Kvůli konci vítání nelegálních přistěhovalců vznikla mocenská osa Rakousko – Maďarsko

Rakouský kancléř Christian Kern do Vídně pozval představitele deseti států a Evropské unie

Pochod statisíců nelegálních přistěhovalců Balkánem do střední Evropy začali řešit ti, které situace přímo ohrožuje: národní státy. Mocenská osa Vídeň – Budapešť se obnovuje. Partneři jsou Christian Kern, Viktor Orbán a Angela Merkelová.

Ještě v pondělí se německý tisk zabýval sobotním summitem ve Vídni k uzavření Balkánské stezky. Vrcholné setkání státníků deseti zemí Balkánu, Řecka, Rakouska a Německa se konalo z iniciativy rakouského kancléře Christiana Kerna. Účelem byla dohoda o úplném zastavení nelegálních přistěhovalců na cestě do střední Evropy. Proto se jednání konalo pod pracovním názvem „konec kultury vítání nelegálních přistěhovalců“. Tento název převzal i německý tisk.

Na rozdíl od rakouského tisku jsou však ohlasy Němců rozporuplné. Ze všech komentářů však plyne, že rakouská diplomacie byla úspěšná a s obnovující se osou Vídeň – Budapešť je nutno počítat. O summitu Česká justice jako jediná informovala s předstihem.

Balkán se zavře, fotka a pryč

Ten, kdo o minulém víkendu sledoval vídeňský summit on-line, musel dospět k závěru, že důležitější než veřejné proklamace, jsou nevyslovené děje mezi řádky. Vrcholná schůzka předsedů vlád Řecka, Slovinska, Chorvatska, Makedonie, Bulharska, Rakouska, Maďarska, Německa, Srbska, Albánie a Rumunska a její závěry byly jasně dlouho předem vyjednány. Národní státy se pod hrozbou rozvratu dohodly.

Jedině tak se mohlo stát, že rakouský kancléř Christian Kern do Vídně sezval předsedy deseti vlád včetně Angely Merkelové – a oni se s jedinou výjimkou dostavili. Jedině tak se mohlo stát, že v sobotu v půl dvanácté na místo přijela Angela Merkelová, pět minut po ní maďarský premiér Viktor Orbán a řecký premiér Alexis Tsipras a už ve dvanáct hodin ohlásil za EU přizvaný předseda evropské rady Donald Tusk, že Balkánská stezka se uzavírá navždy. „Musíme politicky i prakticky zajistit, aby Balkánská stezka byla nastálo uzavřena pro nelegální migraci,“ řekl Tusk v poledne. V jednou hodinu odpoledne se konalo společné rodinné foto a patnáct minut poté z Vídně odjel srbský premiér Aleksander Vučič. Hodinu po něm summit opustil bulharský premiér Bojko Borisov.

Rakousko prodlužuje kontroly, EU bere na vědomí

V té době už jednal rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka s komisařem pro přistěhovalectví Evropské unie Avramopoulosem. Výsledkem půlhodinové schůzky je oznámení Rakouska, že prodlužuje hraniční kontroly. „Avramopoulos vzal oznámení na vědomí,“ uvedl v on-line streamu rakouský novinář Kim Song Hoang, který referoval o dopolední části. Že EU rakouské rozhodnutí „bere na vědomí“ potvrdila poté i agentura APA.

Na odpolední tiskové konferenci pak na otázku novináře, jak dlouho budou trvat hraniční kontroly v Rakousku, odpověděl kancléř Kern: „Až do odvolání.“ Podle schengenské úmluvy respektive podle schengenského hraničního kodexu lze zavést hraniční kontroly jen dočasně a z důvodu mimořádných okolností. Avšak tři už dny před vídeňskou schůzkou oznámil prodloužení hraničních kontrol také německý ministr vnitra Thomas De Maizière. Obě země původně měly podle schengenské úmluvy ukončit hraniční kontroly letos v listopadu.

Řecko není schopno kontrolovat hranice

Co se týče hranic, v hodnocení vídeňské události úplně zapadlo, že Řecko přiznalo neschopnost chránit hranice a požádalo o nasazení jednotek Frontexu, které by měly sledovat řecko-makedonskou hranici.

Německá kancléřka Angela Merkelová Foto: Facebook
Německá kancléřka Angela Merkelová Foto: Facebook

Ještě letos v únoru se Řecko bránilo uzavření makedonské hranice, která byla nakonec uzavřena v březnu.
Ve skutečnosti to spolu s nasazením Frontexu na hranicích balkánských států znamená vyloučení Řecka ze schengenského prostoru, napsali ještě v sobotu někteří pozorovatelé. Řecko ovšem nezůstane izolované: Angela Merkelová prohlásila, že Německo vezme každý měsíc 500 žadatelů o azyl z Řecka.

Nová brána do Evropy je Egypt

Co bylo vlastně předmětem vídeňského kongresu, jak summit nazvali někteří rakouští novináři? Přes hraniční kontroly a ploty přišlo od března do Německa 50 000 nelegáních přistěhovalců a 18 000 jich došlo do Rakouska. A to je stále příliš pro Merkelovou i pro Kerna. Pro Rakousko je navíc podstatné téma „dohoda s Tureckem“, kterou chce zafixovat, neboť dosud vše funguje na základě prohlášení. Rakousko ovšem žádá taková opatření, aby státy v Evropě nebyly zatahovány do závislosti na Turecku. A třetím a neméně podstatným bodem je situace v zemích původu nelegálních přistěhovalců, Marshalův plán pro tyto země a dohody s jejich vládami: Niger, Mali, Afghánistán, Egypt.

