Exekutoři o svých příjmech: Ideální úřad, se kterým operuje ministr Pelikán, neexistuje

Foto: archiv

Analýza Ministerstva spravedlnosti, o kterou opírá šéf resortu Robert Pelikán (ANO) snahu o snížení exekutorského tarifu je podle Exekutorské komory zavádějící a neodpovídající skutečným datům. Podle Komory je podhodnocena většina nákladů a tak zvaný „ideální úřad“, s nímž analýza pracuje, ve skutečnosti neexistuje.

Ministerstvo navrhuje snížení tarifního platu o třetinu a minimální odměny z 3000 na 2000 korun. Na mimořádném sněmu Exekutorské komory to uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Komora následně přijala usnesení, ve kterém plány na snížení odměn nebo počtu úřadů odmítla a varovala před tím, že exekutoři ukončí činnost, pokud se tarify sníží. Ministerstvo poté vypracovalo Analýzu příjmů exekutorů, jejíž závěry Komora odmítla.

Politici nám hází klacky pod nohy, stěžuje si prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková
Politici nám hází klacky pod nohy, stěžuje si prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková

Následně vypracovala „Vstupní data musí být řádně odzdrojována, nebo vypočtena. Ani jeden axiom věrohodné analýzy obsažen v Analýze není. Nejenom z tohoto důvodu je nevěrohodná. Je zcela vadná jak z hlediska podkladů, zdrojů, tak i z hlediska metodiky,“ uvádí se v materiálu.

O analýze ministerstva spravedlnosti čtěte zde.

MS podle Komory vytvořilo „zjednodušený ekonomický model exekutorského úřadu, který by měl naznačovat ekonomickou kondici exekutorských úřadů“. Taková unifikace je ale nesmyslná, moderní ekonomie nezná termín „vzorový podnikatel“. „Každý exekutorský úřad je jiný, liší se lokalitou, nákladovostí, ziskovostí, počtem zaměstnanců či vymáhaným portfoliem“, uvádí se v neoficiálním materiálu EK, který má Česká justice k dispozici.  Analýza neuvádí, k jakému roku se vstupy a výpočet vztahují. „Výsledky tohoto experimentu nelze aplikovat na jakýkoliv exekutorský úřad a nemohou být podkladem pro úpravu tarifu. To je celkem podstatné, protože MS počítá s bonitou portfolia z let 2008-2012 podle daňových výsledků 2013-2014 k predikci výnosů portfolia a tedy tarifu pro roky 2016 a dále,“ uvádí Komora.

Ideální úřad

Komora dále kritizuje, že činností exekutorského úřadu po 2016 ve vztahu k inflaci, vymahatelnosti práva, a růstu, či poklesu dalších parametrů se analýza nezabývá. MS analýzou vlastně stanovuje tarif pouze na rok 2014. Nezabývá se motivací exekutorů k činnosti po snížení odměny, ani k dopadu na vymahatelnost práva, ani k dopadům na zaměstnanost, ani k dopadům na výběr DPH, a výběru závislých i nezávislých daní. Analýza se nezabývá kolapsem systému, a náklady na převzetí vymáhání po soudních exekutorech. „Ideální úřad je podle Ministerstva ten, který působí na trhu od r. 2001, má již splaceny všechny počáteční investice, neřeší příliš ty průběžné dané rozvojem techniky a legislativními změnami, a zároveň ani netáhne za sebou žádné zátěže bezvýsledných věcí z minulosti. Takový úřad je skutečně ideální, protože neexistuje.“

Skutečný úřad

Oproti tomu „průměrný úřad“ bude tedy na trhu cca sedm let, a dva roky má splacené investice, táhne za sebou zátěž nevymoženého portfolia z minulých let s nižší bonitou. Obecně platí, že vymůže-li 25 % nároků za pět let, je jeho roční vymožitelnost 5 % pohledávek. „Vstupní údaje Analýzy pro činnost úřadu v Praze jsou zcela atypické pro vysoké náklady, dostupnost technologií, kvalitního nápadu pohledávek. Pokud MS průměruje téměř vše, není jasné, proč neprůměruje i náklady a výnosy, a vybírá pražský úřad,“ ptá se EK. Podle ní je zavádějícím údajem i průměrná výše pohledávky ve výši 60.000 Kč, když medián je 9000 Kč, přičemž celková vymahatelnost v Analýze je 25 %, Tento údaj je nesmyslný, některé úřady mohou mít v určitém období celkovou vymahatelnost 25 %, a někdy 0%. „Vzhledem k tomu, že vymožená pohledávka je unikátní a vymáhací řízení nelze zopakovat, nelze tak na základě historie vymožitelnosti predikovat následný vývoj. Ani v laboratorních podmínkách.“

Pelikánův resort označuje návrh za stěžejní krok k naplnění závazků vládní koalice a zásadní posun v reformě justice Foto: MSp
Pelikánův resort označuje návrh za stěžejní krok k naplnění závazků vládní koalice a zásadní posun v reformě justice Foto: MSp

