Platba soudního poplatku kartou, maximalizace elektronizace spisů nebo výběr soudce pomocí softwaru. To jsou jen některé z cílů, které si Ministerstvo spravedlnosti klade za cíl ve své strategii rozvoje elektronizace justice. Některé plány ministerstva však narazily na zásadní připomínky vládních resortů. Námitky mají i složky justice.
Dokument „Resortní strategie pro rozvoj eJustice pro léta 2016 – 2020“ z dílny Ministerstva spravedlosti, o kterém Česká justice již informovala, si klade za cíl konečně předložit ucelenou koncepci elektronizace justice. V připomínkovém řízení se k materiálu již vyjádřily jak složky justice, tak vládní resorty. Česká justice se pokusila shromáždit ty nejzásadnější připomínky.
Nejvyšší státní zastupitelství upozorňuje, že předkládaný materiál pojednal otázky vztahující se k NSZ spíše jen rámcově. „Například zůstal opomenut experiment prováděný na základě dohody uzavřené mezi MSZ a Policejním prezidiem, pokud jde o využívání ETŘ- ISYZ, ačkoliv Ministerstvo spravedlnosti disponuje příslušnými informacemi,“ napsal na žádost o poskytnutí informace za NSZ první náměstek Pavla Zemana Igor Stříž. NSZ podle něj dále nepovažuje za vhodné používat termín „organizace justice“, který je v resortní strategii použit na řadě míst. Celkově ale NSZ podle Stříže hodnotí koncept eJustice jako „poměrně kvalitně zpracovaný materiál“.
Podle Nejvyššího soudu materiál Ministerstva spravedlnosti správně kritizuje neefektivnost a náročnost současného procesu změn v programech, spravovaných jedním dodavatelem. „I z těchto důvodů se jeví záměr zrealizovat kompletní strategii eJustice v letech 2016 – 2020 (2025) jako příliš optimistický,“ napsal v žádosti o poskytnutí připomínek k resortní strategii eJustice ředitel kanceláře předsedy NS Aleš Pavel.
Pokud se podle něj hovoří o zastaralém a nestabilním systému, mělo by dle NS být zohledněno, v jakém režimu bude organizace justice pracovat ve smyslu vedení spisové služby a zda informace vložené do dnešních systémů, jako například ISVKS, budou použitelné i v systému novém. NS také na ministerstvo apeluje, že je třeba při zavádění nových metod v IT soudům poskytnout dostatečnou odbornou podporu. Konzultace by se měly týkat všech stupňů soustavy, včetně okresních soudů.
Zveřejňovat jen pravomocná rozhodnutí
Aleš Pavel také upozorňuje, že při elektronizaci spisů by se nemělo zapomínat na část lidí, kteří s počítačem nepracují. NS dále odmítá navrhovanou povinnost pro soudce, kteří by nově měli při tvorbě rozhodnutí vyznačovat údaje pro anonymizaci. Pro soudce by to byla administrativní zátěž. Zveřejňovat by se také podle NS měla jen pravomocná rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud pak materiál příliš nepřipomínkoval a pouze doplnil informace o centralizovaných informačních systémech v resortu. V materiálu podle NSS byly špatně zaneseny vazby mezi informačními systémy NSS a NS a prvostupňovými soudy.
Se zásadní připomínkou se přihlásil i Národní archiv. Ten ve svých připomínkách upozorňuje, na problematiku § 63 zákona o archivnictví, který říká, že je povinnost vést spisovou službu v elektronické podobě, není-li zákonem stanoveno jinak. Podle Národního archivu materiál opomíjí, že spisová služba má být od roku 2012 vykonávána v souladu Národním standardem pro elektronické systémy spisové služby. „Vzhledem k tomu, že současné elektronické systémy spisové služby u původců v resortu ministerstva spravedlnosti v drtivé míře nesplňují požadavky stanovené Národním standardem pro elektronické systémy spisové služby, je třeba zajistit, aby před kladatel zajistil výkon spisové služby v souladu s požadavky zákona č. 499/2004 Sb.,“ píše NA ve své zásadní připomínce.
Zdroje musí být čerpány ze stávajícího rozpočtu
Z vládních resortů mělo zásadní připomínky například Ministerstvo pro místní rozvoj. To namítá, že není jasné, zda bude možné na navrhovaná řešení získat dotace z evropských fondů. „Není jasné, co je myšleno „elektronizací soudních síní“ – z IROP bude podporovatelná elektronizace soudních agend , tzn. rozvoj informačních systémů podporujících elektronizaci soudních agend. Pokud resort justice zamýšlí elektronizací soudních síní vybavení soudních síní ČR informačními technologiemi (počítače, notebooky, tablety, nahrávací zařízení, mikrofony, diktafony) apod., pak toto z IROP možné není. Žádáme přeformulovat, resp. upřesnit,“ píše ministerstvo v oficiálních připomínkách, které má Česká justice k dispozici.
