Zákon o elektronické evidenci tržeb byl v této podobě schválen před rokem

Generální finanční ředitelství má metodiku, dle které EET neplatí pro „minoritní činnost“ do výše 175 000

Kadeřníci, kteří prodávají kosmetiku nebo pivovary, co prodávají čepice, nemusí tyto tržby evidovat do výše 175 000 Kč ročně, pokud je to jejich „minoritní činnost“. Začnou evidovat tehdy, až přijde povinnost evidovat tržby z jejich hlavní činnosti. Umožňuje to metodika vyvinutá Generálním finančním ředitelstvím, a to i přesto, že zákon žádnou minoritní činnost nezná.

Na metodiku upozornila na konferenci o EET náměstkyně ministra financí pro daně a cla Alena Schillerová. Ve většině zemí světa roste fenomén zatajování tržeb, proto je již nyní v šestnácti zemích EU zavedena obdoba EET. „Řada podnikatelů přiznává krácení příjmů. Tolerování krácení příjmů nemotivuje ostatní podnikatele,“ uvedla Schillerová s tím, že opakovaně zaznívá podivný výrok, že podnikatelé skončí, když budou muset platit daně. „Chceme poctivé většině podnikatelů pomoci. EET je nutnost,“ uzavřela úvodní část prezentace.

Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová rovněž informovala o službě, kterou pro podnikatele a živnostníci zavedl stát. Jde o info linku ministerstva financí respektive generálního  finančního ředitelství pro dotazy k EET, na které se může uskutečnit až 100 hovorů najednou. Počet hovorů už překročil číslo 5000.  Telefon Generálního finančního ředitelství pro metodické dotazy je +420 225 092 392.

Nenadávejte finanční správě

Ministerstvo financí také spustilo speciální web www.etrzby.cz , na kterém jsou informace o EET, ale také formulář pro metodické, technické a jiné dotazy. S Generálním finančním ředitelstvím nelze komunikovat anonymně, pomateně, vulgárně nebo oznamovacím obsahem. „Generální finanční ředitelství nevyřizuje anonymní podání, opakovaná podání a jinak nestandardní podání např. nesrozumitelného anebo zmatečného obsahu, obsahující vulgární výrazy, nebo zaslané pouze na vědomí,“ upozorňuje na webu státní úřad.

Nově spuštěný web obsahuje i nejčastější dotazy a řešení modelových situací. O některých z nich hovořila na konferenci i náměstkyně Alena Schillerová.

Podle jejích slov žádný zákon na světě nemůže popsat, definovat nebo obsáhnout všechny situace a tak je to i se zákonem o elektronické evidenci tržeb. Proto zákon metodicky dovytváří finanční správa, řekla náměstkyně ministra financí pro daně a cla Alena Schillerová a uvedla příklad firem a živnostníků, které provozují doplňkový prodej. Jde například o kadeřnici, která v provozovně prodává laky na vlasy nebo o pivovar, který prodává reklamní čepice.

Prodeje v kadeřnictví se  EET ještě dva roky netýká

„V takovém případě Finanční správa nastavila praxi tak, že evidovat se bude hlavní činnost, pokud doplňkový prodej nepřekročí v dané provozovně částku 175 tisíc za rok a tvoří méně než polovinu tržeb,“ řekla doslova náměstkyně ministra financí pro daně a cla Alena Schillerová.

Vicepremiér Andrej Babiš Foto: Facebook
Vicepremiér Andrej Babiš Foto: Facebook

Podle metodiky, kterou pro tuto příležitost vyvinulo Generální finanční ředitelství, může podnikatel a živnostník postupovat podle výše uvedené praxe až do doby, než bude muset ze zákona evidovat tržby i ze své hlavní činnosti. V případě uvedené kadeřnice je to tedy do 1. června 2018, kdy nastane 4. fáze povinnosti pro vybraná řemesla a výrobní činnosti.

Jak je to vůbec možné?

Jaké má finanční správa vysvětlení pro výše uvedené skutečnosti, když samotný zákon nic takového nepřipouští, žádné hlavní a doplňkové činností nezná a už vůbec ne limity tržeb, do kterých se evidovat nemusí? Odpověď se nalézá ve finanční správou vyvinuté metodice:

Pokud poplatník provozuje ve svých provozovnách kromě své hlavní činnosti i činnosti malého rozsahu tzv. minoritní činnosti a povinné evidování tržeb z těchto minoritních činností by podléhalo evidenci tržeb dříve, než evidování tržeb z hlavní činnosti, nebude Finanční správa evidování tržeb z takovýchto minoritních činností vymáhat až do okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby z činnosti hlavní.

Tento závěr vychází ze základních zásad daňového řízení, tj. zásady, hospodárnosti (jak na straně správce daně, tak na straně poplatníků) a zásady šetření práv druhých. Uvedené nevychází pouze ze zásad proporcionality, ale i ze smyslu ZoET a zejména úmyslu zavádět povinnost postupně, jak je uvedeno v § 37 ZoET. Postupné uplatňování povinnosti evidovat tržby umožní pozvolný náběh systému, a zároveň poskytne poplatníkům dostatečný prostor k přípravě.

 Pro úplnost je třeba uvést, že ambici řešit problematiku minoritní činnosti v souladu s tímto výkladem měl předkladatel ZoET již v legislativním procesu, přičemž dotčená legislativní úprava byla však v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně vypuštěna. S ohledem na neexistující správní praxi v této oblasti a objektivní právo poplatníků na bližší vymezení pojmu minoritní činnosti z důvodů legitimního očekávání

 Finanční správa uvádí, že takováto činnost bude posuzována dle těchto kritérií:

  • minoritní činnost není provozována v samostatné provozovně,
  • platby z minoritní činnosti tvoří maximálně 49 % z celkových plateb provozovny a současně
  • nepřevyšují částku 175 000 Kč2 v dané provozovně (pokud by byla provozovna účelově rozdělena, nebere se na toto účelové rozdělení zřetel) má-li poplatník v jedné provozovně minoritních činností více, potom se pro posouzení výše uvedených kritérií platby z minoritních činností sčítají.

Pro posouzení uvedených kritérií jsou vždy zohledňovány platby přijaté poplatníkem v rámci jedné provozovny, které zároveň splňují formální a materiální náležitosti evidované tržby ve smyslu ZoET, a to za předcházející kalendářní rok. Poplatník, který začíná podnikat, a nemá pro účely stanovení uvedených kritérií údaje z předchozího roku, může provést kvalifikovaný odhad. Jsou-li splněny výše uvedené podmínky, pak nemá poplatník povinnost v roce následujícím platby z minoritní činnosti evidovat. Takto posuzovaná minoritní činnost není z povahy věci způsobilá vytvořit nerovné konkurenční prostředí, což je další důležitý aspekt, ze kterého tento závěr vychází. V případě, že vznikne povinnost začít evidovat tržby z hlavní činnosti, automaticky vzniká povinnost začít evidovat tržby i z minoritní činnosti bez dalšího posuzování kritérií.

Elektronická evidence tržeb se v první fázi dotkne 40 tisíc podnikatelů v oboru ubytovací a stravovací služby. Oficiálně začne první ze zákona povinná fáze 1. prosince 2016.

Irena Válová