Vládní rozpory o bezplatné právní pomoci: Pelikán trvá na tom, aby ji poskytovali pouze advokáti

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán Foto: MSp

Vláda přerušila projednávání věcného záměru zákona o bezplatné právní pomoci. Kabinet materiál na stůl dostal se třemi zásadními rozpory. Ministerstvo spravedlnosti například dále trvá na tom, že pomoc by měli poskytovat pouze advokáti. To kromě Ministerstva práce, ombudsmanky nebo ministra pro lidská práva, rozporuje i Nejvyšší správní soud.

Potřebný občan by měl podle věcného záměru nárok celkem na 120 minut právních porad za rok, což může podle resortu ministra Roberta Pelikána (ANO) například zabránit sociálnímu vyloučení.
Návrh ale narazil v meziresortním připomínkovém řízení na velké množství námitek jak ze strany ministerstev, tak soudů a dalších institucí. Jeho projednávání vláda přerušila, což svědčí mimo jiné o tom, že rozpory se nedaří překonat. Od počátku návrh velmi důrazně kritizuje ministr pro lidská práva a šéf legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD). „Už nyní funguje síť neziskových organizací, která tyto služby poskytuje. Proto si nemyslím, že je chytré omezit poskytování této pomoci jen na advokáty a tím odstranit tu část systému, která už tady funguje téměř navzdory tomu, že ji stát poskytuje zcela minimálně nebo vůbec. Mám pocit, jestli některé návrhy ministerstva spíše nezhoršují dostupnost právní pomoci,“ uvedl ministr Dienstbier v rozhovoru pro Českou justici.

O samotném návrhu Česká justice obsáhle informovala zde: Sto korun za půl hodiny: Zákon umožní právní poradenství pro chudé

Nakonec byl kabinetu materiál předložen s rozpory, jež lze rozdělit do následujících okruhů:

S okruhem poskytovatelů státem zajištěné právní pomoci nesouhlasí Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, Českomoravská konfederace odborových svazů a Kancelář veřejného ochránce práv. Požadují rozšířit poskytovatele státem zajištěné právní pomoci v novém doplněném systému státem zajištěné právní pomoci i o další subjekty, než jsou pouze advokáti. Ministerstvo práce a sociálních věcí dále uplatnilo připomínku k nastavenému mechanismu podávání žádostí. Resort spravedlnosti ovšem odmítá do zákona o bezplatné právní pomoci zahrnout například neziskové organizace. „Zahrnutí jiných subjektů představuje finančně velmi nákladné řešení, bylo by velmi obtížné zajistit kontrolu kvality poskytované právní pomoci. Systém výkonu kontrolního mechanismu skrze Českou advokátní komoru je nenahraditelný a nenapodobitelný,“ uvedl Pelikánův úřad v předkládací zprávě, kterou má Česká justice k dispozici.

Jako zásadní tuto připomínku uvedl i Nejvyšší správní soud. „Za situace, kdy samotný soudní řád správní v § 35 odst. 2, 3, 4 a 5 připouští, že účastník může být zastoupen mj. patentovým zástupcem, daňovým poradcem, notářem, odborovou organizací nebo právnickou osobou věnující se ochraně před diskriminací nebo poskytováním právní pomoci uprchlíkům a cizincům, se zdá požadavek na poskytování právní pomoci pouze advokáty, kteří se nemohou nechat zastoupit ani koncipienty, a to jak ve fázi před orgány veřejné moci, tak i ve správním řízení, jako nepřiměřený,“ napsal NSS. Ministerstvo ovšem s takovými námitkami zásadně nesouhlasí.

Navrhovaný systém bude podle ministerstva centralizovaný, žadatelé se budou obracet na jeden subjekt, který bude s ohledem na potřeby žadatele přidělovat advokáty a bude tak zaručeno, že bude skutečně přidělen takový advokát, jehož Česká advokátní komora vyhodnotí jako nejlepší možný výběr pro poskytnutí právní porady – s ohledem na dostupnost ve vztahu k žadateli, specializaci, apod. „S ohledem na počet advokátů a jejich rozvrstvení po celém území republiky, tak bude zajištěna odpovídající dostupnost právní pomoci pro žadatele,“ uvedlo ministerstvo ve vypořádání připomínek.

