Předsedkyně KS Ostrava se i přes kritiku ÚS zřejmě vyhne kárné žalobě

Předsedkyně Krajského soudu v Ostravě Iva Hrdinová Foto: Robert Malecký

I když Ústavní soud podrobil kritice postup předsedkyně KS Ostrava Ivy Hrdinové při určování insolvenčních správců, kárnou žalobu na ni podle zjištění České justice předsedové nadřízených soudů nepodají. Nechystá se k tomu zatím ani ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Ten nezákonný postup Hrdinové opakovaně hájil, a dokonce radil k jeho využívání.

Krajský soud Ostrava nadále pokračuje v nezákonnostech. V rozporu se zákonem totiž v insolvenčním rejstříku znepřístupnil odůvodnění zmíněného rozsudku Ústavního soudu.
Ten se k postupu předsedkyně KS Ostrava vyjádřil značně kriticky, když její rozhodování o přidělení insolvenčních věcí hodnotil jako porušení práva na spravedlivý proces, a jí preferovaný postup nazval „insolvenčním inženýrstvím“.

Z nálezu ÚS:

„Napadené opatření předsedkyně Krajského soudu v Ostravě odůvodnila pouze tak, že stěžovatelka nebyla určena a byla zařazena na konec pořadí „z důvodu zajištění rovnoměrného zatížení insolvenčních správců.“ Takto formulované odůvodnění zásadně neodpovídá základním požadavkům na byť stručné, ale logicky a srozumitelně vyjádřené a zákonem v § 25 odst. 5 insolvenčního zákona předvídané důvody, pro které stěžovatelka nebyla ustanovena insolvenčním správcem, přestože na ni vycházelo pořadí. Jedná se o natolik flagrantní pochybení, že je nelze hodnotit jinak než jako zásah do základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces, a to jednak v rovině absence přezkoumatelného odůvodnění a jednak v rovině pochybností, jaké důvody vlastně ve skutečnosti předsedkyni k vydání opatření vedly. …. Ústavní soud uzavírá, že aktivity předsedkyně Krajského soudu v Ostravě, spočívající v plošném a dlouhodobém popírání zákonných pravidel a přidělování insolvenčních věcí podle vlastní – svévolné úvahy, vykazují rysy obcházení zákona ve značném měřítku; jejich projevy lze nazvat „insolvenčním inženýrstvím“ a u dotčených subjektů logicky podněcují úvahy o záměrně budovaném klientelistickém, či dokonce korupčním prostředí.“

Kárná žaloba? Zatím ne

V této souvislosti je zarážející, že ministr vnitra Robert Pelikán nezákonný postup Hrdinové v minulosti hájil. Například v dopise předsedům krajských soudů ze srpna loňského roku, napsal: „V posledních dnech jsem však v této oblasti zaznamenal zásadní podporu ze strany aplikační praxe krajských soudů, a to konkrétně Krajského soudu v Ostravě a Krajského soudu v Českých Budějovicích, kdy oba tyto soudy k naplnění hlavní teze platné právní úpravy vztahující se k problematice provozoven (konkrétně k zajištění rovnoměrného nápadu insolvenčních věcí jednotlivým insolvenčním správcům) využívají ustanovení § 25 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“). Ministerstvo spravedlnosti proto zastává zcela jasné stanovisko, že je-li postup podle § 25 odst. 5 insolvenčního zákona z důvodu dosavadní činnosti insolvenčního správce a jeho zatížení řádně odůvodněn, je plně v souladu se zákonem. S ohledem na shora uvedené si Vás dovoluji informovat o postupu obou výše uvedených krajských soudů a požádat Vás (vyhodnotíte-li, že jsou někteří insolvenční správci nepřiměřeně zatíženi) o přijetí obdobného opatření vedoucího k naplnění účelu legislativních změn.“ Za postup předsedkyně KS Ostrava se postavil i na jednání ÚPV 22. září, tedy pár dní před inkriminujícím rozsudkem ÚS, když prohlásil, že je sice na hraně, ale podle Pelikánova názoru je správný.

I proto od něj kárná žaloba na předsedkyni soudu nezamíří. „Kárný postih bude případně zvažován tehdy, nebude-li předsedkyně KS v Ostravě realizovat své pravomoci v intencích právních závěrů ÚS, jehož nynější rozhodnutí je jí nepochybně známo,“ tlumočila stanovisko resortu České justici Zuzana Procházková z tiskového odboru.

