ÚS vyhověl otci, který chtěl trávit více času se svými dětmi

Ústavní soud Foto: archiv

Ústavní soud (ÚS) dnes částečně vyhověl stížnosti otce, který chtěl trávit více času se svými dětmi. Krajský soud v Hradci Králové zúžil úpravu styku s vysvětlením, že v daném rozsahu už připomínal spíše střídavou péči. Podle ústavních soudců však šlo o lichý argument. Krajský soud musí rozhodovat znovu. Nález je k dispozici na webu soudu.

Styk vymezený původně Okresním soudem v Hradci Králové se podle ústavních soudců neblížil střídavé péči ani zdaleka. Ve skutečnosti měl být podle okresního soudu otec s dětmi 24 procent času. Krajskému soudu to připadalo příliš, a to vzhledem k tomu, že primárně byly obě děti svěřeny do péče matky.

„Nicméně a především skutečnost, že rozsah styku krajskému soudu připomíná střídavou péči, není obecně relevantním argumentem pro omezení takového styku. Relevantním argumentem je pouze nejlepší zájem dítěte,“ stojí v dnešním nálezu ÚS.

Ústavní soudci dlouhodobě favorizují střídavou péči jakožto řešení, které je zpravidla v zájmu dítěte a uchovává mu vazby na oba rodiče. Kritéria pro rozhodování o svěření dítěte do péče se podle dnešního nálezu mohou analogicky uplatňovat i při úpravě styku v situaci, kdy je dítě primárně v péči jednoho rodiče, nejčastěji matky.

Čtěte také: Ne vždy je střídavá péče v nejlepším zájmu dítěte, připustil ÚS

Pokud justice rozhoduje o úpravě styku, je nutné vycházet z toho, že právem obou rodičů je v zásadě stejnou měrou o dítě pečovat a podílet se na jeho výchově. Postulát rovné rodičovské péče by měl být co nejvíce naplněn, míní ústavní soudci.

„Takové uspořádání je zpravidla vždy v ‚nejlepším zájmu dítěte‘, přičemž odchylky od tohoto principu musí být odůvodněny ochranou nějakého jiného, dostatečně silného legitimního zájmu, přičemž konkrétní skutečnosti, o něž se tento zájem opírá, musí být v daném řízení prokázány,“ napsali soudci v nálezu.

Významnou okolností je například extrémní vzdálenost mezi bydlišti někdejších partnerů, špatná komunikace mezi oběma rodiči nebo třeba dopady docházky do dvou škol na psychickou podobu dítěte. Z dřívějších nálezů také vyplývá, že soudy mají zohledňovat výchovné předpoklady rodičů i názor dětí, zvláště těch starších.

(čtk)