Soutěžní dialog? Otazníky nad výběrovým řízením na náramky pro vězně trvají

Podle Pelikána by stále mohlo být v příštím roce uvedeno do praxe prvních 250 náramků. Foto: Twitter

Bylo možné na elektronický monitorovací systém – tzv. náramky pro vězně – vypsat výběrové řízení formou soutěžního dialogu? V roce 2015 ekonomický náměstek ministryně spravedlnosti Miroslav Zábranský před použitím soutěžního dialogu varoval, neboť podle něj ho není možné využít a hrozí sankce ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Česká justice se proto zeptala místopředsedy sekce veřejných zakázek ÚOHS Josefa Chýleho, za jakých podmínek je obecně možné dialog vypsat.

„Starý“ zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ), byl účinný do 1.10.2016. Ministerstvo spravedlnosti se tedy muselo řídit dle tohoto znění ZVZ. Nyní jsou již podmínky pro vypsání soutěžního dialogu značně odlišné. Na základě znění předchozího zákona ale úředníci ministerstva v lednu 2015 varovali před využitím soutěžního dialogu.

Podle § 24 odst. 1 ZVZ „Veřejný zadavatel může pro zadání veřejné zakázky se zvláště složitým předmětem plnění použít soutěžní dialog, pokud použití otevřeného řízení či užšího řízení není s ohledem na povahu předmětu plnění veřejné zakázky možné.“ Aby zadavatel mohl využít pro zadání veřejné zakázky soutěžního dialogu, musí se jednat o složitý předmět plnění, u něhož zadavatel není objektivně schopen identifikovat či vymezit technické podmínky nebo právní a finanční požadavky na realizaci (tedy i z hledisek novosti, objevnosti či originality plnění). „Například pouhou skutečnost, že zadavatel potřeboval zjistit, jaký druh spotřebního materiálu potřebuje ke konkrétním dodávaným zdravotnickým přístrojům, není možné považovat za odůvodněné použití soutěžního dialogu. Tyto závěry uvádí i komentářová literatura k použití soutěžního dialogu,“ vysvětluje místopředseda sekce veřejných ÚOHS zakázek Josef Chýle.

Nezná správné řešení

Zadavatel tedy v případě vypsání soutěžního dialogu objektivně nezná správné řešení realizace veřejné zakázky, které hledá ve spolupráci s uchazečem v rámci soutěžního dialogu. Jakmile je vhodný a správný způsob realizace veřejné zakázky nalezen, vyzývá zadavatel vybrané uchazeče k podání nabídek založených na výsledcích soutěžního dialogu, tj. dle výsledku soutěžního dialogu na řešení, které bylo zadavatelem vyhodnoceno jako nejvhodnější.

Na jaké projekty se tedy soutěžní dialog hodí? „Záleží na konkrétních skutkových okolnostech, typicky jde o velice složité PPP projekty (Public Private Partnership, neboli partnerství veřejného a soukromého sektoru jako forma spolupráce mezi orgány veřejné správy a podnikatelským sektorem za účelem zajištění financování, výstavby, obnovy, správy či údržby veřejné infrastruktury nebo poskytování veřejné služby pozn. red.). Zásadní je, že zadavatel objektivně nemůže vymezit např. technické podmínky a nikoli to, že na to rezignoval, ač povaha předmětu veřejné zakázky toto umožňovala,“ vysvětluje Chýle.

Náramky pro vězně v Česku stále chybí Foto: archiv
Náramky pro vězně v Česku stále chybí Foto: archiv

Probační a mediační služba vypsala zakázku na elektronický monitoring pro vězně počátkem srpna roku 2015. Obálky se nakonec otevíraly až na konci prosince 2015 a výsledek byl fiaskem, neboť se do tendru nikdo nepřihlásil. Podle informací České justice ale byl hlavní problém v tom, že ministerstvo nastavilo ne zcela standardní podmínky. Například firma G4S si stěžovala na příliš vysoké pokuty.