Nesmyslné položky

Za fikci považuje materiál exekutorů i to, že by měl exekutorský úřad v roce 2016 pracovat na počítačích, softwaru, webu, na židli, stolku, scanneru, z roku 2001. „V současné době je veškerá činnosti exekutorského úřadu prováděna na PC, když obměna SW a HW je nutná po třech letech činnosti. Ostatní investice pak v období pěti let. Vybavení pro vykonavatele je ještě častěji. Investice na vykonavatele vynucená změnou zákona povinným nahráváním je 18.000 Kč.“

Za nesmysl považuje Komora i zprůměrovaný počet zaměstnanců na počet exekucí. Každý úřad potřebuje nějaký základní počet zaměstnanců. V současné době je nejnižší udržitelný počet zaměstnanců čtyři (podatelna, vykonavatel, administrativa vč. IT, ekonomika), tedy 4 pracovníci i při nulovém počtu exekucí. „Libovolně zda zaměstnanci (jak nám ukládá zákon), nebo budeme outsourcovat (což zákon zakazuje, ale ministr doporučuje), na penězích to vyjde obdobně. Koeficient 600 exekucí na jednoho zaměstnance je tedy položka naprosto nesmyslná a o ničem nevypovídající, a hrubě zkreslující,“ uvádí Komora.

Vymahatelnost 

Jak dále oponentura uvádí, průměrná vymahatelnost 20 – 25 %, s níž ministerská analýza počítá, je výsledkem podílu nesourodých čísel z různých let. Toto číslo je orientačním souhrnem.  Říká, že se podařilo vymoci 25 % všech pohledávek od roku 2001. Pokud se pohledávka vymáhá deset let, je možné ji zahrnout do vymožitelnosti, ale náklady mnohonásobně převyšují tarif. Vymožitelnost pohledávek od roku 2001 do roku 2004 byla zřejmě 80 %. Pohledávky z roku 2014 jsou vymožitelné zřejmě z 5 %. „Nelze zkoumat vymožitelnost jednotlivé pohledávky a vztáhnout ji k roku zahájení řízení, druhu pohledávky či stáří pohledávky, a vypočítat vázané multikriteriální průměry. Tudíž použití vymahatelnosti 25 % v ideálním modelu úřadu nelze. Použití tohoto čísla v tomto kontextu v Analýze je hrubou neznalostí matematiky a statistiky. V současné době je odhadovaná vymožitelnost pětiletých spisů 12 % – 15 %, včetně spisů zastavených bez odměny.“

Nápad a vymožitelnost neustále klesají, a úřady jsou nuceny nabírat nové zaměstnance, protože masa marných spisů k obhospodaření se stále zvětšuje (staré nevymožitelné zůstávají a bonita nových jde razantně dolů) a neustálými legislativními změnami se exekuční řízení více a více komplikuje, a stoupá jak administrativní zátěž, tak i nároky na odbornost a pracovní výkon. „Dokument vychází z toho, že „se říká“ že celková vymožitelnost je 25%. Není však jasné, zda hodnota udává 25% řízení, nebo 25% součtu vymáhaných nároků, a jak se do celkové vymožitelnosti promítají exekuce, jež jsou vymoženy částečně, anebo jsou to prostě jenom jakkoliv ukončené exekuce, tedy i bez odměny.“

Náklady

Ani na výpočtu nákladů, s nimiž analýza počítá, nenechávají exekutoři nit suchou, Nájem je stanoven na 195.720 Kč /m2 za měsíc. Týká se však nedůvodného „výseku“, kdy MS modeluje úřad bez zátěže z předchozí činnosti bez investičních nákladů a odpisů zřizovacích nákladů. Zpochybňují rovněž počet softwarových licencí, kterých je podle dopočtu 42, nikoliv čtyři, neuvedení účetních prací, či podhodnocení výdajů za internet, telefony či základní kancelářské potřeby.  „Analýza zdůrazňuje, že „Náklady na poštovné, cestovné a dopravní prostředky modelového úřadu jsou tak velkoryse nadhodnoceny“, na druhou stranu jsou některé skoro všechny náklady velkoryse podhodnoceny.“

„Zdůvodnění zjednodušení Analýza neobsahuje. Obdobně lze zjednodušit jakýkoliv údaj a výsledek je pak fikce. Lze logicky vyvodit, že pokud je jediný údaj fiktivní, pak výsledek je také fikcí. Analytikům MSP vznikl zjednodušením a fikcí roční zisk exekutorského úřadu 2 614731 Kč. Po odstranění zjednodušení a fikcí vznikla ztráta 31 820 234 Kč. Každá analýza musí definovat základní metodiku zpracování, buď na známém modelu, nebo exaktním popisem metodiky. Vstupní data musí být řádně odzdrojována, nebo vypočtena. Ani jeden axiom věrohodné analýzy obsažen v Analýze není.  Nejenom z tohoto důvodu je Analýza nevěrohodná. Analýza je zcela vadná jak z hlediska podkladů, zdrojů, tak i z hlediska metodiky,“ uzavírá Komora.

Dušan Šrámek