V Norsku je možné využít takzvané písemné podání ve veřejném zájmu Foto: archiv

ČR se do sporu o syny Evy Michalákové zapojí metodou skriftlig innlegg

Česká republika se do soudního řízení Evy Michalákové v Norsku chce zapojit písemně. Jednání v soudní síni ale bude sledovat zástupce českého velvyslanectví. Jeho účast už soud povolil.

Postup písemného zapojení ještě musí posvětit vláda, která návrh dotane příští týden na stůl. Vstup do řízení podle čl. 15-8 norského občanského soudního řádu (institut Skriftlig innlegg) je umožněn širokému okruhu subjektů, přičemž tyto mají prosazovat v řízení širší veřejný zájem. Intervence prostřednictvím institutu Skriftlig innlegg umožní ČR jasně deklarovat, v čem shledává postup Norska nesprávným.  „V rámci intervence by ČR měla upozornit zejména na nedodržení závazku vyplývajícího z čl. 21 písm. b) Úmluvy OSN o právech dítěte, kdy je osvojení v jiné zemi, než je stát původu dítěte, možné pouze, pokud dítě nemůže být předáno do výchovy v zařízení péče o děti nebo v rodině osvojitele nebo o ně nemůže být pečováno jiným vhodným způsobem v zemi původu a na nepřiměřenost rozhodnutí Krajské komise, které zamezilo biologické matce jakýkoli styk s oběma dětmi a které může být v rozporu s článkem 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,“ píše se v předkládací zprávě, kterou má Česká justice k dispozici.

Dokument v norštině podá soudu vládní zmocněnec, náměstek ministra zahraničí Martin Smolek. Ten je od roku 2008 vládním zmocněncem pro zastupování ČR před soudním dvorem EU.

Spolupředkladatelem návrhu je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ve zúženém mezirezortním připomínkovém řízení byl návrh zaslán pouze Úřadu vlády a Ministerstvu spravedlnosti. Formální připomínky uplatněné Ministerstvem spravedlnosti byly do materiálu zapracovány.

Pokud by Michaláková u soudu neuspěla, může se obrátit na další norské soudní instance. Po skončení všech řízení pak může jít k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Členové vlády už dřív řekli, že by ji tam ČR podpořila. Zástupci Michalákové žádali po kabinetu ale ráznější kroky. Chtěli, aby se ČR zapojila do řízení. Usilují také o mezistátní dohodu s Norskem o vydávání dětí.

(epa, čtk)