Zákonu o státním zastupitelství hrozí ve sněmovně krach

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán a Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman Foto: MSp

Novému zákonu o státním zastupitelství hrozí ve sněmovně zásadní přepsání, ve hře je rovněž úplné odmítnutí a návrat k tzv. malé novele, kterou před rokem a čtvrt prosazovala tehdy končící ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD). Rozhodující členové ústavně-právního výboru totiž po detailním prostudování nejsou už tak nadšení, jak to vypadalo před dvěma týdny, kdy ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) oznámil dohodu s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a zákon představil.

Očekávané problémy pro ministra Pelikána ukázalo středeční jednání podvýboru pro justici a soudní samosprávu, který vede Pelikánova předchůdkyně ve funkci a ve věci nynější podoby předlohy názorová oponentka Helena Válková (ANO). Členové podvýboru respektují neveřejnost jeho jednání, a tak se většinou omezili jen na konstatování, že připravili souhrn zásadních připomínek, kterým by měl příští týden věnovat pozornost ústavně-právní výbor na výjezdním jednání v Kroměříži.

Proč otočil ministr Pelikán?

České justici se přesto podařilo rekonstruovat podstatné body jednání, na kterém ministerstvo zastupoval Petr Forejt z legislativního odboru.

Ten nevnesl příliš světla do klíčové otázky, co předcházelo Pelikánovu názorovému obratu. Zatímco dříve patřil k odpůrcům rušení vrchních stupňů, nyní je prosazuje.

Obrat ministra Pelikána
Ve věcné oblasti se Pelikán přiklonil k názoru ministryně Heleny Válkové, která je odpůrkyní rušení vrchních státních zastupitelství. Pelikán rovněž nesouhlasí s tím, aby – podle představ NSZ – vznikl jediný protikorupční speciál, právě při Nejvyšším státním zastupitelství. „Netajím se tím, že jsem radikálně proti jednomu speciálu,“ řekl. Jako důvod zmínil obavu z koncentrace moci.
(Česká justice, 22. 6. 2014)

Podle Forejta předložení zákona předcházely tři schůzky s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, na opakované dotazy dokonce připustil, že jich mohlo být víc. V této části jednání byla velice častou Forejtovou odpovědí věta Na to se musíte zeptat pana ministra.

Velký rozruch pak způsobilo Forejtovo prohlášení, že za vytvořením speciálu bez praktického dohledu byla snaha vytvořit „dvě nezávislá mocenská centra“, jedno v Brně (NSZ) a druhé v Praze (speciál).

V širší rovině se jako možné vysvětlení nedávného dění kolem návrhu zákona nabízí i zájem amerického ambasadora Andrewa Shapira. Ten se krátce po své instalaci do funkce sešel v Brně s Pavlem Zemanem, obě strany odmítly obsah jednání komentovat. Česká justice měla možnost hovořit s několika poslanci, kteří potvrdili, že se Shapirův zájem nyní soustředí na ně. Obsahem schůzek vždy byl zákon o státním zastupitelství.

Unie státních zástupců věrně při svých lídrech

Za pozornost stojí i obrat, který vykonala Unie státních zástupců vedená Zdeňkem Matulou z VSZ Praha. Profesní organizace vždy patřila k lobbistickým skupinám kopírujícím postoje své bývalé šéfky, dnešní vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.

Loni v listopadu, po sněmovním semináři nad tehdejším návrhem zákona z pera ministryně Válkové, se kterým státní zástupci nesouhlasili, Matula České justici řekl, že by zákon měl počkat na širší rekodifikaci trestního řádu: „Za dané situace by měl být odmítnut, a to i z toho důvodu, že v tomto roce přišlo Ministerstvo spravedlnosti s myšlenkou úplného překopání trestního řádu, a to do základu. Minimálně za této situace mám za to, že je lepší nejprve vybudovat trestní řád a potom se bavit o soustavě státního zastupitelství.“ Nyní už tak kategorický není: „V obecné rovině ale s tímto návrhem souhlasíme,“ řekl Matula České televizi a k rušení VSZ dodal: „Vnímáme to jako omezení byrokracie a možnost sjednocení postupu státních zástupců. Bude jeden centrální orgán.“

Obrat Unie státních zástupců
„Za dané situace by měl být odmítnut, a to i z toho důvodu, že v tomto roce přišlo Ministerstvo spravedlnosti s myšlenkou úplného překopání trestního řádu, a to do základu. Minimálně za této situace mám za to, že je lepší nejprve vybudovat trestní řád a potom se bavit o soustavě státního zastupitelství.“
(Prezident USZ Zdeněk Matula, 14. 11. 2014)
 
