Kriminalita klesla za dvacet let téměř o polovinu, objasněnost trestných činů opět stoupá

Policisté trénují střelbu Ilustrační foto: PČR

O téměř neuvěřitelnou polovinu klesla evidovaná kriminalita od let devadesátých do současnosti. Od roku 1997 do roku 2016 klesl nápad trestných činů o 46 procentních bodů. Tento setrvalý trend jde ruku v ruce se zvyšující se objasněností po desetiletém poklesu. Nejúspěšnějším policejním prezidentem, co se týče objasněnosti trestné činnosti, je po Oldřichu Tomáškovi a Jiřím Kolářovi nynější policejní prezident Tomáš Tuhý.

Pokles evidované kriminality lze i nelze dát do souvislosti se stále se snižujícím počtem obžalovaných. O snižujícím se počtu obžalovaných Česká justice již dříve informovala. Počet obžalovaných a počet registrovaných trestných činů, tedy tzv. nápad jsou rozdílné disciplíny, jejichž množiny se protínají pouze zčásti. Více vypovídající je v této souvislosti počet policií objasněných trestních činů, z nichž vždy část končí obžalobou.

Z dostupných statistik ministerstva spravedlnosti vyplývá, že v roce 1997, za policejního prezidenta Oldřicha Tomáška bylo na území České republiky evidováno 403 654 trestných činů, z nichž bylo objasněno 169 177 trestných činů, což činí 41%. Rok 1997 byl prvním rokem od vzniku samostatné České republiky v roce 1993, kdy počet evidované kriminality překročil čtyři sta tisíce trestných činů.

Rekord v objasněnosti padl za Jiřího Koláře

Rekord v trestné činnosti evidované i objasněné ovšem drží policejní prezident Jiří Kolář. Za jeho vedení došlo k nárůstu nápadu trestné činnosti na 426 626 trestných činů, z nichž policie dokázala objasnit 193 354 trestných činů, což je 45%. Za Jiřího Koláře došlo současně k historicky nejvyšší míře objasněnosti, a to v roce 2001, kdy bylo z 358 577 evidovaných trestných činů objasněno 47,8%, co je 168 827 objasněných trestných činů. Toto číslo navíc z nápadu o třetinu vyššího zatím nikdo další nepřekonal.

V následujících letech počet nápadu s několika excesy už jen soustavně klesal, avšak s tím klesala i objasněnost, která se od roku 2003 dostala na 37,8% za Jiřího Koláře a na této hodnotě více méně setrvala za policejních prezidentů Vladislava Husáka, Oldřicha Martinů a Martina Červíčka, kdy se pohybovala od předmětných 37,8% do 39% až do roku 2013.

Objasněnost deset let beze změny

Objasněnost trestné činnost se ve skutečnosti deset let v letech 2003 – 2013 neměnila, a to bez ohledu na některá zákonná opatření jako je například sběr a povinné uchovávání elektronických dat a komunikace lidí. Potvrzují to i data z ústavní stížnosti poslanců právě na toto zákonné opatření, které se nijak do reálné míry objasněnosti kriminality nepromítlo, jak už Česká justice informovala.
Zlomem byl rok 2014, o který se ve funkci dělí policejní prezidenti Petr Lessy a Tomáš Tuhý, kdy míra evidované objasněné trestné činnosti dosáhla znovu přes čtyřicet procent, konkrétně 43%, tedy 126 239 objasněných trestných činů z celkového nápadu 288 660 evidovaných trestných činů.  Od roku 2014 počet evidovaných trestných činů stále klesá a objasněnost se zvyšuje. V roce 2015 napadlo za Tomáše Tuhého 247 628 trestních činů, z nichž bylo 112 141 objasněno, což činí  45%. V roce 2016 znovu klesl nápad trestní činnosti na 218 162 trestních činů, z nichž bylo 101 678 objasněno. To je 46,6%. Tomáš Tuhý se tím o čtyři desetiny procenta přiblížil k rekordu Jiřího Koláře. Meziročně si však nevedl dobře, neboť ve srovnání s předešlým rokem bylo objasněno trestných činů méně.

Za Tomáše Tuhého pohyb nápadu i objasněnosti od roku 2014

V roce 2016 byl zaznamenán ještě jeden rekord, a to v evidovaných trestných činech, kterých bylo od založení samostatné České republiky: „Z pohledu vývoje kriminality v České republice pokračoval v roce 2016 dlouhodobý (s výjimkou roku 2013) pokles evidované trestné činnosti, dokumentovaný policejními statistikami.Pro rok 2016 je opět charakteristický úbytek registrovaných skutků, kdy se jedná o nejnižší počet evidovaných trestných činů od roku 1994. V roce 2016 bylo registrováno celkem 218 162 trestných činů. Pokles nápadu trestné činnosti oproti roku 2015 činí téměř 12 % (tj. o 29 466 trestných činů),“ uvádí ročenka ministerstva spravedlnosti.

