Přehledně: Prezident smí navrhnout zrušení zákona, využíval to hlavně Havel

Prezident při oslavách vzniku republiky Foto: Pražský Hrad

S funkcí českého prezidenta se pojí kompetence navrhnout Ústavnímu soudu (ÚS) zrušení zákona nebo jeho části. Miloš Zeman pravomoc uplatnil kvůli služebnímu zákonu a nyní také kvůli takzvanému „lex Babiš“. Pod většinou prezidentských návrhů v archivu soudu je podepsán Václav Havel. Přinášíme přehled kauz s uvedením navrhujícího prezidenta, označením zpochybněného zákona a datem vyhlášení nálezu.

Václav Havel, trestní zákon, 12. dubna 1994

Plénum zrušilo část zákona vymezující hanobení Parlamentu, vlády a Ústavního soudu. Soudci poukázali na to, že neurčitý pojem hanobení, který umožňuje účelovou interpretaci, „využívaly staré vrchnostenské režimy“.

Václav Havel, zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 7. června 1995

Plénum těsně zamítlo Havlův návrh na zrušení paragrafu, který umožnil vykonávat vybrané odborné činnosti na základě absolvování zkoušky způsobilosti podle starých předpisů. Původně mělo jít jen o provizorní řešení, které ale novela prodloužila na neurčito.

Václav Havel, zákon o spotřebních daních, 11. října 1995

ÚS zamítl část prezidentova návrhu, v níž kritizoval diferenciaci daňových sazeb u pivovarů. Na druhé straně však vyslovil souhlas s druhou částí Havlova návrhu, podle níž zákon vymezoval pouze mlhavě, co je to malý nezávislý pivovar, a přenechával upřesnění na ministerské vyhlášce.

Václav Havel, novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, 17. prosince 1997

Plénum ÚS vyhovělo Havlovu návrhu a novelu zrušilo. Sněmovna tím, že zákon znovu neprojednala poté, co jí ho prezident vrátil, porušila ústavně předepsaný způsob přijímání právních předpisů.

Václav Havel, volební zákon, 24. ledna 2001

ÚS na návrh Havla a skupiny senátorů zasáhl do novely, kterou na základě opoziční smlouvy prosadily ODS a ČSSD. Zrušil například zvýšení počtu volebních krajů z osmi na 35 a způsob přepočtu získaných hlasů na mandáty podle upravené d’Hondtovy metody. V zákoně ponechal omezující klauzuli pro vstup koalic do Sněmovny.

Václav Havel, zákon o politických stranách, volební zákon, 27. února 2001

ÚS zrušil část zákona, která zvýšila příspěvek za mandát poslance nebo senátora z 500.000 na milion korun ročně. Zrušil i ustanovení, podle něhož strana, která už získala ve volbách do Sněmovny alespoň tři procenta hlasů, a tím i nárok na stálý příspěvek, jej v dalších volbách neobdrží, pokud nezíská minimálně pět procent.

Václav Havel, zákon o České národní bance, 20. června 2001

ÚS zrušil na Havlův návrh některé části zákona a potvrdil platnost jmenování guvernéra a viceguvernéra České národní banky. Mezi zrušené pasáže zákona patřilo například stanovení hlavního cíle banky, kterým podle novely bylo zabezpečovat cenovou stabilitu.

Václav Havel, zákon o soudech a soudcích, 18. června 2002

Ústavní soudci vyhověli Havlovi a zrušili část zákona, jež se týkala kontroly odborných znalostí soudců. Podle zákona mohli soudci přijít o odbornou způsobilost na základě rozhodnutí zvláštní rady zřizované ministerstvem spravedlnosti.

Václav Havel, zákon o výkonu ústavní výchovy, 13. července 2004

ÚS vyhověl stížnosti – tehdy už bývalého – prezidenta Havla a zrušil část zákona, která umožňovala umístit děti z diagnostických ústavů do smluvních rodin. Havlovi se nelíbilo, že o umístění rozhodovalo vedení ústavů, a ne soudy.

Václav Klaus, zákon o soudech a soudcích, 7. října 2008

ÚS zastavil řízení o návrhu prezidenta Klause na zrušení části zákona, která upravovala počet místopředsedů Nejvyššího soudu. Klaus návrh podal v roce 2007 kvůli sporům s předsedkyní soudu Ivou Brožovou. Zákonodárci mezitím normu novelizovali, takže ÚS už nemohl zasáhnout.

Miloš Zeman, služební zákon, 9. července 2015

Zeman navrhl zrušit 20 pasáží zákona, ÚS zneplatnil jen část normy, podle níž vláda potřebovala souhlas šéfů sedmi klíčových státních institucí k tomu, aby v nich stát mohl snížit počty zaměstnanců nebo jejich platy. Ústavní soudci zároveň uznali, že zákonodárci přijali služební zákon nevhodným způsobem, není však nutné jej kvůli tomu celý zrušit.

Miloš Zeman, novela zákona o střetu zájmů

Prezident v únoru 2017 napadl u ÚS zákon přezdívaný lex Babiš. Norma omezuje přístup firem vlastněných členy vlády k některým státním podporám. Podle Zemana porušuje zákaz diskriminace na základě majetku. Zeman také chce, aby Ústavní soud zrušil ustanovení, které zakazuje členům vlády vlastnit média. Zákon dopadl především na předsedu ANO a ministra financí Andreje Babiše.

Zdroj: http://nalus.usoud.cz

(čtk)