Rakousko chce dekretem vyhlásit stav nouze a zavřít hranice, příliv migrantů ohrožuje systém

Jedním z doporučení v rozeslaném e-mailu je také to, aby policie mnohem aktivněji informovala o sexuálních deliktech Foto: archiv

Rakouská vláda hodlá přijmou příští týden mimořádné opatření. V souvislosti s přílivem přistěhovalců a žadatelů o azyl hodlá vyhlásit dekretem výjimečný stav, neboť jsou kvůli množství imigrantů ohroženy bezpečnost, pořádek i školství a zdravotnictví Rakouska. Do země nevpustí žádného migranta.

Zákon o výjimečném stavu, kdy Rakousko nevpustí do země žádné uprchlíky, žadatele o azyl nebo přistěhovalce schválilo Rakousko letos v dubnu.  Podle  krizového zákona, může Rakousko kvůli uprchlíkům vyhlásit stav nouze z důvodu ohrožení vnitřní bezpečnosti a pořádku a nevpustit do země až na výjimky žádné žadatele o azyl. O nově přijatém zákonu Česká justice informovala.

Podle středeční zprávy deníku Der Standard rakouské ministerstvo vnitra už několik týdnů sestavuje důvodovou zprávu, do které shromažďuje informace o tom, jak silný příliv žadatelů o azyl a nelegálních přistěhovalců ohrožuje systém v Rakousku. Rakušané totiž počítají s tím, že dříve či později bude na Rakousko kvůli opatřením podána žalobu k Evropskému soudnímu dvoru, a tak chce dodržet podmínky, za kterých lze vyhlásit stav nouze a přestat přijímat imigranty.

Do tisku uniklo dvacet stran dokumentu. Zprávu deníku Der Standard obratem převzala německá média.

Vysoký počet cizinců způsobí kolaps

Rakušané popisují celkem sedm oblastí, ve kterých masivní přistěhovalectví a silný proud žadatelů o azyl působí ohrožení systému. Předně jde o samotný vysoký počet cizinců který podle deníku významně narušuje fungování institucí a pokud by pokračoval, došlo by k jejich zhroucení. Rakouská vláda v této souvislosti očekává novou vlnu přistěhovalců. Podle Der Standardu ke konci dubna bylo v Rakousku  87 500 nevyřízených žádostí o azyl a v Libyi čeká od půl milionu do jednoho milionu přistěhovalců, kteří se chystají na cestu. Pokračování této vlny by způsobilo v Rakousku kolaps, uvádí deník.

Za druhé, v případě pokračování migrace do Rakouska se rovněž zhroutí systém základní péče, zejména ubytování. Už nyní máme dočasné bezdomovectví žadatelů o azyl, kterému nejsme schopni zabránit, uvádí Der Standard. V některých okresech navíc ubytovávání cizinců vyvolává etnicko – kulturní napětí a společenské napětí.

Podíl kriminálních žadatelů o azyl roste

Třetí oblastí je bezpečnost: Zpráva obsahuje statistiky trestné činnosti přistěhovalců a žadatelů o azyl, podle kterých se počet „zahraničních podezřelých zvyšuje“. Podíl žadatelů o azyl mezi podezřelými cizinci se zvýšil z 11,6 na 15,6 procenta. Zvýšil se počet odsouzených cizinců především u drogových trestných činů, krádeží sexuálních napadení a ublížení na zdraví. Jde o cizince původem z Afghánistánu, Nigérie, Maroka a Alžíru. Cizinci za rok spáchali v Rakousku 92 804 trestných činů. Rovněž počet trestných činů proti cizincům se zvýšil, a to na 172 ve druhém pololetí roku 2015.

Ve věznicích se radikalizují, soudy nezvládají

Čtvrtou ohroženou oblastí je justice. Ministerstvo spravedlnosti opětovně varuje, že v rakouských věznicích byly  zaznamenány „v rámci skupiny cizinců speciální radikalizační tendence“. Silný proud žadatelů o azyl má dopad na správní soudy, které čelí nárůstu azylových řízení respektive řízení o opravném prostředku. V letošním roce stále 15.000 žadatelů o azyl čeká v Rakousku na rozhodnutí.

Další oblastí jsou školy, kde se počet zejména dětí, které neovládají jazyk, zvýšil během jednoho roku o jednu třetinu na 46 tisíc dětí. To má dopad na standardní studenty. Ve školách dále chybí pro imigranty nezbytní sociální pracovníci a psychologové. Ve školách vidíme příliš velké množství nestandardních, mimořádných studentů, a to je problém, uvádí Der Standard.

Masivní přetížení hlásí také oblast zdravotnictví, a to zejména v oblasti dětské psychiatrie, uvádí se v dokumentu.

Tři čtvrtiny žadatelů nemá vzdělání

Poslední popsanou oblastí je trh práce. Podle deníku Der Standard se stále politici nemohou dohodnout na některých formulacích. Konkrétně jde o formulaci, že „více než 75% žadatelů o azyl absolvovalo pouze základní školní docházku“, proto hrozí, že Rakousko bude konfrontováno s historicky nejvyšší nezaměstnaností a že dojde k enormní zátěži a konkurenci na trhu s nekvalifikovanou pracovní sílou.

Celkové kumulované náklady na žadatele o azyl mají podle dokumentu činit v Rakousku deset miliard euro v letech 2015 – 2019. Letos už Rakousko požádalo o azyl od ledna do 31. července 2016 celkem 28 765  cizinců.

Pokud Rakouská ministerská rada schválí dekret o stavu nouze, nebude Rakousko přijímat žádné žadatele o azyl s výjimkou žen a dětí nebo příbuzných cizinců už žijících v Rakousku. Ostatní budou vraceni do sousedních zemí. Azylové řízení bude vedeno na hranicích s možností dvou týdenní detence žadatele.

Irena Válová