Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová Foto: Mediafax

VSZ Praha si stěžuje na verdikt v kauze Rath: Doktrína plodů z otráveného stromu byla použita nesprávně

Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze podalo ministrovi spravedlnosti podnět k podání stížnosti kvůli zrušení verdiktu v korupční kauze kolem bývalého hejtmana Davida Ratha. O podnětu dnes informovalo VSZ v tiskové zprávě. Ministr Robert Pelikán (ANO) již v neděli avizoval, že stížnost Nejvyššímu soudu v nejbližších dnech podá. Pražský vrchní soud zrušil loni před vánočními svátky rozsudek kvůli nezákonným odposlechům, které u nového řízení před Krajským soudem v Praze nepůjdou použít jako důkaz.

Podle vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové byl v této věci porušen zákon ve prospěch obviněných. Za špatný považuje závěr odvolacího soudu ohledně nezákonných odposlechů a sledování osob. Tyto důkazy byly podle žalobců opatřeny v souladu se zákonem. Odvolací soud také podle Bradáčové „porušil zásadu předvídatelnosti soudních rozhodnutí, když se svým rozhodnutím odchýlil od dosavadní judikatury i soudní praxe, a to i praxe vlastní“.

Podnět žalobců se opírá o rozhodnutí českých soudů, Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Odvolací soud v rozporu s rozhodnutími Nejvyššího i Ústavního soudu v případu použil zásadu americké právní doktríny takzvaných plodů z otráveného stromu. Jde o to, že se v trestním řízení používají důkazy, které byly získány v návaznosti na jiný důkaz, který byl získán nezákonným způsobem.


Čím VSZ argumentuje?

– odvolací soud dospěl k nesprávnému závěru o tom, že Okresním soudem v Ústí nad Labem vydané příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dle § 88 trestního řádu a povolení ke sledování osob a věcí dle § 158d trestního řádu jsou nezákonné z důvodu jejich údajného nedostatečného odůvodnění, resp. že jejich odůvodnění jsou pouze obecná,

– odvolací soud dospěl k nesprávnému závěru o procesní nepoužitelnosti důkazů opatřených na základě těchto příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, resp. povolení ke sledování osob a věcí, ačkoli tyto důkazy byly opatřeny v souladu se zákonem,

– odvolací soud porušil zásadu předvídatelnosti soudních rozhodnutí, když se svým rozhodnutím odchýlil od dosavadní judikatury i soudní praxe, a to i praxe vlastní,

– odvolací soud nesprávně a v zřejmém rozporu s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu i Ústavního soudu a bez náležitého zdůvodnění aplikoval ve věci zásadu americké právní doktríny tzv. plodů z otráveného stromu.


Pražský vrchní soud zrušil rozsudek kvůli nezákonným odposlechům, které u nového řízení před Krajským soudem v Praze nepůjdou použít jako důkaz. Soud by měl také znovu vyslechnout oznamovatele případu, bývalého policistu Libora Gregora. Podle vrchního soudu vypovídal „zjevně vyhýbavě a nekonkrétně oproti protokolu o podání vysvětlení“.

Krajský soud uznal v červenci 2015 Ratha vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Obžaloba Ratha spojuje s údajnou trestnou činností někdejší ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové (dnes Kottové) a jejího partnera, esposlance ODS Petra Kotta, kteří dostali trest o rok nižší. Podle zrušeného rozsudku přizpůsobovala organizovaná skupina kolem Kottových veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory „velkým hráčům“, kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali „křoví“.

Detektivové odposlechy nasadili například do domu Kottových či kanceláře v kladenské nemocnici, hejtmanské pracovně nebo kanceláří středočeského dotačního úřadu.

V korupční kauze je 11 obžalovaných. Zbylými stíhanými jsou stavební manažeři, jednatelé zdravotnických společností a spolupracující obviněná Ivana Salačová. Tendry ve Středočeském kraji podle obžaloby doprovázela korupce. Podezřelé stavební zakázky se týkaly opravy budov a modernizace nemocnic ve Středočeském kraji či opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku.

(čtk, epa)