Klíčový senátní výbor navrhl zamítnout zbraňovou novelu: Bezpečnost zajišťuje stát, nikoliv myslivci

Ústavní novela poslanců ČSSD, ANO, KSČM a ODS má do ústavního pořádku zavést to, že čeští občané mají právo nabývat, držet a nosit zbraně k naplňování úkolů při zajišťování bezpečnosti státu - Ilustrační foto

Tzv. zbraňovou novelu stihl další neúspěch. Ve středu ji navrhl plénu senátu ústavně právní výbor zamítnout. Podle zpravodaje návrhu Jiřího Dienstbiera zajišťuje bezpečnost obyvatel stát, nikoli myslivci a historici a argumenty pro novelu klamou. Návrh novely nijak  nesouvisí s evropskou zbraňovou směrnicí a je potenciálně nebezpečný, řekl senátor s odkazem na výroky o vystřílení vlády a parlamentu.

Za zvláštní situaci označil zpravodaj návrhu senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) fakt, že se na středeční jednání ústavně-právního výboru nedostavil žádný zástupce předkladatele návrhu. Což bylo logické, neboť šlo o poslanecký návrh a jednání se odehrávalo souběžně s ustavující schůzí sněmovny, ale současně tato skutečnost dále zmenšila šance návrhu. Navrhovateli jsou poslanci Milan Chovanec (ČSSD) a Marek Benda (ODS), jak už Česká justice informovala.
Ústavně právní výbor je po bezpečnostním výboru dalším orgánem, který návrh zamítl. Přítomní v kuloárech návrhu na změnu ústavního zákona o bezpečnosti po včerejšku dávají na plénu senátu minimální šanci. Senát projedná návrh na své schůzi od 6. prosince 2017.

Návrh je klamavý a argumenty lživé

Navrhovaná změna ústavního zákona o bezpečnosti České republiky spočívá ve dvou větách, které mají být doplněny do článku 3 ústavního zákona o bezpečnosti 110/1998: „Občané České republiky mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo k naplňování úkolů uvedených v odstavci 2. Toto právo může být zákonem omezeno a zákonem mohou být stanoveny další podmínky jeho výkonu, je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, veřejného pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví nebo pro předcházení trestným činům.“

Právě s odkazem na Ústavu a stávající znění ústavního zákona o bezpečnosti 110/1998 navrhl v závěru své zprávy senátor Jiří Dienstbier usnesení, kterým ústavně právní výbor návrh novely zamítá. Jak vyplynulo z jeho slov, k materiálu je třeba přistupovat komplexně a brát v úvahu další ustanovení předmětného zákona. Zákon 110/1998 hned v první článku říká: „Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu.“

Třetí článek zákona, který zamýšleli poslanci novelizovat a doplnit o třetí ustanovení, pak aktuálně zní takto:

(1) Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby.

(2) Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky. Rozsah povinností a další podrobnosti stanoví zákon.

Podle Jiřího Dienstbiera je návrh proto naprosto zbytečný a argumenty předkladatelů jsou podle jeho slov nesprávné, klamavé a v některých aspektech lživé.

Bezpečnost zajišťuje stát, nikoli myslivci

Předkladatelé podle něho tvrdí, že novelou ústavního zákona chtějí zabránit transpozici evropské zbraňové novely respektive její „nepřiměřené implementaci“ s ohledem na bezpečnost a národní identitu.  Podle senátora Dienstbiera jde o argument „lživý“, neboť evropské právo má přednost před národní úpravou a „velmi obtížně bychom vysvětlovali národní identitu nebo tradici, protože podle evropské zbraňové směrnice je její podmínkou trvání nejméně 50 let. Navíc novela podle jeho slov s transpozicí směrnice nesouvisí.

Že zabránit transpozici evropské novely nelze, uznala přítomná ředitelka bezpečnostního odboru ministerstva vnitra Milena Bačkovská, která rovněž potvrdila práce na minimalistické novele i na rozsáhlé novelizaci všech zákonů týkajících se zbraní, střeliva a nakládání se zbraněmi.

Jak dále Jiří Dienstbier uvedl, sami předkladatelé už na jiném výboru od argumentace začali ustupovat a návrh označili za symbolický: „Považuji za naprosto nevhodné, aby se ústavní pořádek měnil ze symbolických důvodů. Změna ústavního pořádku není cesta pro politickou deklaraci,“ ohradil se proti takovým argumentům senátor Dienstbier.

