Odměny vězňů: Ministr Chvojka se ptá, proč jsou zadlužení a nepracují

Odsouzený uklízí na Praze 2 Foto: vscr

Údaje o míře zadluženosti vězňů a struktuře dluhů, ale také počty pracujících a nepracujících vězňů kvůli nezajištěné práci, z důvodu věku, nemoci nebo prostého odmítání žádá po ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi (ANO2011)  ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD) v souvislosti s návrhem nařízení vlády o zvýšení odměn vězňů. Ministerstvo financí naopak navrhuje zahrnout do návrhu rozpočtu už zvýšené výdaje ministerstva spravedlnosti.

O tom, že ministerstvo spravedlnosti navrhuje po osmi letech zvýšit odměny vězňům Česká justice již informovala. Vězňům má být  s účinností od 1. dubna 2018 za práci přidáno od jednoho tisíce korun do 4 750 Kč, takže jejich základní odměna by měla činit  od 5 500 korun do maximálních 13 750 korun měsíčně.

Návrh vládního nařízení nyní v připomínkovém řízení narazil u ministra pro legislativu a lidská práva  Jana Chvojky.

Naléhavě jako zásadní připomínku žádá ministr od resortu spravedlnosti podrobnější analýzu faktického stavu, že které by vyplulo, proč jsou vězni zadlužení, jaké mají dluhy, kolik jich pracuje nebo proč nepracují. A to tak, aby mezi informacemi v analýze a navrhovaným vládním nařízením „existovala logická spojitost“.

Ministr: Toto přece není jediné možné řešení

Jak vyplývá z připomínky Jana Chvojky, ministerstvo spravedlnosti podle něho nedostatečně podložilo návrh vládního nařízení daty a fakty: „Zejména je třeba doplnit údaje o míře zadluženosti vězňů, struktuře jejich dluhů  – např. pokud jde o poměr specifických dluhů, tj. náhrady škody z trestného činu a nákladů výkonu vazby a trestu, aj., podrobný popis specifických faktorů vedoucích k navýšení dluhů v průběhu výkonu trestu odnětí svobody  – omezená možnost pracovat, neodpovídající výše odměny za práci, omezená možnost splácet existující dluhy, zejména dobrovolně před fází výkonu rozhodnutí apod., údaje o počtu, resp. poměru pracujících vězňů  – s rozlišením počtu vězňů nepracujících z důvodu nezajištění práce, z důvodů nemoci či věku a vězňů odmítajících práci, míře recidivy a jejích příčinách  – včetně případné korelace s obtížnou finanční situací propuštěných vězňů oproti dalším faktorům, např. důsledkům nedostatečné sociální práce – apod.,“ uvádí v zásadní připomínce ministr.

Ministrovi pro lidská práva podle připomínky  rovněž vadí, že návrh vládního nařízení byl vypracován jako jediné možné řešení: „Doporučujeme vymezit a vyhodnotit i další možné varianty řešení, zejména varianty spočívající v pevném navázání odměny vězňů  na výši minimální mzdy, tj. stanovení výše odměny v nejnižší kategorii jako určité procentní výše aktuální minimální mzdy a odvození odměn ve vyšších kategoriích pomocí koeficientů od této odměny,“ navrhuje v zásadní připomínce ministr Chvojka.

Podle jeho slov by vzájemné porovnání daných variant mělo sloužit k volbě optimální procentní výše minimální mzdy odpovídající odměně, a to na základě vyhodnocení všech relevantních faktorů: motivace vězňů k práci, snížení negativních sociálních důsledků trestu odnětí svobody, motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání vězňů při zohlednění jejich možných nevýhod oproti jiným zaměstnancům apod. „Stávající vymezení variant v podobě ad hoc zvýšení odměny o 5 %, 10 % a zvolené varianty rozhodně nevyčerpává spektrum možných řešení vedoucích k naplnění stanovených cílů, přičemž bez podrobného vyhodnocení přínosů a nákladů dalších alternativ (představujících např. i systémovější řešení) není zřejmé, z jakých důvodů byly odmítnuty,“ uvádí v připomínce ministr pro lidská práva, který žádá také vyhodnocení dopadů na zaměstnavatele vězňů.

Peníze pro vězně lze ještě dát do návrhu rozpočtu

Co se týče zaměstnavatelů – ti se k dopadům v obecné připomínce vyjádřili kriticky, ovšem k dopadům nikoli na podnikatele, nýbrž na stát: „Hospodářská komora České republiky konstatuje, že navrhované opatření představuje další zvýšení mandatorních výdajů ze státního rozpočtu, před kterým z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných rozpočtů soustavně varujeme. Hospodářská komora České republiky nicméně opatření akceptuje, a to především kvůli jeho možným pozitivním společenským dopadům, jako je prevence sociálního vyloučení a recidivy,“ napsala Hospodářská komora ČR.

Podnikatelé sdružení v Hospodářské komoře však mají o státní rozpočet zbytečné starosti. Ministerstvo financí, které spravuje hnutí ANO2011, v rámci připomínkového řízení k návrhu žádá, aby částka pro vězně byla součástí návrhu rozpočtu na příští rok:  „Do důvodové zprávy požadujeme uvést, že výdaje a příjmy státního rozpočtu související s tímto nařízením vlády budou zahrnuty do připravovaného rozpočtu kapitoly Ministerstva spravedlnosti na rok 2018 a výhledu pro léta 2019 a 2020,“ uvádí ministerstvo financí v připomínkách.

Jak vyplývá z připomínky ministerstva financí, s penězi na odměny vězňů není problém, zdroje jsou: „Požadované prostředky je možné ještě zahrnout do návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2018 a do střednědobého výhledu na léta 2019 a 2020. Příslušné podklady jak pro výdajovou stranu rozpočtu, tak pro příjmovou stranu rozpočtu kapitoly Ministerstva spravedlnosti je proto třeba zahrnout do návrhu rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly, které mají být předloženy Ministerstvu financí do 31. července 2017 podle usnesení vlády č. 442/2017,“ uvádí doslova ministerstvo financí v připomínkovém řízení.

(ire)