Šámal s Baxou ostře proti Pelikánovi: Ministerstvo není schopné spravovat justici

Předseda NSS Josef Baxa promluvil na sněmu Soudcovské unie Foto: Eva Paseková

Předsedové obou nejvyšších soudů na sněmu Soudcovské unie ostře zkritizovali Ministerstvo spravedlnosti a ministra Roberta Pelikána (ANO). Vadí jim diskontinuita, s jakou převzal resort po předchůdkyni Heleně Válkové (ANO). Chybí jim komunikace, vadí jim zbrklé předkládání legislativních návrhů namísto komunikace o příčinách a jejich řešení a naprosto odmítají Pelikánův pohled na samosprávu soudnictví.

DSC_0082
Předseda NS Pavel Šámal

Nevzdávejme se myšlenky na vytvoření Nejvyšší rady soudnictví, vyzval ve svém projevu předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Posteskl si, že po ministryni Heleně Válkové, která byla vytvoření vrcholného orgánu justice nakloněna nastoupil ministr, který je „neviditelný“ a říká, že samostatná správa justice není potřebná. „Když jsem nastoupil coby funkcionář na Nejvyšší soud, měli jsme ministryni, která s námi diskutovala o správě a reformě justice. Pak se najednou vše změnilo. Teď se začíná říkat, že správu justice nepotřebujeme,“ uvedl svůj projev Šámal.

Podle něj je paradoxem, že se nyní za poslední roky nejvíce sešly představy Soudcovské unie a předsedů krajských soudů o Nejvyšší radě soudnictví. „Na druhé straně je bohužel také jednotný názor. Že to tak být nemá,“ doplnil Šámal na adresu ministerstva a v sále to zašumělo.

Parlament je nám nakloněn

Šéf Nejvyššího soudu ocenil proslov předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD), který soudcům nabídl diskuzi nad Nejvyšší radou soudnictví i podílení se na tvorbě zákonů v tom smyslu, že by se nejvyšší soudy staly oficiálními připomínkovými místy v rámci legislativního procesu. „Byl jsem tento týden na Ústavně právním výboru, kde opět pan ministr nebyl přítomen i když byl pozván a byl jsem překvapen, že atmosféra je tam lepší,“ řekl Šámal v reakci na to, jak v poslední době Pelikán hovoří o Nejvyšší radě soudnictví. Podle něj je přístup Poslanecké sněmovny a Senátu signálem, že by soudci od myšlenky soudcovské samosprávy neměli ustupovat. „Já jsem přpraven se na tom podílet,“ dodal Šámal.

Ministerstvo spravedlnosti podle něj není schopno správu justice zajistit. „Tvrzení pana ministra o Nejvyšší radě soudnictví je mimo realitu. Nebojím se to říct,“ řekl dokonce předseda Nejvyššího soudu ve svém projevu a dodal, že Pelikánovo tvrzení, že justice je odtržena od lidí je nesmyslné.

Pseudoreformy a nápady bez potřebné komunikace

DSC_0067
Účastníci sněmu

V podobném duchu vyslal svůj vzkaz Pelikánovi i předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Také podle něj situace za exministryně Válkové vypadala pro soudce nadějně, nyní diskuze s novým vedením resortu zamrzla. Připomněl, že Pelikánovi již (prostřednictvím České justice pozn. red.) vzkázal, že s lidmi je justice v každodením kontaktu a není to tedy tak, že by byla odtržena od reality.
Poprosil, aby soudci nesklouzli „k laciným a zástupným argumnetům“ kterými by hájili to, že dokud nebude situace příznivější, nemůže být ani nová správa justice. Baxa také připomněl, že již několikrát upozorňoval, že dosavadní model správy justice se vyčerpal.

Upozornil, že ministerstvo se nyní spíše než správou justice a předkládáním propracovaných zákonů vyznačuje zbrklým předkládáním legislativních návrhů, které nazval „pseudoreformami a nápady bez potřebné komunikace a věcné diskuze o příčinách a způsobech řešení“. Předseda NSS připomněl, že soudci nechtějí uzurpovat moc ve svém středu, ale nabízejí své zkušenosti, paměť a kontinuitu. „Opět musíme čelit tradičním pokusům o zpřísnění kárné odpovědnosti soudců, snaze přesunout na soudy agendu ČTÚ, bez vysvětlení dochází k utlumení prací na důležitých rekodifikčních aktivitách,“ opřel se předseda NSS do resortu spravedlnosti.

