Automatický generátor přidělování věcí má podle ministerstva vylučovat z přidělování lidský faktor a zajišťovat náhodnost výběru soudního oddělení Foto: MSp

Rozpaky nad výroky Pelikána: Na Bílou knihu nečekáme jako na Ježíška, zní z justice

Vystoupení ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) na mimořádné schůzi ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny (ÚPV) přineslo namísto rozptýlení pochybností spíše rozpaky. Zatímco Pelikán například tvrdí, že na postupu vytvoření tzv. Bílé knihy justice se se soudci dohodl, soudci to odmítají.

Zřejmě největší otazníky vyvolávají vyjádření ministra Pelikána ohledně stavu a postupu prací při tvorbě nových procesních kodexů.
Pelikán se na schůzi ÚPV zmínil, že původní sestava komise pro rekodifikaci civilního procesu, kterou vedl místopředseda Nejvyššího soud Roman Fiala, se podle něj příliš nepovedla. „Já jsem se těch jednání účastnil, nikam se neposouvaly. Bylo to široké, nebylo to ideální. Nějakou dobu jsme potom věnovali zcela neformálním debatám s odborníky na tuto oblast, kam se posunout, pokud jde o občanský soudní řád,“ řekl Pelikán na výboru s tím, že při rekodifikace se ministerstvo pod jeho vedením chce v maximální možné míře inspirovat rakouským OSŘ.

Pelikán proto za tímto účelem vytváří novou pracovní skupinu. Roman Fiala v ní chybí. Z jeho reakce pro Českou justici vyplývá, že Pelikánovu postupu v otázce rekodifikace OSŘ příliš nerozumí. „Jsem přesvědčen, že komisi tvořili všichni, kdo se civilnímu procesu v České republice skutečně věnují a kdo současně představují všechny právnické profese, jichž se interpretace a aplikace procesního práva dotýká. K mé neradosti byla práce komise v posledním roce „hibernována“,“ řekl Fiala České justici.

Zároveň se nepřímo opřel do názoru Pelikána, že by se ČR měla vydat „rakouskou cestou“. Z toho pro místopředsedu Nejvyššího soudu vyplývá, že nová pracovní skupina na jeho komisi obsahově navazovat nebude. „Spíše ne, neboť dosavadní rekodifikační komise se usnesla na vytvoření zcela nového, moderního civilního procesního práva plně odpovídajícího české právní realitě a českým hmotněprávním normám,“ podotkl Fiala s tím, že práci nové skupiny nezná a proto ji ani nebude hodnotit.

Podobně nejasný je i nadále proces tvorby tzv. Bílé knihy justice. Pelikán na schůzi ÚPV zmínil, že postupuje podle údajné dohody s předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem, předsedou Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou a předsedkyní Soudcovské unie Danielou Zemanovou. Ta měla podle vyjádření Pelikána znít, že až bude kniha ze strany ministerstva hotova, bude předložena na podzim k debatě v justici.

Podle Josefa Baxy i Pavla Šámala soudci navrhovali, že by se měli na tvorbě Bílé knihy podílet. „Ministr s tím nesouhlasil. Po velkém loudění připustil, že by nám mohl dát alespoň osnovu Bílé knihy. Já neberu, že toto byla dohoda. Nyní čekáme na výsledek, nijak nedočkavě, který bude popisem stavu justice z pohledu ministerstva,“ řekl České justici Baxa s tím, že pochybuje, že by někdo z justice na kýžený materiál čekal „jako na Ježíška“. „Takových Bílých knih už bylo více, například Bílá kniha obrany, Bílá kniha vzdělávání. Společné měly to, že na jejich vytvoření spolupracovala řada odborníků a kapacit, jejichž jména jsou známá. Když už, tak ten postup přípravy by měl být podobný. My jsme se dodnes nedozvěděli, kdo Bílou knihu píše,“ dodal Baxa.

Pelikán na výboru uvedl, že jména spolupracovníků na Bílé knize nechce zveřejnit, protože v justici panuje napjatá atmosféra a dotyční soudci si to nepřejí. „Proč by nemohla být zveřejněna jména lidí, kteří se na něčem podílí? Já o napjaté atmosféře v justici nic nevím. Pokud jsme se sešli jako předsedové soudů, tak rozhodně mezi námi nebyla napjatá atmosféra,“ komentoval to Pavel Šámal v rozhovoru pro Českou justici, který vyjde už tuto sobotu 21. listopadu. V něm předseda Nejvyššího soudu promluvil mimo jiné o tom, jak z jeho pohledu vypadá současný stav rekodifikace trestního řádu.

Šámal s Baxou se také pozastavili nad argumentací ministra spravedlnosti, podle které ho od vytvoření Nejvyšší rady soudnictví varovali ministři spravedlnosti EU, a zároveň ho prý nepřesvědčila květnová konference, kterou o Radě uspořádal Nejvyšší soud. „Jestli pana ministra nepřesvědčila konference, to je jeho věc. Z té konference vyjde sborník a každý si bude moci přečíst, kdo tam co říkal. Ministři zpravidla nejsou fanoušky těchto rad, to je jasné. Ono není nic těžkého vybrat si někoho, kdo se mnou bude souhlasit a pak se ho zeptat na názor,“ kometoval Pelikánovy výroky předseda NSS Josef Baxa.
Tomu také vadí Pelikánův názor, že pokud by Nejvyšší rada soudnictví vznikla, měla by mít pouze poradní funkci. Podobně to narhoval i exministr Jiří Pospíšil (ODS). „Ti ministři vlastně říkají: My tomu nerozumíme, chceme aby nám někdo radil, ale rozhodovat budeme my. To nemá smysl. Než rozpaky, to raději nic. Všude, kde je to ukotveno, působí rada jako ústavní orgán,“ uzavírá Baxa.

Eva Paseková