Ministr Dienstbier se k návrhu Pelikána staví odmítavě Foto: ČSSD
Ministr Dienstbier se k návrhu Pelikána staví odmítavě Foto: ČSSD

Resort také upozorňuje, že ČAK vykonává disciplinární dohled pouze nad svými členy a disponuje funkčními kontrolními mechanismy výkonu advokacie, tj. pouze ve vztahu ke svým členům. „Zvolený systém přidělování advokátů Českou advokátní komorou k poskytnutí právních porad je administrativně a finančně nejméně náročný,“ uvádí ministerstvo.

Vpuštění jiných subjektů do okruhu poskytovatelů státem zajištěné právní pomoci by tak podle Pelikánova úřadu znamenalo výrazný odklon od dosavadního přístupu státu k právním profesím, kdy se vyžaduje maximální míra vzdělání a odbornosti založená na složení profesní zkoušky a příslušnosti k určité stavovské organizaci.

S realizací státem zajištěné právní pomoci ve správním řízení skrze § 18 odst. 2 zákona o advokacii nesouhlasí opět Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a ombudsmanka. Navrhují, aby o ustanovení právního zástupce účastníkovi řízení rozhodoval správní orgán příslušný k vedení řízení a vydání rozhodnutí v dané věci na žádost účastníka. Podle ministerstva spravedlnosti by systém, v rámci kterého by správní orgán ustanovoval účastníkovi právního zástupce, nebyl financovatelný z jedné rozpočtové kapitoly, ani kontrolovatelný. „Při rozhodování správního orgánu o právní pomoci by se správní orgán mohl nacházet ve střetu zájmů. Gestor správního řádu považuje předkladatelem zvolené řešení za vhodné,“ uvedl Pelikánův resort.

Se zavedením regulační náhrady za právní poradu nesouhlasí Kancelář veřejného ochránce práv nebo odbory. Podle ministerstva se jedná primárně o prostředek prevence nadužívání a možného zneužívání poskytování právních porad, čímž bude tato forma právní pomoci využívána zejména těmi, kteří skutečně právní poradu potřebují, nicméně si ji nejsou schopni zajistit smluvně. „Regulační poplatek není nastaven vysoce,“ argumentuje resort, který navrhuje, aby pomoc byla poskytována ve výši sto korun za půl hodiny.

Odbory také požadují zpracování samostatného zákona o státem zajištěné právní pomoci. „Nový komplexní předpis by obtížně reflektoval specifika zajišťování právní pomoci
v soudních řízeních, správním řízení či právní pomoci mimo řízení před orgány veřejné moci,“ kontruje ministerstvo.

S připomínkami neuspěla ani Exekutorská komora, která navrhla zajistit pro účastníky řízení státem zajištěnou právní pomoc v exekučním řízení, a to prostřednictvím soudních exekutorů na obdobném principu, jaký je navrhován pro poskytování státem zajištění právní pomoci advokátem. „Analogicky s ČAK by EK ČR vedla svůj vlastní seznam soudních exekutorů poskytujících státem zajištěnou právní pomoc v oblasti exekučního řízení,“ uvedla EK. To ovšem Pelikánův úřad odmítl s tím, že trvá na tom, že pomoc bude poskytovat pouze ČAK.

Vláda se k projednávání bezplatné právní pomoci vrátí na příští schůzi. „Návrh věcného záměru zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozšířením státem zajištěné právní pomoci, byl zařazen na program schůze vlády ČR konané dne 21. 9. 2016. Vláda však projednávání návrhu věcného záměru přerušila s tím, že toto projednávání dokončí na jednání své schůze dne 5. října 2016,“ informoval Českou justici Jakub Říman z tiskového odboru ministerstva.

Eva Paseková