Státy balkánské stezky jsou připraveny snížit migraci i s použitím armády

Vojáci makedosnké armády, ilustrační foto: wikipedia

Jestliže Německo stanovilo neomezenou kapacitu přijímání přistěhovalců, Rakousko to uznává, avšak má právo mít limit ve vlastní zemi, zaznělo mimo jiné na dnešní tiskové konferenci států balkánské stezky. Přijímání neomezeného počtu migrantů ohrožuje stabilitu zemí. Státy balkánské stezky jsou proto připraveny počet snížit i s použitím armády.

Dohodu států balkánské stezky ohledně opatření proti masové migraci představili ve Vídni reprezentanti států balkánské stezky od Makedonie po Rakousko. Jednání ministrů zahraničí a vnitra se konalo den před sumitem EU a stejně jako bylo vyhrožováno zemím V4 kvůli plánu B, i toto jednání se ocitlo pod palbou kritiky ze strany německých politiků. Země balkánské stezky však neustoupily, naopak dohodu předloží na čtvrtečním sumitu EU k realizaci.

Jednotlivé body vyjmenovala na odpolední tiskové konferenci rakouská ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitnerová.

Ministr Sebastian Kurz a ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitner reprofoto orf
Ministr Sebastian Kurz a ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitner reprofoto orf

Státy balkánské stezky se dohodly, že:

– Účinné řízení migrace vyžaduje co nejužší koordinace mezi partnery v souladu s evropským právem a mezinárodními závazky

– Zranitelní lidé by měli dostat ochranu co nejblíže od země původu

– Odpovědnost v Evropě musí být lépe rozdělena

– Je třeba se vyhnout nepřiměřenému zatížení jednotlivých partnerů

– Není možné přijímat neomezený počet migrantů a žadatelů o azyl kvůli omezeným zdrojům a absorpční kapacitě jakožto i kvůli potenciálnímu riziku pro stabilitu a sociální soudržnost zemí

– Právo na azyl neznamená právo vybrat si zemi.

– Migrační proud balkánskou cestou musí být masivně snížen

– Toto snížení musí být provedeno s cílem zamezit nepřiměřenému zatížení tranzitními zeměmi podél trasy

– Spolupráce a vzájemná podpora na trase by měla být podstatně intenzivnější. Podle potřeby by se měly sjednotit normy registrace, podmínky pro odepření vstupu na hranicích a další zacházení s migranty, včetně jejich případné repatriace“.

– Dohoda uzavřená policejními prezidenty v Záhřebu byla vzata na vědomí. Hraniční kontroly po celé trase by měly být prováděny v souladu s pravidly.

– Země se navzájem podpoří vysláním policistů do nejvíce postižených pohraničních oblastí

– Spolupráce s Řeckem má nadále zásadní význam, a to zejména ve spolupráci s Makedonií

– Tyto státy jsou připraveny použít všechny příslušné nástroje, aby se snížil tok uprchlíků. V tom by měla sehrát civilně-vojenská složka důležitou roli

Na dotaz novináře, co se tedy bude dít s lidmi mířícími k balkánské trase, odpověděl rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz, že existují dvě možnosti: Můžeme nadále rozvážet žadatele o azyl z Řecka přímo do tří zemí – tedy do Německa, Rakouska a Švédska a nechat situaci beze změny. Nebo můžeme lidem z válečných oblastí zajistit bezpečí a péči například přímo v Řecku.

Jak se dále shodli přítomní ministři, největším problémem je tzv. ekonomické přistěhovalectví, kdy se do pohybu daly masy lidí z Afriky a asijských zemí bez nároku na azyl. Není možné tyto osoby přijímat a pak je zase posílat zpátky. Je nutné je od začátku odmítat, zaznělo také na odpolední konferenci od představitelů zemí balkánské stezky.

Za nesrozumitelnou politiku označila rakouská ministryně vnitra politiku Německa, když uvedla, že Německo deklaruje politiku otevřených dveří, ale současně kritizuje Rakousko, když stanoví denní limit tranzitu migrantů do Německa na 3200 osob, že Rakousko posílá Německu migranty.

Je věcí absorpční schopností Německa stanovení si přijímání migrantů bez limitu v Německu a Rakousko to uznává. Právem Rakouska je stanovit si vlastní limit pro přijetí azylantů, což je 37 500 osob ročně. Rakousko přijímá nejvíce žadatel o azyl v přepočtu na osobu a je solidární, uvedla Johanna Mikl-Leitnerová. Na odpolední tiskové konferenci ve Vídni

Jednání se účastnili představitelé Rakouska, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Kosova, Makedonie, Montenegra, Srbska a Slovinska.

O dohodě policejních prezidentů ze Záhřebu Česká justice už informovala.

(ire)