Evropa se pustila do boje s Facebookem

Po Googlu přišel na řadu další zaoceánský informační gigant. Evropa se pouští do boje s nejrozšířenější světovou sociální sítí Facebook.

Začátky celoevropské křížové výpravy proti Facebooku byly nenápadné a měly podobu v podstatě bizarních soudních sporů, které končily dřív než pořádně začaly. Na konci je prohlášení belgické Komise pro ochranu soukromí, podle které Facebook “pošlapává unijní právo”. Vzhledem k tomu, že Belgičané úzce spolupracovali s kolegy z Francie, Německa, Nizozemí a ze Španělska se to rovná vyhlášení války.

Bojuje se v ní o právo soukromé společnosti stanovovat podmínky, za kterých budou uživatelé používat její služby. Facebook tvrdí, že uživatelé nejsou povinni podmínky akceptovat a v takovém případě je nikdo nenutí na sociální síti být. Evropa se přiklání k tomu, že Facebook je naopak povinen upravovat svoje podmínky podle toho, co si vyvzpomenou aktivisté, kteří si přinejmenším v jednom případě ze soudních pří s Facebookem udělali živobytí.

Irský zádrhel

Rozbuškou sporu mezi belgickou agenturou, jejími evropskými spojenci a Facebookem se stala neochota v Irsku usazené společnosti odpovědět na otázky unijních strážců soukromí. Týkaly se lednových změn v politice ochrany privátních dat, které Facebook provedl – a nutno poznamenat, že na ně všechny uživatele korektně upozornil.

Prohlášení Komise bylo nečekaně ostré. Uvádí, že Facebook odmítá brát ohled na právní předpisy jednotlivých členských států a řídí se pouze irskými předpisy, jelikož své evropské sídlo má v této zemi. Irsko je podle kritiků v otázkách ochrany dat či korporátního zdanění k mezinárodním společnostem velmi mírné, jelikož si je chce na svém území udržet. Hlavním problémem je podle komise to, že Facebook odmítá přesně vysvětlit, jakým způsobem sleduje lidi na internetu pro účely cíleného zobrazování reklam.

Facebook reagoval tvrzením, že je v Evropě regulován a jeho podmínky jsou v souladu s evropskými předpisy týkajícími se ochrany spotřebitelů. To je ve srovnání s předešlými kauzami dost strohé a byla to patrně neochota sociální sítě pokorně si nechat umýt hlavu, co komisi přimělo k dalšímu kroku.

Belgická komise plánuje zveřejnit druhou část své studie týkající se Facebooku později v tomto roce. Jinak řečeno – jedná se o něco, čemu by se dalo říkat třeba podmíněné vyhlášení války.

Ozbrojené příměří

Už bylo řečeno, že ostrý postup belgické komise a strohý komentář Facebooku je jen poslední kapkou. Předcházely jí dvě významné události, které Facebook nejspíš přiměly začít brát evropské soudy jako něco vážnějšího než je okopávání kotníků.

Už na začátku května Facebook světa varoval regulátory v Evropské unii, že pokud mu přikáží změnit způsob jeho podnikání v Evropě, doplatí na to v důsledku koncoví uživatelé.

Viceprezident pro veřejnou politiku v Evropě Richard Allan šel tak daleko, že se v rozsáhlém materiálu vyjádřil k šetření praktik Facebooku, které zahájili regulátoři v některých zemích Evropské unie. Podle Allana by sankce uvalené na Facebook v konečném důsledku poškodily samotné uživatele a menší internetové firmy, které se snaží stát novým Facebookem. „Náklady Facebooku by vzrostly a lidem v Evropě by nové funkce byly zpřístupňovány mnohem pomaleji, pokud vůbec. Největší obětí by se staly menší evropské firmy.“

Allan narážel na to, že regulátoři ve Francii, Španělsku, Itálii a dalších zemích Evropy na počátku tohoto měsíce zahájili šetření, zda Facebook při shromažďování dat uživatelů neporušuje unijní zákony – jedná se právě o šetření, jehož hmatatelným výsledkem je belgická zpráva.

Na začátku dubna pak vídeňský soud začal projednávat hromadnou žalobu pětadvaceti tisíc uživatelů včetně zhruba stovky lidí z České republiky proti Facebooku. Navrhovatelé si stěžují, že sociální síť porušuje ochranu osobních údajů. Advokáti Facebooku hned na úvod vyjádřili pochybnost, zda se záležitostí může zabývat rakouský soud. Podle žaloby sociální síť uchovává osobní data, o jejichž vymazání uživatelé požádali i údaje o lidech, kteří se k sociální síti nikdy nepřipojili. Také má za to, že Facebook spolupracuje s americkou Národní bezpečnostní agenturou (NSA), které své databáze zpřístupnil.

Facebook, jehož šéf Mark Zuckerberg v roce 2013 obvinění o spolupráci s NSA popřel, se nyní snaží zabránit tomu, aby rakouské soudy žalobu projednávaly. Jeho právní zástupci před vídeňským soudem prohlásili, že žalovat Facebook ve své vlasti mohou jen uživatelé, což prý zástupce žalující strany Max Schrems není. Podle nich se tak musí obrátit na soud v Irsku, kde má evropská divize Facebooku sídlo.

Zástupci Facebooku mimo jiné uvedli, že Schrems si na kauze postavil kariéru a živobytí – což je nepochybně pravda.

Žaloba požaduje pro každého odškodné ve výši pěti set eur – a k hromadné žalobě se připojilo pětapadesát tisíc lidí. Schrems se o dodržování ochrany dat u Facebooku začal zajímat poté, co v roce 2011 požádal sociální síť, aby mu poskytla všechny údaje, které o něm uchovává. Na CD, které dostal, byl dokument s více než 1200 stránkami. V dokumentu byly i údaje, které Schrems již dříve vymazal, což mimochodem poněkud staví na hlavu argument, že Schrems není uživatelem Facebooku.

Ondřej Fér, Ekonomický deník