Předchozí ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou (ANO) rozhodnutí ÚS nepřekvapilo. „Vždycky jsem byla přesvědčena, že je ze strany předsedkyně KS Ostrava porušován zákon, a rozsudek mne v tom jenom utvrdil.“ Válková rovněž potvrdila, že měla již připravenu na Hrdinovou kárnou žalobu, tu ale nestačila podat, protože byla odvolána z funkce. „Předala jsem ji svému nástupci, ale ten ji již bohužel nepodal,“ dodala exministryně.

„Co by, kdyby, v tuto chvíli nejsem kárnou žalobkyní,“ sdělila lakonicky poslankyně a rovněž bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD).

Exministryně Helena Válková Foto: MSp
Exministryně Helena Válková Foto: MSp

Podle dalšího bývalého představitele resortu, poslance Pavla Blažka (ODS), by kárná pravomoc měla být především v rukách předsedů nadřízených soudů. „Nejsem zastáncem toho, aby kárnou pravomoc využíval především ministr spravedlnosti. Měla by být využívána především v rámci samotné justice.“

Jenže od předsedů nadřízených soudů zatím Hrdinové žaloba nehrozí. „V zastoupení pana – předsedy Vám k Vaší otázce sděluji, že na tuto skutečnost nebudeme žádným způsobem reagovat,“ odpověděl na otázku, zda předseda VS Olomouc Robert Gryga hodlá reagovat kárnou žalobou po rozsudku ÚS, tiskový mluvčí Vladimír Lichnovský. „Pan předseda Pavel Šámal situaci sleduje, ale v tuto chvíli nebude podnikat žádné opatření,“ odpověděl na stejný dotaz mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

„Především vítám, že se ÚS k problematice ustanovování insolvenčních správců na KS v Ostravě vyslovil meritorním nálezem. Jeho obsah respektuji a souhlasím s ním,“ sdělila České justici prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. „Přestože vnímám a nezpochybňuji motivaci předsedkyně KS v Ostravě zabránit projevům negativního jevu existence tzv. „fiktivních“ provozoven, bohužel zvoleným postupem byla narušena důvěryhodnost postupů v insolvenčním řízení a to je nepřípustné.“ Jak dále Zemanová uvádí, insolvenční řízení je velmi citlivá agenda – soud nebo insolvenční správce v něm provádějí zásadní úkony s nevratnými důsledky. V minulosti soudy v této oblasti ne vždy obstály – viz případ soudců v Ústí nad Labem, je tedy nutné více než v jiných agendách dbát na důvěryhodnost, transparentnost, jistotu. „Ústavní soud popsal, z jakých důvodů je možné na opatření krajského soudu v Ostravě podle § 25 odst. 5 insolvenčního zákona hledět jako na obcházení zákona, které podněcuje úvahy o klientelistickém či korupčním prostředí na soudech. Jedná se o vážný závěr a je na orgánech státní správy soudů, aby zajistily změnu tohoto stavu,“ uzavírá Zemanová.

Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Foto: NSS
Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Foto: NSS

Podnět k podání kárné žaloby zatím nezvažuje ani insolvenční správce Oldřich Řeháček z Administrace insolvencí, který podával podnět k Ústavnímu soudu. „Pokud jde o naše další kroky – zařídíme se podle toho, zda daný nález ÚS bude předsedkyní KSOS plně respektován anebo nikoliv.“

Začerněná kritika

Na Krajském soudu v Ostravě se kritikou předsedkyně příliš nechlubí. V insolvenčním rejstříku byl sice zveřejněn výrok, ale už ne odůvodnění. Přitom okruh údajů, které nemají být v ISIR zveřejněny, je taxativně vymezen v § 422 a 423 IZ: jedná se o některé z osobních údajů fyzické osoby, obsažené v podání, nebo podání či jiné písemnosti, které podléhají utajení podle zvláštního právního předpisu. Z těchto ustanovení lze dovodit, že ISIR je veřejně přístupný a „začernit“ v něm lze pouze to, co stanoví zákon – opačný postup je v rozporu s právní úpravou. ÚS sice není v § 2 písm. b) IZ přímo vymezen jako insolvenční soud, ale logickým výkladem je nutno dovodit, že pokud rozhoduje v otázce související s konkrétním insolvenčním řízením, což v tomto případě je nepochybně naplněno, pak jeho rozhodnutí musí být v ISIR zveřejněno. Konečně KS Ostrava dospěl nepochybně ke stejnému závěru, neboť text rozhodnutí ÚS v ISIR  konkrétního spisu zveřejnil – pouze jej v podstatných bodech začernil. Rozhodnutí ÚS, respektive odůvodnění rozhodnutí nesplňuje žádnou z podmínek, pro něž by bylo možné je znepřístupnit, ani nejde o písemnost, jejímž zveřejněním by byl mařen účel insolvenčního řízení.

Dušan Šrámek