit), během kterých musí podání prošetřit a v případě, že bude oznámení důvodné, spravit o něm vedoucího služebního úřadu, na ministerstvech a Úřadu vlády státního tajemníka, v sekci pro státní službu pak náměstka pro státní službu. Ti jsou pak povinni provést opatření podle povahy dané věci.

Prošetřovatel náměstka pro státní službu navíc přijímá a prošetřuje oznámení na všechny vedoucí služebních úřadů a státní tajemníky. Naopak prošetřovatel při Úřadu vlády podle této vyhlášky přijímá a prošetřuje podání na náměstka pro státní službu a jím určené prošetřovatele. Jeho příslušnost je dána i tehdy, je-li napadena nestrannost prošetřovatele při sekci náměstka pro státní službu.

Prošetřovatelé – osoby „znalé terénu“

Ministerstvo vnitra předpokládá, že jako prošetřovatelé budou ustanoveny osoby, „jejichž osobnostní, profesní a morální úroveň bude zaručovat skutečně efektivní plnění povinností z této funkce vyplývajících“. Prošetřovatelé budou ve služebním poměru a budou tak povinni dodržovat veškeré povinnosti zákonem o státní službě stanovené pro výkon služby a ponesou odpovědnost za případné porušení těchto povinností.

Jistou míru rizika jejich nezávislosti je ale možné spatřovat v tom, že budou muset každoročně podávat „hlášení“ ministerstvu vnitra. To samo v důvodové zprávě píše o „určité míře kontroly“: „Zpětná vazba, tedy i určitá míra kontroly nad činností prošetřovatelů, bude zajištěna stanovením povinnosti prošetřovatelům podávat ministerstvu vnitra každoročně zprávy o činnosti, obsahující základní údaje o činnosti prošetřovatelů v uplynulém roce“.

Mohlo by vás zajímat

Anonymy vítány

Prošetřovatel je povinen zajistit maximální ochranu identity podavatele, anonymní vyšetřování podle vyhlášky předpokládá zvláštní vedení agendy mimo spisovou službu daného úřadu. Ta pamatuje i na anonymní podání – pro tyto účely bude na každém úřadě zřízena speciální schránka, přičemž přístup k ní musí být zajištěn tak, aby byla zajištěna maximální anonymita podavatele.

Základním předpokladem je ochrana podavatele, který nesmí být v souvislosti se svým oznámením jakkoliv perzekvován a tato ochrana se vztahuje i na osoby jemu blízké, leda by se podáním dopustil správního deliktu či trestného činu pomluvy. Ochrana se vztahuje i na případy úředníků, kdy se sice neprokáže pravdivost jejich podání, ale „u něhož, vzhledem k okolnostem, které mu byly v době podání oznámení známy, a znalostem, které v době podání oznámení měl, mohl být oprávněně přesvědčen o pravdivosti v něm uvedených tvrzení“.

„Navrhovaná právní úprava nemá za úkol chránit oznamovatele, kteří učiní úmyslně nepravdivá oznámení. Na druhé straně by však ochrany měli požívat oznamovatelé, kteří učiní o určité skutečnosti oznámení v důvodném přesvědčení, že je pravdivé, ač se následně takové oznámení ukáže mylným,“ navrhuje ministerstvo. Ochrana se tedy nebude vztahovat ani na oznamovatele, u nichž bude prokázáno, že podali oznámení zjevně nepravdivé a museli nebo měli si být s ohledem na své vědomosti a zkušenosti této skutečnosti vědomi.

-tra-