Navíc podle Jiřího Dienstbiera navrhovaná novela ústavního zákona neposkytuje žádné právo těm skupinám, kterými je často v této souvislosti argumentováno: myslivcům, členům střeleckých klubů, držitelům historických zbraní.  „Ani myslivci, ani historici se nepodílejí na bezpečnosti České republiky,“ zdůraznil Jiří Dienstbier s odkazem na výše uvedená ustanovení zákona o bezpečnosti. „Bezpečnost moderního státu zajišťuje stát,“ zdůraznil senátor.

Kdo ochrání vodní elektrárny? A co prasečí mor?

Podle dalších slov Jiřího Dienstbiera může být novela dokonce nebezpečná, protože je zneužitelná jinými skupinami, než skupinou slušných držitelů zbraní: „Zaznamenali jsme výroky o vystřílení vlády a parlamentu,“ upozornil senátor s odkazem na stanovisko ústavního právníka Jana Wintra, podle kterého je návrh potenciálně nebezpečný zbytečný.

Dva problémy z praxe poté v obecné rozpravě představil senátor Jiří Burian (ODS), který projevil obavu, že bez novely budou muset skončit střelecké kluby a myslivecká sdružení na malých obcích. „Co když obce mají malé vodní elektrárny? V České republice je jich tisíc. Kdo je bude chránit? Armáda České republiky?,“ vznesl dotaz z praxe na obcích senátor.

Jako druhý příklad uvedl roli myslivců při likvidaci afrického moru. „Myslivci ukázali, že si umí poradit,“ řekl na podporu svých obav senátor Jiří Burian, který navrhl návrh novely schválit.

Vnitro: Ozbrojená veřejnost může s morem pomoci

Na to Jiří Diestbier zopakoval, že novela neposkytuje žádnou ochranu myslivcům a směrnice a novela nikterak nesouvisejí. „Jde oklamání ze strany předkladatelů,“ uvedl.

K senátorovi Dienstbierovi se přidal předseda ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD), který vyzval k nezaměňování „prohlášení lidu, že chce být ozbrojen“ za novelu Ústavy. „V trestním zákoníku máme ustanovení o nutné obraně, občan může vystoupit na obranu jiného, občan má právo zadržet útočníka,“ vyjmenoval senátor Antl. „Jako právník říkám, že tato novela to neřeší,“ řekl.

K přítomné zástupkyni ministerstva vnitra pak senátor Antl uvedl: K návrhu změny ústavního zákona jste nepředložili nic. Mluvíte soustavně o evropské směrnici.“ Ze strany senátora šlo o reakci na prohlášení ředitelky bezpečnostního odboru Bačkovské, že některé státy mají systému zapojení občanů do ochrany vnitřní bezpečnosti. „Africký mor, to je přesně ta věc, kde se může zapojit ozbrojená veřejnost,“ uvedla v reakci na senátora Jiřího Buriana.

Kvůli myslivcům netřeba měnit Ústavu

Podle Jiřího Dienstbiera chce ministerstvo vnitra senátory přesvědčit, že k tomu, aby myslivci pomáhali s prasečím morem, je třeba změnit Ústavu. „Pokud novela dává právo ve vztahu k povinnostem, tak nikdo jiný toto právo nemá,“ zdůraznil. „Pokud chce ministerstvo vnitra uložit myslivcům povinnost zajišťovat bezpečnost, tak jsem ještě více proti,“ uvedl zpravodaj v rozpravě před hlasováním.

K potenciálnímu nebezpečí ve formě „101 dobrodruhů ve sněmovně“ se v závěru rovněž vyjádřil senátor Miroslav Nenutil (ČSSD), který upozornil na výše uvedené ustanovení článku 2 návrhu novely ústavního zákona o bezpečnosti, podle kterého „toto právo může být zákonem omezeno a zákonem mohou být stanoveny další podmínky jeho výkonu“ . Pokud by toto bylo schváleno, existuje nebezpečí, že bude stačit 101 dobrodruhů, kteří si zákon změní podle svého zájmu.

Senátoři poté zamítli návrh senátora Jiřího Buriana a odhlasovali návrh zpravodaje Jiřího Dienstbiera na zamítnutí návrhu novely.

Irena Válová