Kauza Novák: Porušení zákona v jeho prospěch, záměna advokátky a další otazníky nad spolkem Gryphons

Bývalý senátor a starosta Chomutova Alexandr Novák v říjnu 2010 u Okresního soudu v Chomutově. Foto: archiv

V případu propuštění Alexandra Nováka, bývalého starosty Chomutova a exsenátora ODS, odsouzeného v roce 2012 za přijetí úplatku ke čtyřletému nepodmíněnému trestu odnětí svobody a pokutě 5 mil. Kč, se ukazují nové skutečnosti. Česká justice má k dispozici protokol o provedené kontrole z 26.5. 2015, kterou prováděl pověřený státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, z něhož mj. vyplývá, že zákon byl postupem státního zástupce a soudu porušen nejen ve prospěch, ale i v neprospěch Alexandra Nováka.

Mělo se tak stát tím, že o Novákově propuštění bylo rozhodnuto podle chybného ustanovení trestního zákona. „Pokud odsouzený Alexandr Novák započal s výkonem čtyřletého trestu odnětí svobody dne 2.4.2013, je zřejmé, že ke dni 2.4.2015, tedy v den předcházející podání návrhu občanského sdružení Gryphons na jeho podmíněné propuštění, vykonal polovinu jemu uloženého trestu odnětí svobody a splňoval tak základní kritérium pro podmíněné propuštění, předpokládané ustanovením § 88 odst.1 písm.a) trestního zákoníku. K tomuto zákonnému ustanovení také navrhovatel vázal svůj návrh. Přesto bylo nakonec o jeho podmíněném propuštění rozhodnuto podle § 88 odst.1 písm.b) trestního zákoníku“, píše se v „Záznamu o přezkoumání postupu státního zástupce v řízení o podmíněném propuštění ods. Alexandra Nováka“, který je výsledkem kontroly KSZ Ústí nad Labem vůči postupu státního zástupce Ladislava Kosána z OSZ Chomutov.

Prověrku provádějící státní zástupce tak dochází k závěru, že tak byl porušen zákon v neprospěch Alexandra Nováka. „Může se zdát, že jde o pochybení formální, nicméně nelze ponechat stranou pozornosti, že pro postup podle § 88 odst.1 písm.b) trestního zákoníku stanoví zákon sice mírnější podmínku v podobě alespoň jedné třetiny vykonaného trestu, na druhé straně další zpřísňující podmínky v podobě omezeného okruhu trestných činů, pro které byl konkrétní odsouzený odsouzen a osobu prvně se nacházející ve výkonu trestu. Tato všechna kritéria jsou ovšem významná a posuzují se jen do té doby, dokud odsouzený nevykoná alespoň polovinu z uloženého trestu a poté se i ohledně něho uplatní obecná kritéria § 88 odst.1 písm.a) trestního zákoníku“, píše kontrolu provádějící státní zástupce KSZ Ústí nad Labem.

Podle jeho názoru jde ovšem o další z pochybení v daném řízení, které jde na vrub státního zástupce Kosána: „V každém případě je i v tomto ohledu zcela transparentní pochybení státního zástupce, který byl vyhlášení předmětného rozhodnutí přítomen, že se do protokolu vzdal stížnosti a zbavil se tak možnosti na tuto zjevnou nezákonnost reagovat opravným prostředkem.“

V závěrech kontroly však upozorňuje i na další, dosud neznámá pochybení při jednání o podmínečném propuštění Alexandra Nováka z výkonu trestu. Jde například o záměnu právní zástupkyně motorkářského spolku Gryphons v čele s Janem Zálešákem, který za Nováka podával záruky, za Novákovu obhájkyni.

„V protokolu o veřejném zasedání je Mgr. Vejmelková označena jako obhájce na základě plné moci na č. l. 17 (jde však o plnou moc k zastupování spolku Gryphons v tomto veřejném zasedání)“, konstatuje se v „Záznamu“. Přičemž se nejednalo o pochybení formální, neboť k záměně právní zástupkyně spolku za Novákovu advokátku došlo i při závěrečných návrzích: „Pokud přednesla závěrečný návrh též Mgr. Vejmelková, opět je její vyjádření v protokolu uvozeno slovy ‚Obhájce uvádí:‘, píše kontrolu provádějící státní zástupce KSZ v Ústí nad Labem.

Ze „Záznamu“ vyplývají i zajímavá fakta, zpochybňující zásadně důvěryhodnost nejen spolku Gryphons, ale obecně i záruk, které ve prospěch Nováka soudu předložil. Jde o to, že státní zástupce Kosán nijak neprověřoval důvěryhodnost spolku i podaných záruk, přičemž minimálně v dataci některých veřejně prospěšných akcí lze usuzovat na zásadní pochybnosti: „Je tak otázkou, zda mohl přítomný státní zástupce pouze na základě čteného návrhu a zmíněného stručného ústního vyjádření Jana Zálešáka (v protokole zachyceno na necelé čtyři řádky) náležitě vyhodnotit, nakolik je navrhovatel svou podstatou a zaměřením činnosti schopen garantovat dovršení výchovného působení na odsouzeného. Přitom jak shora uvedeno (při nepřehlédnutelném personálním propojení vedení obce Želenice a vedením občanského sdružení Gryphons v osobě Jana Zálešáka), deklaroval navrhovatel svou veřejně prospěšnou činnost toliko podílem na třech akcích obce Želenice, z nichž ovšem žádná nebyla ke dni podání nabídky převzetí záruky za dovršení nápravy odsouzeného Nováka realizována (sdružení zapůjčilo pípu na akci „Pálení čarodějnic“ a ačkoli děkovný dopis neobsahuje údaj o datu konání této akce, lze usuzovat, že se uskutečnila 30.4.2015; nelze si nevšimnout, že děkovný dopis je datován dnem 1.5.2015, tedy ve státní svátek, věc byla vyřizována Miroslavou Bartošíkovou, pravděpodobně pracovnicí Obecního úřadu v Želenici; o zapůjčení čtyřkolky bylo žádáno až na den 2.5.2015, jestli se ovšem akce uskutečnila, o tom poznatky nejsou; sdružení se má podílet na organizaci neckyády a Hot Road Show až dne 20.6.2015)“.

Kontrolu provádějící státní zástupce KSZ Ústí nad Labem tak dochází ohledně záruk spolku Gryphons k nekompromisnímu závěru: „Ani stanovy sdružení, které byly přiloženy k návrhu, neskýtají konkrétní představu o nástrojích působení sdružení na odsouzeného, kterými má být dovršena jeho náprava a důkazní situace tak, jak byla postavena při vyhlášení usnesení dne 7.5.2015 spíše napovídá tomu, že díky nabídce převzetí záruky jmenovaným občanským sdružením za dovršení nápravy odsouzeného bude odsouzenému Novákovi umožněno věnovat se koníčku – motorismu a přátelům, kterému se ve výkonu trestu odnětí svobody věnovat nemohl.“

-tra-