Připomněl, že práce na vytvoření Nejvyšší rady soudnictví jsou utlumeny i kvůli tomu, že Pelikán prohlásil, že jde o Baxovu soukromou aktivitu. „Opakovaně jsem v poslední době zaznamenal, že nový model Nejvyšší rady soudnictví tvoří nová skupina funkcionářů potají v kavárnách a k obrazu svému. Není to tak. Kritici mohou přispět včetně názoru, že tento navrhovaný model je špatný,“ dodal Baxa na závěr svého projevu.

Vávra: Ministr nemá rozhodovat o přidělování personálu

DSC_0086
Projev měl i předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra

Pelikána nešetřil ani předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. „Po léta není ministerstvo schopno spravovat justici. Intuitivně jako předsedové soudů hledáme, jak nakládat s rozpočtem a využívat finance,“ započal svůj projev.
Kromě neochoty ministra jednat o soudcovské samosprávě Vávra zkritizoval i tzv. dynamický model dopňování soudů, který se Pelikán snaží prosadit. Poslední etapa jmenování soudců byla rozdělena kombinací systemizovaného a dynamického modelu. „Nakonec jsme se shodli, že tato várka soudců byla rozdělena netransparentně. Nelze dohledat, jak ti soudci byli vlastně rozděleni,“ namítl Vávra.
Podle něj není možné, aby ministr sám o sobě rozhodoval, na který soud jednotlivý soudci budou přiděleni. Položil také řečnickou otázku kam půjdou peníze, které Pelikán v rozpočtu resortu vyjednal navíc od ministra financí. „Někteří představitelé začali mluvit o tom, že tady jsou peníze navíc pro justici, například pro asistenty, ale již v druhé větě ministerstvo mluví o tom, kam by měli noví asistenti jít,“ řekl Vávra. Podle něj si ale tyto personální záležitosti mají rozhodovat předsedové soudů.

Vávra rovněž zmínil absenci zástupce ministerstva na sněmu Soudcovské unie. „Je to možná další důkaz, že ministerstvo nefunguje, když není schopno dopravit ministra,“ dodal předseda Městského soudu v Praze poněkud jízlivě.

Legislativu tvoří lidé bez právnického vzdělání

DSC_0089
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová

Podle dalšího řečníka legislativu na ministerstvu nyní připravují lidé, kteří právnický diplom anebo ho mají, ale je „ještě mokrý“. „Legislativu by měli dělat lidé, kteří mají zkušenost. Nedostatek zkušeností je pak vyvážen často arogancí, se kterou se setkáváme vy i my,“ komentoval situaci na Ministerstvu spravedlnosti předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD). O to důležitější je podle něj nyní role výboru. „ÚPV by měl zbrklé a nepromyšlené nápady brzdit a opravovovat. Nejsme hlasovací automat, abychom návrhy posílali hned dál,“ míní Tejc. Podle něj je škoda, že zatímco výbor funguje bez vzájemných třenic poslanců, konfliktu s ministrem spravedlnosti se zabránit nepodařilo.
„Jsem si vědom toho, že když některé zákony nebudou přijaty, tak to nebude na škodu. Toto rčení se nedá říci o procesních předpisech. Promarnili jsme šanci schválit v tomto volebním období alaspoň jeden kodex. Je to chyba, která se nám může vymstít. Přijmout zákon o státním zastupitelství bez přijetí rekodifikace trestního řádu může být velká komplikace,“ řekl předseda ÚPV. Svůj projev uzavřel tím, že výbor se bude opět jako v minulosti snažit zabránit přesunutí telekomunikační agendy na soudy.

Za Unii státních zástupců poté na Sněmu vystoupila Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, za Českou advokátní komoru její předseda Martin Vychopeň a za Exekutorskou komoru prezidenta Pavla Fučíková.

Eva Paseková