„Pochopitelně ještě neznáme detailní podobu zákona, jednotlivé paragrafy. K těm se budeme vyjadřovat v rámci připomínkového řízení. V obecné rovině ale s tímto návrhem souhlasíme.“
(Zdeněk Matula, 30. 3. 2015)

Ostré připomínky formulovala exministryně Marie Benešová

Ve věcné rovině jednotlivých sporných bodů se ukázalo, že klíčové postavy ústavně-právního výboru mají velice závažné výhrady. Místopředsedkyně výboru Marie Benešová dokonce navrhovala usnesení, aby podvýbor zákon jako celek odmítl a vrátil se k její tzv. silvestrovské novele.

Na to předsedkyně podvýboru Helena Válková nepřistoupila, připustila nicméně, že při dnešní znalosti věci by po svém nástupu do funkce nejspíš postupovala jinak a Benešové novelu z vlády nestahovala. „Člověk se má přiznat i k tomu, co třeba v minulosti neudělal dobře. Často si kladu otázku, zda tenkrát nebylo moudřejší, za situace, kterou očividně paní bývalá ministryně znala lépe, navrhnout spíš novelu než takový návrh zákona, jaký jsem teď jako poslankyně dostala k dispozici,“ řekla České justici Válková.

Marie Benešová podvýboru předložila ucelený soupis zásadních připomínek, které kopírují náladu mezi klíčovými personami sněmovní justiční politiky.

„Lze konstatovat, že MSp v podstatě rezignovalo na zpracování vlastního zákona a s určitými změnami „oprášilo“ uvedený dřívější návrh dodaný ministerstvu SZ. Vlastní tvůrčí vklad MSp je dosti omezený. Přes některé rozdíly, především MSp akceptovalo základní koncepci spočívající v centralizovaném modelu státního zastupitelství s výraznou koncentrací kompetencí u NSZ, tedy model připomínající systém předrevoluční generální prokuratury,“ píše Marie Benešová v úvodu soupisu výhrad, který poskytla České justici.

Bývalá ministryně zároveň varuje, že se z Nejvyššího státního zastupitelství stává obří instituce s rozsáhlými pravomocemi. „NSZ je nejblíže nadřízený orgán všem KSZ se všemi pravomocemi z toho vyplývajícími. NSZ se v trestním řízení stává orgánem druhé instance ve vztahu ke KSZ i ve vztahu ke Speciálnímu státnímu zastupitelství (SSZ), zejména pokud jde o rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím státních zástupců,“ píše Benešová.

V těchto obavách jí jde naproti i předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD), který původně dokončení návrhu přivítal. Dnes ale stojí na poněkud jiných pozicích, jak vyplývá například z dnes zveřejněného rozhovoru pro týdeník Reflex. „Dnes jsou jednotlivé složky státního zastupitelství vnitřně autonomní. Když je negativně „zasažena“ jedna část, neprojeví se to v jiné části. Pokud se v budoucnu dostane do funkce řekněme osoba nedobrých vlastností, může to ovlivnit chod všech krajských a nepřímo i okresních státních zastupitelství. To zde dosud nebylo, což považuji za velké nebezpečí,“ řekl Tejc Reflexu.

Kritizoval i příliš volné ukotvení speciálu a také fakt, že si jeho státní zástupci budou moci vybírat prakticky jakoukoli kauzu, která se byť jen „otře“ o téma korupce, nebo naopak jakoukoli kauzu vrátit zpět například na kraje, pokud by je už „přestala bavit“. „Podle znění současného zákona se (speciál) příliš vymyká soustavě a není odpovědný ani nejvyššmu státnímu zástupci. Pokud bude mít takto širokou moc, musí být podřízen jednak Nejvyššímu státnímu zastupitelství a současně nezávislým soudům. To je principiální věc,“ prohlásil Tejc.

Na situaci reagují i špičky soustavy, radí se v Plzni

O tom, jak klíčové bude příští týden jednání v Kroměříži, kterého se má zúčastnit jak ministr spravedlnosti, tak nejvyšší státní zástupce, svědčí příprava špiček soustavy. Pavel Zeman se svými náměstky Igorem Střížem a Pavlem Pukovcem pobývají již druhý den v Plzni, kde se radí o dalším postupu.

Česká justice požádala Zemanova mluvčího Petra Malého o krátké komuniké, podle Malého ovšem není jeho vydání pravděpodobné.

Robert Malecký