ÚS odmítl stížnost Bočka, jenž čelí stíhání v kauze trafik

V této souvislosti podle Ústavního soudu z ústavně konformního výkladu smluv uzavřených mezi státem a církvemi plyne, že církve mají legitimní očekávání, že dohoda v těchto smlouvách obsažená bude jako výsledek jednání státu s dotčenými církvemi dodržována. Foto: Mediafax

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Romana Bočka, bývalého náměstka ministra zemědělství, jenž čelí stíhání v takzvané kauze trafik pro bývalé poslance ODS. Boček si stěžoval na to, že případ dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, ačkoliv by měl spadat pod Prahu. Ústavní soud stížnost označil za zjevně neopodstatněnou.

Olomouc kauzu převzala údajně kvůli tomu, že zpočátku existovalo podezření, že se na trestné činnosti podílel také tehdejší žalobce z pražského vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek. Podle ústavní stížnosti však mezi skutky vytýkanými skupinám kolem Grygárka a Bočka není žádná souvislost, proto chybí důvod pro kompletní dozorování kauzy z Olomouce.

(Usnesení senátu ve složení Ludvík David, Kateřina Šimáčková a David Uhlíř najdete zde.)

Ústavní soud v rozhodnutí připomněl, že do přípravného řízení vstupuje pouze v případě, že zjistí vážný faktický omyl nebo logický exces, což se v tomto případě nestalo. „Vzhledem k tomu, že Ústavní soud v této fázi neshledal v postupu státního zastupitelství nepřípustnou svévoli či libovůli, a stěžovatel ve stále probíhajícím trestním řízení může i nadále uplatňovat svá procesní práva podle trestního řádu, neshledal ani důvod pro svůj zásah do tohoto řízení,“ stojí v usnesení.

Kauza trafik je jedním z případů kolem někdejší ředitelky kabinetu premiéra Jany Nagyové (nyní Nečasové), které vedly v roce 2013 k pádu vlády Petra Nečase. Začala v roce 2012, kdy se vládní koalici nepodařilo ve Sněmovně zvrátit senátní veto takzvaného stabilizačního balíčku daňových změn. Kromě opozice hlasovalo proti i šest poslanců ODS. Mezi nimi byli i Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř, kteří ale později složili poslanecké mandáty, čímž umožnili schválení balíčku. Šnajdr a Fuksa vzápětí dostali lukrativní pozice ve státních firmách.

Trojice bývalých poslanců byla zadržena a skončila ve vazbě, protože si podle vyšetřovatelů nechali slíbit lukrativní místa jako úplatek za složení mandátů. Nejvyšší soud ale dospěl k závěru, že Šnajdr, Fuksa a Tluchoř jsou kvůli poslanecké indemnitě, tedy beztrestnosti projevů ve Sněmovně, vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení a nelze je trestně stíhat. I poté však pokračovalo stíhání Nečase, Nagyové a někdejšího Fuksova náměstka Bočka, jenž údajně fungoval jako prostředník.

-čtk-