Policejní prezident Tomáš Tuhý Foto: archiv
Foto: archiv

Podle dokumentu přímá objasněnost stoupla v roce 2016 na cca 47 % (+ 1,4 %), což je nejlepší výsledek rovněž od roku 1994. Absolutní počet přímo objasněných skutků nicméně zaznamenal pokles o zhruba 9 % (101 678 skutků oproti 112 141 v roce 2015),“ uvádí k tomu komentář ročenky Institutu pro kriminologii a sociální prevenci ministerstva spravedlnosti.

Přetrvává dotační kriminalita

Přestože nejvyšší počet kriminálních činů, kterými trpí občané, jsou soustavně prosté krádeže a nejvyšší index kriminality (poměr obyvatel a zločinu je v pořadí Praha, Ústecký kraj, Moravskoslezský kraj, někteří politici a justiční funkcionář považují setrvale za významnější tzv. hospodářskou kriminalitu. „U hospodářské kriminality byl po stagnaci v roce 2015 tentokrát vykázán pokles o 7,5 %. Způsobená škoda v oblasti hospodářské trestné činnosti dosáhla necelých 19 mld. Kč, kde největší díl připadá na trestné činy krácení daně (30 % podíl), úvěrový podvod a podvod,“ uvádí se v dokumentu. „Přetrvává kriminalita zaměřená na neoprávněné manipulace se státním a obecním majetkem, dotacemi a prostředky z fondů EU,“ stojí v ročence ministerstva doslova.

Problematika legalizace výnosů z trestné činnosti a praní peněz není doménou jen hospodářské kriminality, ale i organizovaného zločinu. Vzhledem ke společenské nebezpečnosti zůstává v centru pozornosti nejen Policie ČR a jejich specializovaných útvarů. V roce 2016 byl zajištěn majetek z trestné činnosti za necelých 10 mld. Kč a dosaženo vynikajícího poměru mezi způsobenou škodou a právě zajištěnými hodnotami – 40 %. Do roku 2010 se tento podíl pohyboval max. do 7 %, dodává k tomu ročenka ministerstva spravedlnosti.

Statistika ohrožena, ministerstvo ji uzavírá

Předmětný sborník institutu ministerstva spravedlnosti je vydáván už 25 let a soustavně čerpá ze všech dostupných zdrojů. Od roku 2015 je však kolektiv autorů, co se týče dat, v potížích poté, co ministerstvo přestalo vydávat ročenku kriminality: „Za normálních okolností je řada informací veřejně dostupná. To v současnosti stále platí o ročenkách Vězeňské služby a komentovaných údajích z pravidelných ročních zpráv Nejvyššího státního zastupitelství o činnosti státního zastupitelství. Rovněž je každoročně publikována a vládou schvalována Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území ČR ve srovnání s předchozím rokem, kterou předkládá Ministerstvo vnitra. Od roku 2015 ale přestalo Ministerstvo spravedlnosti (doufejme, že jen dočasně) vydávat statistickou ročenku kriminality, z čehož plyne, že požadovaná data jsou k dispozici pouze v limitované míře a na vyžádání, případně je možno sestavovat si přehledy či zvláštní sestavy v systému CSLAV (Centrální statistické listy a výkaznictví), kam oprávnění přístupu nemají ani všichni pracovníci z resortu justice,“ napsali doslova autoři v posledním sborníku analýz, jejichž výsledek je celosvětově jedním z parametrů hodnocení států.

Problémy podle autorů jsou i na straně ministerstva vnitra a policie: „I co se týče policejních statistik, potýkáme se za rok 2016 s řadou omezení v souvislosti s rozsáhlou rekonstrukcí evidenčně statistického systému kriminality PČR. Jde především o změnu u počtů stíhaných osob, neboť dosud byla stíhaným osobám započítávána pouze nejzávažnější trestná činnost. Od roku 2016 je již počítána veškerá trestná činnost. Samozřejmě se jedná o ,pilotní´ sběrný rok, kdy můžeme očekávat nezbytné korekce a dočišťování statistik,“ vysvětlují autoři sborníku.

Nově se počítají všechny zločiny

Do jaké míry jsou statistiky kriminality či trestně stíhaných osob věrohodné a vypovídající, svědčí komentář kolektivu autorů poslední ročenky: „Od roku 2016 provozovatel evidenčně statistického systému kriminality přistoupil k  poměrně rozsáhlé rekonstrukci statistiky PČR. Tato rekonstrukce se týká především počtů stíhaných osob. Před rokem 2016 byla stíhaným osobám započítávána pouze nejzávažnější trestná činnost. Tzn., spáchala -li osoba v rámci jednoho ČTS např. tr. čin vraždy a zároveň krádeže, byla započítána pouze do vražd, krádež byla ignorována. Od roku 2016 je započítávána veškerá trestnou činnost,“ vysvětlují autoři situaci.

Irena Válová