MMR také žádá do materiálu doplnit informaci o formě a způsobu hodnocení strategie, ideální ve vazbě na jednotlivé specifické cíle – bez ohledu na akční plán je třebapodle MMR uvést, jakým způsobem a kdy bude hodnoceno dosahování strategie.
Ministerstvo financí zase namítá, že MSp nedostatečně konkretizuje zdroje, ze kterých chce strategii financovat. „V návrhu je uveden nadpožadavek ve výši min. 200 mil. Kč během období let 2016 – 2020. K tomu vám sdělujeme, že státní rozpočet na rok 2016 je již schválen, a proto je třeba veškeré náklady spojené s realizací rozvoje eJustice uhradit v rámci objemu z již narozpočtovaných prostředků na rok 2016. Totéž obdobně platí pro roky 2017 a 2018, kde je rámcový výhled na tato dvě léta již rovněž dán. Požadavky na finanční prostředky pro roky 2019 a 2020 je pak třeba uplatnit a dojednat v rámci návrhů příslušných rozpočtových dokumentů na roky 2019 a 2020. Dále je třeba do návrhu doplnit, zda realizace materiálu nebude vyžadovat navýšené výdaje z ostatních kapitol státního rozpočtu,“ napsalo MF v připomínkách.
Soudní poplatek řeší i daňový řád
Další zásadní připomínkou je opomenutí existence daňového řádu jako procesního předpisu pro správu daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Jde zejména o správu placení soudních poplatků, které mají být v budoucnu placeny také prostřednictvím platební karty přes internet. „V rámci tzv. dělené procesní správy se pro placení a vymáhání soudních poplatků uplatní daňový řád. Ten v § 163 odst. 3 stanoví taxativní výčet způsobů placení daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Ustanovením § 163 placení platební kartou ustanovením zásadně není vyloučeno, avšak při konkrétní realizaci je nutné věnovat pozornost specifickým aspektům tohoto způsobu platby poplatků, jako je například den, ke kterému se poplatek považuje za zaplacený, nebo jakým způsobem řešit stav, kdy je platba kartou revokována, což je situace, která může nastat při online placení platební kartou, např. v důsledku jejího zneužití, ale je v rozporu s § 165 odst. 1 daňového řádu, podle kterého je vrácení platby bez dalšího nepřípustné,“ varuje resort Andreje Babiše.
Podle MF nelze souhlasit s tvrzením v resortní strategii, že „SOP by tak byl zaplacen ve stejný okamžik, kdy soudu došel návrh.“. Podle daňového řádu se za den platby v případě bezhotovostního platebního styku považuje den, kdy částka byla připsána na účet správce poplatku, ten se však neshoduje s okamžikem platby.
Chovanec: Je potřeba spolupracovat úzce
Ministerstvo vnitra pak ve svých připomínkách akcentuje, že již existuje plán na vznik odštěpného závodu ICT služby České pošty (OZ ČP) a úředníků Ministerstva vnitra (MV) na vznik národního podniku „Národní agentura pro komunikační a informační technologie“ (NAKIT). Ten by měl zastřešovat elektronizaci veřejné správy – to samé si za cíl v podstatě klade koncept eJustice v oblasti justice. „Resortní strategie pro rozvoj eJustice předkládá vizi rozvoje elektronizace uvnitř resortu. Elektronické vládnutí je ovšem v České republice budován jako provázaná soustava opatření, koordinovaná MV. Proto není možné chápat spolupráci MV a MSp pouze jako „výměnu informací“ mezi resorty,“ upozorňuje v zásadní připomínce ministerstvo Milana Chovance. Ten žádá, aby se za resort MV kromě úseku Egovernmentu na přípravných pracích při nastavení systému eJustice, a to jak obsahově, tak technicky, podíleli zástupci Policie ČR, kteří jsou obeznámeni s funkcemi ETŘ.
Ministerstvo dále poukazuje na to, že v dokumentu MSp je uvedeno, že „standardní omezení velikosti dokumentu je 10 MB“. „Pokud toto sdělení předkladatel čerpal z vyhlášky č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, pak sdělujeme, že od 1. 1. 2016 došlo k navýšení velikosti datová zprávy na 20MB. Žádáme o provedení úpravy textu na aktuální hodnotu,“ namítá vnitro.
Materiálu by také podle MV prospělo, kdyby byl v cílech obecnější a před naplánováním implementačních projektů se opřel zejména o byznys architekturu budoucího stavu fungování modernizované justice a následně nechal vypracovávat aplikační architekturu a celou architekturu projektů.
(epa)