Totožné plnění

Bylo tedy dle ZVZ možné formu soutěžního dialogu podle zákona o veřejných zakázkách použít, pokud zadavatel předtím vypsal otevřené výběrové řízení, které skončí bez vítěze? V obecné rovině, pokud bylo podle Josefa Chýleho v předchozím zadávacím řízení na veřejnou zakázku se zcela totožným předmětem plnění možné použití otevřeného řízení, pak je možné uvažovat o tom, že zřejmě nemusí být splněna podmínka uvedená v § 24 odst. 1 ZVZ. „Jelikož zákon uvádí, že soutěžní dialog lze použít pouze za splnění podmínky, že zadání veřejné zakázky není s ohledem na její předmět plnění možné v otevřeném či užším řízení, soutěžní dialog na předmět plnění s identickým vymezením a totožným zadáním jako v otevřeném řízení nelze. Podstatné však je též zjištění, zda předchozí otevřené řízení mělo např. technické podmínky s ohledem na povahu předmětu plnění veřejné zakázky vůbec správně vymezeny, včetně toho, zda je byl zadavatel vůbec schopen vymezit, pokud např. neobdržel vůbec žádné nabídky. To však lze posoudit až po prostudování konkrétního skutkového stavu,“ vysvětluje místopředseda sekce pro veřejné zakázky ÚOHS.

Obecně platí, že zadavatel by buď zakázku zadával v otevřeném řízení za situace, kdy by nebyl schopen přesně vymezit technické podmínky podle § 46 odst. 4 a 5 ZVZ, nebo právní nebo finanční požadavky na plnění veřejné zakázky, a tudíž by nemohl zpracovat zadávací dokumentaci pro otevřené řízení v souladu se zákonem a vymezit zadávací podmínky, nebo pokud by naopak tohoto vymezení a následného zpracování dokumentace schopen byl, nemohl by následně použít soutěžní dialog, neboť by nesplnil zákonné podmínky pro jeho použití. Jedině, pokud by byl předmět plnění vymezen v souladu s požadavky § 24 odst. 2 ZVZ a postupoval dle §§ 35 a násl., pak by jeho vysoutěžení v soutěžním dialogu možné bylo.

ÚOHS řeší podněty na přezkum veřejné zakázky, která byla vypsaná formou soutěžního dialogu, spíše výjimečně. Od roku 2013 eviduje 7 správních řízení. Ze starší rozhodovací praxe lze ve Sbírce rozhodnutí dohledat věcná rozhodnutí, kde bylo shledáno porušení zákona např. pro nesplnění zákonné podmínky pro zadání veřejné zakázky v soutěžním dialogu (viz rozhodnutí č. j. ÚOHS-S270,325/2008/VZ-909/2009/510/Mon ze dne 13. 2. 2009 či č. j. ÚOHS-S304/2008/VZ-2207/2009/510/IFa z 19. 2. 2008).

Pelikán si je jistý

Ministr Pelikán reagoval na dotazy České justice o oprávněnosti soutěžního dialogu tak, že má jistotu, že tendr je dle zákona. Stanovisko úředníků ministerstva z roku 2015 podle jeho názoru změnil právě výše zmíněný neúspěšný tendr, do kterého se nikdo nepřihlásil. Podle opozičního poslance a předsedy finančního podvýboru ústavně právního výboru Martina Plíška (TOP 09), který má tendr na náramky v gesci, ale určité pochybnosti existují. Obává se navíc dalšího zdržení, které by mohlo výběrové řízení nabrat. Plíšek upozorňuje, že ministerstvo mělo projekt spustit na začátku března. „Teď už ministerstvo téměř tři týdny vyhodnocuje nabídky, takže tento termín je opět ohrožen. Navíc je zde riziko námitek neúspěšných uchazečů nebo podání k ÚOHS k přezkoumání zákonnosti soutěžního dialogu,“ řekl Plíšek České justici.

Náramky pro odsouzené jsou na českém ministerstvu zřejmě prokleté Foto: archiv
Náramky pro odsouzené jsou na českém ministerstvu zřejmě prokleté Foto: archiv

Exministryně spravedlnosti Helena Válková potvrdila, že varování k soutěžnímu dialogu na počátku roku 2015 od svých úředníků dostala. „Mohlo ale dojít k tomu, že nyní už jsou zákonné podmínky splněné. Jedna z překážek k soutěžnímu dialogu byla v tom, že se mělo vyzkoušet standardní řízení o veřejné zakázce,“ uvedla Válková.

Ministerstvo a Probační a mediační služba nyní vyhodnocují nabídky od pěti uchazečů. Přihlásila se například společnost O2 nebo T-mobile. Náramky bude možné využít pro efektivnější kontrolu výkonu trestu domácího vězení a také pro některé vazebně stíhané lidi.

Eva Paseková