Podnět pro podání stížnosti k Nejvyššímu soudu kvůli porušení zákona podal ministrovi spravedlnosti Robertovi Pelikánovi (ANO) ve své kauze také bývalý poslanec a středočeský hejtman David Rath. V dokumentu si stěžuje na to, že se případem na začátku zabývali ústečtí žalobci a odposlechy, sledování podezřelých nebo domovní prohlídky povoloval ústecký soud. Tím měl být podle něj porušen zákon v jeho neprospěch. Krajský soud v Praze v pondělí také vrátil k došetření druhou větev případu.
Případ se týká manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic, kriminalisté v něm navrhli obžalovat devět lidí a osm firem včetně stavební společnosti Metrostav.
„Bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání, kdy se konalo jednání o předběžném projednání obžaloby, tak, že se věc vrací k došetření,“ cituje MF Dnes mluvčí soudu Pavlu Bočkovou. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová nechtěla verdikt soudu komentovat, protože ho zatím neměla k dispozici.
Někteří advokáti obviněných se domnívají, že rozhodnutí může souviset s tím, že odvolací soud v první části případu Rath označil odposlechy kvůli údajně nedostatečnému zdůvodnění příkazů za nezákonné, a tudíž nepoužitelné, píše MfD. Také v kauze manipulace tendrů v nemocnicích je přitom pro vyšetřovatele důležitým důkazem to, co odposlechli v kancelářích a domech.
Pražský vrchní soud loni v říjnu zrušil v Rathově korupční kauze rozsudek kvůli nezákonným odposlechům, které u nového řízení před Krajským soudem v Praze nepůjdou použít jako důkaz. Rath v podnětu pro ministra na rozdíl od žalobců souhlasí s názorem vrchního soudu. Tvrdí také, že další závažná vada spočívá v porušení místní příslušnosti soudu a státního zastupitelství. Tím se soud zabýval jen okrajově. „Procesním důsledkem této vady je mimo nezákonnosti odposlechů a záznamů ze sledování osob a věcí též procesní nepoužitelnost řady dalších důkazů opatřených v přípravném řízení,“ uvádějí Rathovi advokáti v textu stížnosti.
V dokumentu, který má 35 stran, argumentují tím, že severočeští žalobci i soudy museli od listopadu 2011 vědět, že se údajná trestná činnost týká Středočeského kraje, případně Prahy. Tehdy policisté sepsali oznámení o zahájení úkonů trestního řízení a kauza měla podle dokumentu putovat k oprávněným žalobcům a soudům. „V záznamu není uvedena jakákoli zmínka o tom, že by trestná činnost měla být, byť jen částečně, páchána v Ústí nad Labem nebo Ústeckém kraji,“ zdůrazňuje dokument. Dodává také to, že na severu Čech nebydlel nikdo z podezřelých, které policie odposlouchávala.
Mohlo by vás zajímat
Podle Rathova advokáta Romana Jelínka by mohl Nejvyšší soud při zkoumání podnětu sjednotit judikaturu, která se místní příslušnosti týká. Pražský vrchní soud totiž podle něj v jednom případu postupoval v souladu s loňským nálezem Ústavního soudu, podle něhož by se nemělo stávat, že třeba o vazbě, prohlídce nebo odposlechu rozhodne soud úplně jinde, než se údajná trestná činnost odehrála. V Rathově kauze ale stejně nepostupoval. „Existují tady vedle sebe dva různé právní názory ke stejné otázce,“ řekl Jelínek.
Krajský soud uznal v červenci 2015 Ratha vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Obžaloba Ratha spojuje s údajnou trestnou činností někdejší ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové (dnes Kottové) a jejího partnera, exposlance ODS Petra Kotta, kteří dostali trest o rok nižší.
Podle zrušeného rozsudku přizpůsobovala organizovaná skupina kolem Kottových veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory „velkým hráčům“, kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali „křoví“. Podezřelé stavební zakázky se týkaly opravy budov a modernizace nemocnic ve Středočeském kraji či opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku.
(epa, čtk)
