Advokát možná bude smět školit nejvýše pět koncipientů a změní se taky způsob advokátních zkoušek. Školitele koncipientů bude možné dělat až po roce výkonu advokacie. Novelu zákona o advokacii v uplynulém týdnu s menšími změnami poslal ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny do druhého čtení. Části koncipientů se nelíbí, že zejména původní návrh by znamenal ztížení vstupu do profese. Česká justice proto oslovila člena a zástupce Sdružení advokátních koncipientů Michala Staňka, který byl přítomen na jednání výboru, aby navrhovanou úpravu zhodnotil.
Jak hodnotíte jednání Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny, který nakonec v novele například zachoval cenový strop poplatku za advokátní zkoušku či posvětil lhůtu devíti měsíců k jejímu vykonání?
Jsem velmi rád, že se nakonec podařilo skrze pozměňovací návrh pana poslance Plíška prosadit alespoň nějaké požadavky advokátních koncipientů na novou podobu zákona. Víte, na únorovém vstupním školení advokátních koncipientů vyprávěl pan doktor Balík zábavnou příhodu, jak kdysi v dobách dávno minulých advokátníkomora limitovala přístup do stavu tím, že třeba dva roky nevypsala termín advokátních zkoušek. Když se pak podíváte na podobu novely zákona tak, jak byl napsán, ta příhoda už vám tak směšná nepřijde… Čekal jsem, že na výbor dorazí více kolegů, vytvořit určitý tlak, ale nakonec jsem s výsledkem více méně spokojen. Chybí mi jen možnost přihlásit se ke zkoušce již v průběhu praxe, jak je tomu dosud. Nově se tak teoreticky koncipientská praxe prodlužuje až na 3 roky a 9 měsíců. Pan místopředseda ČAKu Němec sice tvrdil, že ČAK chce lhůty zkracovat, aby se těch 9 měsíců nečekalo, ale dokud takové zkrácení neuvidím, tak je těžké mu při dnešních početních stavech uvěřit. Stačí si přečíst důvodovou zprávu k zákonu, ve které se dočtete, že důvody pro změny u koncipientů byly právě i ty, že jich chce na zkoušky prostě moc a zkušební komise nestíhají. Ale nechvalme dne před večerem, zákon je teprve před 2. čtením a volby klepou na dveře.
Co vám na novele vadí?
Koncipienti jak v roce 2013, tak nyní, přišli k novele až jako k hotové záležitosti. Nikdo s nimi nic nekonzultoval, neptal se na jejich názor. Pak můžeme působit jako kverulanti. My ale chceme jen férové podmínky pro výkon a hlavně ukončení naší praxe v nějakém rozumném termínu, ať taky někdy můžeme založit rodinu a budovat si vlastní klientelu. Zároveň bych také rád věděl, dle jakých pravidel budu zkoušeni současní koncipienti. Přechodná ustanovení novely sice říkají, že se nová úprava na současné koncipienty nevztáhne, ale JUDr. Miketa – předseda Výboru výchovy a vzdělávání ČAK – na vstupním školení řekl, že ČAK je toho názoru, že ten odst. 1 přechodných ustanovení (že se zákon týká až budoucích koncipientů), se nevztahuje na advokátní zkoušky. Tudíž, pokud to projde, budou i současní koncipienti skládat ty nové zkoušky s testovou zkouškou. To je zvláštní výklad, nemyslíte? Myslím si, že ČAK by měl v tomto udělat jasno, například usnesením předsednictva, ať současní koncipienti vědí, co je tedy čeká. Protože i o podobě zkušebního řádu, který má být, pokud jsem správně informován, vydán ministerstvem spravedlnosti, se zatím taky mnoho neví.
Podle předsedy ústavně právního výboru Jeronýma Tejce některé kanceláře využívají koncipienty jako levnou pracovní sílu a jsou doslova množírnami advokátů. Souhlasíte?
Slyšel jsem, že takové kanceláře existují. Proto jsem si po škole vybral cestu koncipienta u samostatné advokátky a já si tak osobně nemohu na nic stěžovat.
Jak se díváte na to, že advokát bude muset čekat rok, než bude moci školit koncipienta a také jich bude moci školit pouze pět najednou?
Kvalifikovaně bych toto mohl posoudit až já sám budu advokátem s roční praxí. Úroveň advokátů se dozajista liší. Omezení na 3 koncipienty na advokáta v původním návrhu mi přišlo rozumné, nedovedu si představit, jak by se bylo možné kvalitně věnovat jejich většímu počtu. Proto jsem překvapen, že nakonec prošlo navýšení tohoto počtu na 5.
Myslíte si, že se koncipienti dostatečně připravují na praxi? Nemají trauma z chození k soudu kvůli nedostatku zkušeností, jak na jednání výboru tvrdila poslankyně Marie Benešová?
Zde určitě hodně záleží na školitelích. Považuji to za jejich poslání, pokud se rozhodnou mít koncipienta, aby ho připravili na praktický právní život. Včetně chození k soudu, jednání s klientem a podobně. To se boucháním plaťáků naučit nedá. Důležité jsou samozřejmě povahové vlastnosti daného koncipienta a určitě nelze vše svalovat na školitele. Na druhou stranu mají potenciální školitelé dnes na trhu práce poměrně značný výběr absolventů právnických fakult a pokud si vyberou koncipienta, se kterým se „nedá pracovat“ a nechají ho jen sedět v kanceláři, tak se pak ale nemají divit, že se bojí jít na soud.
Ústavně právní výbor také do návrhu zapracoval pasáž, aby byla do koncipientské praxe započítávána i praxe v legislativní sekci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Podle zástupců ČAK jde o „penetraci principu“. Jde podle vás o srovnatelnou praxi s prácí koncipienta?
Nepovažuji jako advokátní koncipient za úplně šťastné, že za výkon koncipientské praxe je nově uznáván i určitý výkon činnosti na ÚZSVM. Už současný stav, kdy se do lhůty započítává činnost zaměstnanců ministerstva spravedlnosti, kteří vykonávají legislativní činnost, mi přišla nesmyslná. Touto novou úpravou se tento stav ještě zhoršuje. Plně se ztotožňuji s tím, co na ÚPV prohlásil místopředseda ČAKu Němec, a to, že „opravdoví“ advokátní koncipienti mají povinnost se účasnit školení ČAKu, což tito „falešní“ koncipienti nemají a nemohou si tak vštípit advokátní etiku a další, pro výkon profese potřebné dovednosti. Myslím, že jediná praxe, která by měla být uznávána jako koncipientská, je ta, která je vykonávána pod advokátem – školitelem
Eva Paseková
