Česká republika je co se týče cizinců z několika důvodů unikátní. Je jednou z nejméně atraktivních zemí pro žadatele o azyl ze zemí mimo EU. Pokud se však cizinci legálně přistěhují nebo dostanou azyl, mají tendenci se zde usadit a žít podobně jako občané ČR. České unikum jsou v rámci EU rovněž Vietnamci a Kubánci.
Vyplývá to z tiskové konference Českého statistického úřadu, na které Daniel Chytil, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ, představil rozsáhlou statistickou publikaci Cizinci v ČR 2015. „Mezi přicházejícími cizinci existuje trend usazovat se a žít zde,“ uvedl Daniel Chytil. To podle jeho vysvětlení znamená usilovat o trvalý pobyt, o který mohou žádat po pěti letech a se kterým se jim dostává právo na zdravotní péči a ostatní sociální práva. „Kromě volebního práva jsou to stejná práva jako má občan,“ vysvětlil Daniel Chytil.
O sporu o volební právo cizinců v návaznosti na trvalý pobyt Česká justice již několikrát informovala. V současnosti mají cizinci ze zemí EU právo volit v komunálních a v evropských volbách. Podle aktualizované koncepce integrace cizinců pro rok 2016 vyplývá, že ani v tomto roce se nepočítá s volebním právem pro cizince ze třetích zemí mimo EU, avšak diskuse o něm trvá. Účasti na místních volbách se dožadovali Rusové – 30 % z nich, Ukrajinci (26 %) a občané Vietnamu (19 %), vyplynulo z koncepce integrace.
Nejvíce cizinců je evidováno v Praze
Podle prezentace údajů z roku 2014 a zčásti za 2015 tvoří ze tří čtvrtin cizince žijící v České republice tři velké skupiny, a to Ukrajinci (23%), Slováci (21%) a Vietnamci (13%). Na dalším místě jsou pak Rusové (8%). V Praze je pak evidováno 37% ze všech cizinců žijících v ČR, následuje Středočeský kraj (13,3%), Jihomoravský kraj (8,6%) a Ústecký kraj (7,1%). Nejméně cizinců je v kraji Vysočina (1,7%) a ve Zlínském kraji (1,8%).
Bez zajímavosti není ani struktura zbylých cizinců žijících na území ČR: Němci (4%), Poláci (4%), Bulhaři, Rumuni, občané USA po 2% a Velká Británie 1%. Zbylých 20 % do celku tvoří mnoho národností z celého světa. Podle slov Daniela Chytila se v současnosti zvyšuje počet Rumunů.
Celkový podíl cizinců žijících v ČR byl v roce 2014 pouhých 4,2%, s nově příchozími v roce 2015 činí podíl 4,5%. Evropský průměr je 6,7%, takže z tohoto hlediska jsme pod průměrem, uvedl k číslům Daniel Chytil. Největší podíl cizinců je mezi obyvateli Lucemburska – celých 45%, nejnižší podíl cizinců je pak v Rumunsku.
Složení žadatelů o azyl v ČR je unikátní
Jak vyplynulo z dalších slov Daniela Chytila, Česká republika se nachází ve zcela odlišné pozici, co se týče žadatelů o mezinárodní ochranu, to znamená žadatelů o azyl a doplňkovou ochranu pro ty, kteří neplní kritéria azylu.
V souvislosti s tzv. uprchlickou krizí Daniel Chytil řekl: „My jsme si tu krizi prožili v roce 2001. Důvod byl zavedení vízové povinnosti s Ukrajinou.“ Výrok doložil grafem, podle kterého v roce 2001 byl počet žadatelů o azyl mimořádný. Od té doby stále klesá a nezvýšil se výrazně ani v roce 2015, kdy ale poprvé od roku 2001 roste. „Jsme jednou z nejméně atraktivních zemí,“ komentoval počty žadatelů o azyl Daniel Chytil.
Podle jeho dalších slov je složení cizinců, kteří žádají v ČR o azyl zcela rozdílné, než v ostatních státech EU. „Jediný styčný bod s ostatními zeměmi jsou Syřané,“ uvedl Chytil. Naopak žadatele o azyl z Vietnamu a z Kuby nelze najít nikde jinde v EU. Je to z historických důvodů, jak se zde historicky vytvořily jejich komunity, vysvětlil Daniel Chytil.
Skutečně podle grafů je v ČR nejvyšší počet žadatelů o azyl z Ukrajiny – plných 45%. Následuje Sýrie – 9%, Kuba 8%, Vietnam – 5%, dále Arménie, Ruská federace a Čína se 3% a Irák, Nigérie a bez státní příslušnosti se 2%.
Zcela jinak vypadá tentýž graf pro EU. Na prvním místě jsou žadatelé o azyl ze Sýrie -33%, následuje Afghánistán – 14% a Irák – 11%. Za nimi jsou Albánie -6% a Pákistán – 5% a Eritrea a Nigérie se 3%. Pouhé 1% žadatelů o azyl v EU přichází z Ruska a ze Somálska.
Kteří cizinci se soudí o azyl
A složení žadatelů o azyl v ČR odráží také statistika žalob u krajských soudů proti zamítnutým žádostem a statistika kasačních stížností u Nejvyššího správního soudu za rok 2014. Počet účastníků řízení o žalobách ve věci mezinárodní ochrany u krajských soudů byl 281 a jejich složení kopíruje složení žadatelů o azyl i legálně žijících cizinců v ČR. Na prvním místě jsou Ukrajinci (122 osob), za nimi Vietnamci (23 osob) a Rusové (19 osob), následováni Kyrgyzstánci a Gruzínci.
Také v počtu kasačních stížností u Nejvyššího správního soudu vedou Ukrajci (14). Za nimi jsou ovšem Turci (12) a Ázerbádžánci (8). Jak se pojednou ve statistické objevilo Turecko? Jde o zamítnuté žádosti o mezinárodní ochranu, kterých jen v roce 2014 bylo celkem 13 a nevyřízených žádostí bylo 6, přičemž nově podaných žádosti v roce 2014 bylo 8. Jde o jednotky ve srovnání s jinými národy – například v téže době podalo žádost o azyl 515 Ukrajinců.
Podle slov Daniela Chytila udělila ČR v roce 2014 azyl ve 40% případů. To však podle něho neznamená, že ČR cizince odmítá. Dalším třem čtvrtinám byla poskytnuta doplňková ochrana, což znamená, že cizinec musí poté, co se změní jeho situace, opustit území ČR.
V České republice legálně žily v roce 2014 celkem 449,4 tisíce cizinců, což je o 10 178 více než v předešlém roce. Celkem 98% cizinců pobývalo v ČR déle než jeden rok.
(ire)
