Podivně tajemné náramky pro odsouzené: Proč ministerstvo mlží?

Snížit recidivu mají mimo jiné pomoci elektronické náramky Ilustrační foto

Celý proces schvalování zakázky na pořízení elektronického monitorovacího systému odsouzených (EMS) provází na Ministerstvu spravedlnosti zmatky a až křečovitá snaha o utajení. Materiály do vlády, které se nákupu týkají, jsou utajovány a ministerstvo samo odmítá sdělit základní ekonomické údaje k celé zakázce. Česká justice se proto pokusila osvětlit pozadí celého procesu a v zájmu transparentnosti zveřejňuje také některé ministerstvem utajované dokumenty.

První zásadní problém nastal v průběhu května, kdy ministerstvo spravedlnosti zjistilo, že na projekt mu scházejí v rozpočtu finance. Jedním z hlavních důvodů byl i neplánovaný výdaj na doplatky platů soudců a státních zástupců v důsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu. V květnu proto úředníci ekonomického odboru MSp vypracovali pro ministra návrh postupu, v němž doporučili obrátit se na vládu s žádostí o uvolnění dalších finančních prostředků na pokrytí celé zakázky.
Kalkulaci odhadovaných nákladů na pořízení a provoz systému v letech 2016 – 2021 stanovili úředníci na základě studie KPMG z 19. května, přičemž rozpětí mezi nejlevnější a nejdražší variantou bylo vyčísleno mezi 173 a 397 mil. Kč vč. DPH.

Necenzurovaná verze studie KPMG k nahlédnutí zde

Pro účely vládního materiálu zpracovali ministerští úředníci dvě varianty. První kalkulace počítala s celkovými náklady ve výši 288 mil. Kč vč. DPH. Druhá kalkulace vycházela z průměrných nákladů nabídek dodavatelů s referencemi. Celkové náklady projektu se tím zvýšily na 323,3 mil. Kč vč. DPH, z toho přepokládaná hodnota veřejné zakázky na pořízení EMS byla stanovena na 190 mil. Kč. Tato varianta byla schválena pracovní skupinou EMSON (ministerská pracovní skupina pro zavedení a spuštění EMS) jako podklad pro materiál do vlády.

Ministr Pelikán navržený postup schválil a žádost o zajištění prostředků na EMS šel se souhlasem premiéra Sobotky do uzavřeného připomínkového řízení, které mělo proběhnout ve zkrácené lhůtě pěti dnů a pouze mezi MSp a MF.

Ministerstvo financí zásadně proti navýšení rozpočtu MSp

Výsledkem byly zdrcující připomínky ministerstva financí, o nichž Česká justice referovala.

Kompletní připomínky Ministerstva financí si můžete přečíst zde

Důvodovou zprávu Ministerstva spravedlnosti k žádosti si můžete přečíst zde

Na ministerstvu tak v polovině června propukla panika, neboť celý projekt EMS se zamítavým stanoviskem ministerstva financí, které i osobně přednesl zástupcům Ministerstvo spravedlnosti jeho náměstek Jan Gregor, ocitl v ohrožení. Následovalo vypořádání připomínek na úrovni náměstků, kdy za Mninisterstvo financí jednal již zmíněný náměstek Gregor, za Ministerstvo spravedlnosti pak náměstci pro ekonomiku Miroslav Zábranský a vězeňství Vladimír Zimmel.

Výsledkem tohoto jednání bylo, že MF souhlasilo s poskytnutím částky 190 mil. Kč na pořízení technologie EMS, MSp pak muselo slevit z personálních požadavků a pokrátit výrazně nároky na zajištění mzdových nákladů. Zavázalo se také uvažovat o navýšení poplatku za užití náramku ze stávajících 50 Kč/den na dvojnásobek.

Vypořádání připomínek opět bylo utajeno, včetně příloh usnesení vlády, ačkoliv na možné negativní dopady medializace tohoto kroku bylo MSp vládními úředníky upozorněno. Tento materiál pak byl vládou 8. července schválen.

Žádná vila, ani monitoring vězňů ve výkonu trestu

Ministerští úředníci také museli ustoupit z nápadu na umístění monitorovacího centra ve střešovické vile. Ta je jednak předmětem soudního sporu, jak o tom informovala Česká justice, a také MF na její rekonstrukci a vybavení nebylo ochotno poskytnout požadovaných 20 milionů korun. Nejnověji tak je v plánu zřídit prostory centra v budově resortu.

Problémy ovšem nastaly v průběhu června i s Vězeňskou službou. Ta, ačkoliv měla být do projektu od počátku zapojena a počítalo se mimojiné s využitím elektronických náramků pro účely monitoringu vězňů při jejich eskortách, od jejich využití náhle upustila. Důvodem je, že dostupné technologie a zvolený systém monitoringu nezaručuje rychlou reakci v případě útěku vězňů. „V případě Vězeňské služby se počítalo s využitím prostředků elektronického monitoringu pro několik specifických situací či činností. U jedné z nich (monitoring při eskortách) se ale ukázalo, že vězeňská služba by v této věci potřebovala systém umožňující téměř okamžitou reakční odezvu. Tu ale systém elektronického monitoringu, tak jak se o něm nyní uvažuje, neumožňuje. Vězeňská služba by ale i tak mohla prostředky monitoring uplatnit při jiných situacích a činnostech, kdy není okamžitá reakční odezva nezbytná“, sdělil České justici Robert Blanda z oddělení vnějších vztahů Vězeňské služby. Podle informací České justice tak ze stejných důvodů padá i využití náramků pro monitoring vězňů, kteří pracují mimo věznice, přestože i tuto možnost využití MSp zmiňuje ve svých tiskových stanoviscích.

-Eva Hofrichterová-