David Rath podal námitku na podjatost senátu Nejvyššího soudu, podle něj členové senátu mohou podlehnout vlivu prezidenta a ministra spravedlnosti. NS se dnes začal zabývat korupční kauzou kolem bývalého středočeského hejtmana, respektive stížností pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Ministr nesouhlasí s tím, že Vrchní soud v Praze kvůli výhradám k odůvodnění odposlechů použitých v případu zrušil verdikt nad Rathem a dalšími deseti lidmi. Rath se dnešního jednání osobně účastní, zopakoval svůj názor, že jde o politický proces.
Ministr podal stížnost pro porušení zákona v neprospěch všech obviněných. Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činnosti manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát ale rozsudek loni zrušil kvůli použitým odposlechům. Podle něj byly stěžejní důkazy obžaloby pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít.
„Mám za to, že Vrchní soud v Praze učinil rozhodnutí, které není v souladu se zákonem, a tudíž budu navrhovat, aby Nejvyšší soud tuto stížnost akceptoval,“ řekl novinářům za stěžovatele Radek Doležel z Nejvyššího státního zastupitelství. Ve stížnosti označil rozhodnutí vrchního soudu za „extrémní právní formalismus“. Podle Doležela soud postupoval správně a zákonně, když odposlechy povolil, příkazy k nim nemají vady a lze je považovat za odůvodněné, uvedl. Zdůraznil, že jiné prostředky nešlo použít, protože jde o druh kriminality, která není snadno odhalitelná.
Advokát manželů Kottových Tomáš Sokol vyjádřil pochybnost, jestli je správné, že do živé kauzy zasahuje stížností státní moc. K stížnosti uvedl, že nezpochybňuje institut odposlechů, podle něj ale v tomto případě je významná pochybnost, zda ohledně nich byly splněny zákonné důvody.
Rath při příchodu do budovy zopakoval, že podle jeho názoru jde o politický proces. „Lze čekat, že soud tomu nátlaku prezidenta a ministra podlehne,“ uvedl.
Rathův advokát Adam Černý senátu Nejvyššího soudu navrhl, aby se v rámci dokazování seznámil i s výroky prezidenta Miloše Zemana. „Prezident Zeman se několikrát vyjádřil k této kauze a vyjádřil se velmi nelichotivě o soudce Zelenkovi, předsedovi senátu vrchního soudu, který vydal to předmětné usnesení,“ uvedl Černý.
Prezident se v minulých týdnech opakovaně vyjádřil ve smyslu, že zvažuje podání kárné žaloby na tohoto soudce. Soudce Pavla Zelenku kritizoval nejen kvůli Rathově kauze, ale i kvůli dalším případům. „Soudce, který zamítl používání odposlechů, má za sebou celou řadu závažných kauz a já uvažuji o tom, že za sérii těchto kauz, nikoli pouze za to, na něj podám kárnou žalobu,“ řekl Zeman v dubnu. Tehdy dodal, že chce ale ještě počkat, jak dopadne právě stížnost ministra spravedlnosti.
Nejvyšší soud jednání rozplánoval na čtyři dny. Vzhledem k počtu obžalovaných, advokátů i zájmu veřejnosti senát zasedá ve velkém sále.
Odborníci nejsou jednotní v tom, jak se může náhled NS na zákonnost a použitelnost odposlechů projevit v Rathově kauze. Věc je živá, bude o ní znovu rozhodovat krajský soud. Právní názor NS na odůvodnění odposlechů ale bude důležitý pro budoucí praxi policie, státních zástupců a soudů.
(čtk)