Den před summitem navíc upozornil rakouský tisk na nestabilní situaci v Egyptě, který se stává „novou bránou do Evropy“ a také na to, že počet lidí pohybujících se po Balkánské stezce opět stoupá. „Naším cílem musí být zastavit nelegální migraci, jak nejvíce je to možné,“ uvedla doslova na sobotní tiskové konferenci ve Vídni Angela Merkelová, která podpořila nasazení Frontexu na hranicích balkánských států: v Bulharsku, Makedonii, Srbsku i v Maďarsku.

Merkelová a vlivní z Balkánu, konec tabu

Něco takového bylo ještě před rokem tabu, komentoval v pondělí projev Merkelové německý tisk. Někteří němečtí novináři její projev nazvali zvratem v politice, jiní čtenářům vysvětlovali, že jde o její konzistentní pokračování, jen ale tak nějak jinak. Rovněž role EU byla německými novináři vyzdvižena – balkánské hranice bude přece chránit Frontex a skončí pronásledování uprchlíků národními jednotkami.

Za nasazení tvrdé linie proti nelegálním přistěhovalcům pochválila v pondělí Merkelovou CSU.

Skutečnost je taková, že Merkelová se ocitla mezi tlakem domácích voličů a vlivných států Balkánské stezky. Fakt je takový, že národní jednotky z hranic nikam neodcházejí. Frontex se jen stává servisní organizací národních států.

Uzavření Balkánu povede ke změně smluv

Naopak pobouřenými komentáři doprovodil konání Merkelové ředitel německé iniciativy pro pomoc uprchlíkům Pro-Azyl Günter Burkhardt , který událost považuje za zradu samé podstaty evropského humanismu a německou vládu za zoufalou.

Komisař EK za Německo Oettinger v reakci na sobotní úplné uzavření balkánské stezky v pondělí prohlásil, že je třeba změnit a přijmout novou schengenskou smlouvu a nový Dublin. Podle dosavadních pravidel musí žadatelé o azyl žádat v první zemi EU.

Rekonstrukce Rakousko-Maďarska

Kdo jsou oni vlivní z Balkánské stezky? Je to Rakousko – Maďarsko, které obnovuje svůj vliv. Jasně to vyplynulo z jednání Viktora Orbána i Christiana Kerna. Už den před summitem v pátek 23. září poskytl rakouský kancléř Christian Kern rozhovor deníku Der Standard, kde tvrdě obhajoval politiku Viktora Orbána jako pochopitelnou. Podle Kerna navíc evropské státy z této politiky těží a jsou její součástí. „Nemůžeme se dívat jinam, protože jsme její příjemci,“ řekl už v pátek k maďarské politice Christian Kern.

Viktor Orbán se zúčastnil ve Vídni dvou tiskových konferencí. Vlastní akci uspořádal na velvyslanectví Maďarska ve Vídni, kam šel pěšky, což ihned fotografoval tzv. západní tisk.

Podle rakouského novináře Thomase Mayera, hovořil maďarský premiér celou hodinu. Podle jeho referátu mluvil tvrdě, ale velmi otevřeně. A s uznáním pro rakouského kancléře Christiana Kerna, který podle něho v sobotu hovořil rovněž přímo, nikoli v obvyklých EU sloganech. „Nebylo to žádné EU – bla bla bla,“ padlo doslova. To vyžaduje odvahu, protože jde o sršní hnízdo, kde je velké riziko bodnutí, řekl Viktor Orbán ke svému protějšku.

Podle dalších slov Viktora Orbána začala už letos v létě, když Christian Kern navštívil Budapešť, „nová kapitola rakousko – maďarských vztahů a nejde o fráze, ale o „upřímný pocit“ „Rakousko se snaží obnovit staré přátelství, což nezůstane bez odezvy,“ řekl Orbán.

V Maďarsku hlídá hranici 8000 vojáků

Poté se vyjádřil k opakovanému navrhování kvót ze strany Evropské komise: Kvóty jsou pozvánka dalším přistěhovalcům, řekl s tím, že Maďarsko, které přijalo desítky tisíc lidí, se cítí podvedeno.

Podle dalších slov maďarského premiéra souhlasili účastníci summitu s vytvořením krizového scénáře. Podle Viktora Orbána vyslat několik set příslušníků hraniční stráže EU nestačí. Maďarsko samo hlídá vnější hranice se Srbskem prostřednictvím osmi tisíc vojáků. To už stálo 500 milionů euro, což je solidární příspěvek EU, uvedl maďarský premiér. Nenecháme zničit schengenská pravidla, aby tisíce lidí masově cestovaly do Rakouska a Německa, uvedl. Poté zopakoval svůj návrh na vytvoření táborů pro miliony lidí v ochranném pásmu na pobřeží Libye. „Pokud to neuděláme, můžeme zažít nepříjemné překvapení,“ řekl.

Irena Válová