Vláda projedná, zda budou české starosty volit cizinci ze zemí mimo EU. Největší zájem mají Rusové

Kvůli dvěma rozhodnutím krajského soudu ve Strakonicích nezasedlo od října 2018 zastupitelstvo Foto archiv

Opakovaně se v ČR objevuje návrh, aby bylo volební právo v obecních volbách přiznáno cizincům s trvalým a přechodným pobytem včetně cizinců mimo země EU, například z Ruska, Afriky, Asie a Ameriky. Návrh ve středu projedná vláda, protože ministrovi Jiřímu Dienstbierovi (ČSSD) došla trpělivost s odmítáním přiznat toto občanské právo i neobčanům usídleným v ČR. Největší zájem volit v ČR  mají Rusové.

O pokusech zavést v ČR volební právo v obecních volbách pro cizince ze třetích zemí mimo Evropskou unii Česká justice opakovaně informovala s tím, že debata stále pokračuje a nastolení takového volebního práva pro Američany, Rusy, Turky nebo Afričany je jednou z diskutovaných možností.

Volební právo pro všechny cizince bez ohledu na zemi původu obsahuje Úmluva Rady Evropy o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni, kterou Česká republiky ratifikovala a která vstoupila v účinnost 1. listopadu 2015. O Úmluvě Česká justice informovala u příležitosti jejího podpisu. Úmluvou se ČR sice přihlásila k politice multikulturalismu, kdy cizinci mají právo hájit vlastní zájmy proti zájmům občanů ČR, avšak současně  podepsala Úmluvu s výhradou, která se týká právě neudělení volebního práva na úrovni obcí.

Volit v obcích chtějí Rusové, Ukrajinci a Vietnamci

Trpělivost nyní došla ministrovi pro lidská práva Jiřímu Dienstbierovi a v rámci technické novely volebního zákona navrhuje volební právo v obecních volbách neobčanům EU udělit. Občané Evropské unie s pobytem v ČR takové volební právo už mají a předkládaná technická novela je pouze jeho potvrzením. „Zákon nově upravuje volební právo cizinců tak, že v obecních volbách mají právo volit i občané členského státu EU, kteří mají v obci trvalý, a nově i přechodný pobyt. Cizinci z nečlenských států EU však takovou možnost nemají. Považuji toto rozlišování za neopodstatněné a ve svém důsledku diskriminační. Cizinci s právem trvalého pobytu žijí na území obce déle než 5 let. Po takové době jsou zpravidla součástí místní komunity a mají zjevný legitimní zájem na tom, co se v obci děje. Měli by tedy mít právo dění v obci ovlivnit prostřednictvím voleb. Není důvod přiznávat toto právo občanům Velké Británie, a nikoliv např. Spojených států  – ačkoliv je jich zhruba stejný počet,“ napsal Dienstbier v připomínkovém řízení.

Předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier Foto: ČSSD
Předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier Foto: ČSSD

Jenže toto přirovnání je lehce scestné, což vyplývá z vlastních dokumentů vlády. Občanů USA se to týká minimálně. V Koncepci integrace cizinců pro rok 2016 stojí toto: „Účasti na místních volbách se dožadovali Rusové – 30 % z nich, Ukrajinci (26 %) a občané Vietnamu (19 %). Zájem projevovali zejména cizinci s VŠ vzděláním a vyššími příjmy, se zájmem o státní občanství nebo sloučení rodiny.“

Jiří Dienstbier na návrhu trvá

Přestože koncepce integrace cizinců pro rok 2016 počítala se zapojením cizinců pouze na poradní úrovni, Jiří Dienstbier se ve svém návrhu opírá právě o ni. „Vyloučení z politického života může vést k řadě negativních jevů – vyloučení cizinců z veřejného života brání jejich lepšímu zapojení do místní komunity a jejich integraci ve společnosti. Lepší zapojení cizinců do politického života je i součástí Aktualizované Koncepce integrace cizinců  -usnesení vlády č. 26 ze dne 18. ledna 2016: ,Cílem integrační politiky je i nadále podporovat otevřenost společnosti, vzájemnou komunikaci a aktivní zapojení cizinců do občanské společnosti.´ ,Je úkolem majority podporovat aktivní účast cizinců na veřejném životě.´“, cituje Jiří Dienstbier materiál, o kterém Česká justice opakovaně informovala.

Poté ministr kritizuje laxnost českých politiků, kteří návrh udělit volební právo neobčanům opakovaně odmítají: „Tato připomínka byla opakovaně uplatňována několika připomínkovými místy k předchozím novelám volebních zákonů, nikdy však nebyla akceptována s poukazem na to, že o tématu se vede debata a otázka bude komplexně řešena v budoucí úpravě. Tak se ovšem nikdy nestalo, a je tedy nutné trvat na zapracování této změny v předložené novele. Český právní řád již dnes přiznává cizincům právo sdružovací a shromažďovací, právo petiční, cizinci jsou členy poradních orgánů. Výkon těchto práv nikdy nevyvolal problémy,“ upozorňuje ministr pro lidská práva. „Požaduji proto v § 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí přiznat volební právo i cizím státním občanům, kterým toto právo není výslovně přiznáno mezinárodní smlouvou. Tato připomínka je zásadní,“ dodává zásadní připomínku.

Ministr nutí vláda návrh projednat

Protože ministerstvo vnitra Dienstbierovu zásadní připomínku neakceptovalo s odkazem na předmětnou výjimku z Úmluvy Rady Evropy, co se týče volebního práva, označil ministr tento bod za rozpor, a proto musí toto politikum projednat vláda: „Rozpor. Neakceptováno s odkazem na usnesení vlády č. 726 ze dne 3. 9. 2014 a Úmluvu o účasti cizinců na veřejném životě (č. 51/2015 Sb. m. s.), která vstoupila pro ČR v platnost 1. 11. 2015 s výhradou práva na neaplikaci kapitol B a C. Připomínkové místo 26. 4. 2016 sdělilo, že považuje záležitost za rozpor, aby mohla být tato záležitost projednána ve vládě,“ uvádí ministerstvo vnitra v připomínkovém řízení jako předkladatel technické novely volebního zákona.

Irena Válová