Ministerstvo zareagovalo na verdikt ÚS o místní příslušnosti, chce měnit zákon

Resort Roberta Pelikána (ANO) již reagoval na nález Ústavního soudu ohledně místní příslušnosti soudů. Vyplývá to z vyjádření, které České justici poskytl Daniel Škvařil z Kanceláře ministra spravedlnosti.

Úřad již připravuje změnu zákona. „Ministerstvo spravedlnosti samozřejmě plně respektuje uvedený nález Ústavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 4/14), pročež v této souvislosti připravilo odpovídající změnu § 26 trestního řádu, jíž včlenilo do návrhu zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o státním zastupitelství (tzv. doprovodný zákon), který v současnosti projednává Poslanecká sněmovna spolu s návrhem zákona o státním zastupitelství jako tisk č. 790.“

Jak Škvařil připomíná, změna § 26 trestního řádu spočívá v odlišném stanovení příslušnosti soudu k úkonům v přípravném řízení. Doposud je příslušným okresní soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh (např. návrh vydání příkazu k domovní prohlídce). Nově však má být k provádění těchto úkonů příslušný okresní soud určený „podle obecných pravidel“ obsažených v § 18 trestního řádu, tj. v první řadě soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán, a nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají zjistit ani tato místa nebo se nacházejí mimo území České republiky, je příslušným soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.

Touto změnou bude podle MS dosaženo plného souladu § 26 trestního řádu s § 18 trestního řádu. „Nad rámec výše uvedeného dodáváme, že uvedená změna § 26 trestního řádu řeší rovněž situace, kdy o příslušnosti existuje spor mezi soudy, a situace, v nichž je žádoucí stanovit příslušnost soudu odchylně od obecného pravidla, tak, aby mohl být zajištěn řádný a plynulý průběh trestního řízení.“

Návrh v tomto ohledu stanoví, že případný spor o příslušnost nezbavuje soud, u něhož státní zástupce podal návrh na provedení úkonu, povinnosti rozhodnout o takovém návrhu v zákonné lhůtě a provést i další potřebné úkony, a to až do doby, než bude určen jiný příslušný soud (o určení rozhoduje nejblíže společně nadřízený soud).

Návrh MS ale obsahuje rovněž výjimky. Z důvodů zvláštního zřetele hodných, zejména lze-li mít pochybnosti o nestranném rozhodování nebo neprozrazení utajované informace, může státní zástupce ještě před podáním návrhu na provedení úkonu navrhnout krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo okresní soud jinak příslušný podle obecných pravidel, aby rozhodl o příslušnosti jiného okresního soudu, který má sídlo v jeho obvodu, k provádění úkonů v přípravném řízení. „Shledá-li krajský soud důvodnost takového návrhu, vyhoví mu, jinak jej zamítne. Při určení jiného soudu krajský soud přihlédne zejména k jeho vhodnosti z hlediska naplnění účelu trestního řízení, hospodárnosti a rychlosti řízení a práva obviněného na obhajobu.“

Jsou-li popsané důvody hodné zvláštního zřetele výjimečně dány i u krajského soudu, vysvětluje ministerstvo, státní zástupce podá návrh na určení jiného okresního soudu příslušného k provádění úkonů přípravného řízení vrchnímu soudu.  Při rozhodování o příslušnosti okresního soudu postupuje vrchní soud obdobně jako krajský soud. „I nadále je pak zachováno pravidlo, že soud jednou určený podle výše uvedených kritérií se stává příslušným k provádění všech úkonů po celé přípravné řízení,“ uzavírá Škvařil.

Zákon o státním zastupitelství nebyl zatím zařazen do programu projednávání na plénu Poslanecké sněmovny.

Ústavní soud (ÚS) ponechal ve svém nálezu ze začátku května v platnosti vyhlášku ministerstva spravedlnosti o jednacím řádu státních zastupitelství. Změna dozorového zastupitelství ve vymezených situacích je přípustná. I v přípravném řízení se ale žalobci musejí obracet na místně příslušný soud určený v souladu s trestním řádem a právem na zákonného soudce. Nemělo by se tak stávat, že třeba o vazbě, prohlídce nebo odposlechu rozhodne soud úplně jinde, než se údajná trestná činnost odehrála.

Dušan Šrámek