Soud v pátek předběžně projedná obžalobu ve věci Vlasty Parkanové

Bývalá poslankyně a ministryně obrany za TOP 09 Vlasta Parkanová Foto: archiv

V neveřejném zasedání dojde v pátek 16. září 2016 u Obvodního soudu pro Prahu 6 k předběžnému projednání obžaloby ve věci někdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové a tehdejšího ředitele sekce vyzbrojování Jiřího Stańka v souvislosti s nákupem letounů CASA. Znamená to, že soudce má na obžalobu zcela odlišný názor, než státní zástupce.

České justici to potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 6 Zuzana Barochová. Trestní věc, ve které byla obžaloba podána státním zástupcem VSZ v Praze Janem Kořánem v prosinci 2015, má nadále přidělenu soudkyně Markéta Binderová.

Předběžné projednání podle trestního řádu znamená, že soudce se tak zásadně rozchází v právním názoru na obžalobu se státním zástupcem, že nemůže být nařízeno hlavní líčení a věc je nutno vyřídit jinak. Předběžné projednání je ze zákona neveřejné.

Trestní řád ve svém § 186 stanovuje striktně tyto důvodu k předběžnému projednání obžaloby:

Předseda senátu nařídí předběžné projednání obžaloby, má-li za to, že:

a) věc patří do příslušnosti jiného soudu,
b) věc má být postoupena podle  171odst. 1,
c) jsou tu okolnosti odůvodňující zastavení trestního stíhání podle § 172odst. 1 nebo jeho přerušení podle § 173 odst. 1 písm. a) až d), anebo okolnosti odůvodňující podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307,
d) skutek, který je předmětem obžaloby, bude třeba posuzovat podle jiného ustanovení trestního zákona, než podle kterého jej posuzuje obžaloba,
e) přípravné řízení nebylo provedeno podle zákona, neboť v něm byly závažným způsobem porušeny procesní předpisy, zejména ustanovení zajišťující právo obhajoby, a takové porušení procesních předpisů nelze napravit v řízení před soudem,
f) ve věci nejsou v potřebném rozsahu objasněny základní skutkové okolnosti, bez kterých není možné ve věci rozhodnout, nebo
g) vzhledem k okolnostem případu by bylo vhodné sjednání dohody o vině a trestu, zejména navrhl-li takový postup státní zástupce nebo obviněný.

Například postoupení věci podle §171 znamená, že nejde o trestný čin, nýbrž o přestupek, zatímco zastavení trestního stíhání podle §172 zase mimo jiné znamená, že skutek není trestným činem. Předběžné projednání obžaloby je zásadně neveřejné, pokud se nekoná jako jednání vazební.

Letos na jaře se soudkyně Markéta Binderová nahlásila podjatost, protože při čtení obžaloby zjistila, že zná dva svědky v případu. O tom, zda má soudkyně věc rozhodovat tak musel v dubnu rozhodnout Městský soud v Praze, který podle slov mluvčí Markéty Puci hned v dubnu spis odeslal zpátky k OS pro Prahu 6. Varianta, že by věc rozhodoval jiný soudce, proto už nepřichází v úvahu.

Soudkyně může učinit jen některé ze šesti rozhodnutí

Situace, která nastala, nyní omezuje rozhodnutí, které může respektive musí soudkyně učinit. Důsledkem katalogu zákonem vyjmenovaných důvodů pro předběžné projednání  je katalog zákonných rozhodnutí, která z takového jednání podle §188 trestního řádu mohou vzejít. Proti rozhodnutí mohou účastníci řízení podat stížnost.

Po předběžném projednání obžaloby soud:

a) rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný, má-li za to, že sám není příslušný k jejímu projednání,
b) postoupí věc jinému orgánu, jsou-li tu okolnosti uvedené v  171odst. 1,
c) trestní stíhání zastaví, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172odst. 1,
d) trestní stíhání přeruší, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 173 odst. 1 písm. a) až d),
e) vrátí věc státnímu zástupci k došetření, je-li toho třeba k odstranění závažných procesních vad přípravného řízení, které nelze napravit v řízení před soudem, nebo k objasnění základních skutkových okolností, bez kterých není možné v hlavním líčení ve věci rozhodnout, a v řízení před soudem by takové došetření bylo v porovnání s možnostmi opatřit takový důkaz v přípravném řízení spojeno s výraznými obtížemi nebo by zřejmě bylo na újmu rychlosti řízení, nebo
f) trestní stíhání podmíněně zastaví podle § 307 nebo rozhodne o schválení narovnání podle § 309 odst. 1.

(2) Po předběžném projednání obžaloby může soud také zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 2.

Vlasta Parkanová čeká na rozhodnutí sedm let

Případ policie začala vyšetřovat v roce 2009. Návrh na podání obžaloby předložila policie státnímu zástupci VSZ v Praze po šesti letech od události v březnu 2015. Obsáhlý spis případu, o kterém Česká justice několikrát informovala, měl dvacet tisíc stran.

Loni  v srpnu státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Jan Kořán pro Českou justici uvedl, že jde o jeden z jeho nejsložitějších případů. „Jde o jeden z nejsložitějších případů, ve kterých jsem rozhodoval. Je nutné právně precizně se vypořádat se všemi důkazy, které policejní orgán předkládá,“ uvedl Jan Kořán. Rozhodnutí musí být dobře odůvodněno a skvěle napsáno,“ řekl tehdy Jan Kořán.

Podle obžaloby je Vlasta Parkanová spolu s Jiřím Staňkem obviněna ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a z porušování povinností při správě cizího majetku proto, že v roce 2009 „úmyslně předložila vládě ČR“ návrh smlouvy mezi ministerstvem obrany a společností Omnipol na nákup tří letadel CASA bez znaleckého posudku „aniž by doložila přiměřenost ceny“ za nákup těchto tří letounů a tím měla způsobit škodu převyšující 600 milionů korun. Vlasta Parkanová se opakovaně bránila tím, že každý z letounů CASA je unikátní kus a ve skutečnosti tzv. obvyklá cena letounu CASA neexistuje, neboť letadla a jejich vybavení jsou navzájem neporovnatelná.

Bývalá ministryně obrany čeká na to, jak o ní bude rozhodnuto, už sedm let. Může se ovšem také stát, že bude čekat i nadále, pokud nastaly podmínky proto, aby soudkyně z katalogu rozhodnutí vybrala „vrácení věci státnímu zástupci k došetření a k odstranění závažných procesních vad přípravného řízení“.

Irena Válová