Exministr spravedlnosti Robert Pelikán Foto: Msp

Soudci a státní zástupci: Končící Pelikán nechává v nejistotě výběr soudců

Odcházející ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) zanechává ve velké nejistotě otázku výběru budoucích soudců. Jeho nástupce totiž může sám změnit či zrušit Pelikánovu instrukci. V reakci na ministrův avizovaný odchod z politiky to uvedla prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Podle Unie státních zástupců končící ministr neprosadil zásadní změny v trestněprávní legislativě, je ho prý však třeba ocenit za to, že se nesnažil zasahovat do trestních řízení.

Pelikán, který stojí v čele ministerstva tři roky, v sobotu oznámil, že v další vládě už nebude a v politice skončí. Odejít chce také ze Sněmovny. Rozhodnutí zdůvodnil mimo jiné názorovým rozchodem s hnutím ANO, jehož členem ale zůstane. Jednou z výrazných změn, kterou chtěl zprůhlednit justici, je jeho instrukce sjednocující výběr budoucích soudců. Předpis platí teprve od ledna, není ale zřejmé, zda jej Pelikánův nástupce zachová.

„Ohledně výběru soudců panuje a zůstane zachována velká nejistota. Obecně lze říci, že ministr Pelikán upravil výběr soudců formou, která podléhá pouze uvážení ministra spravedlnosti. Zde se ukazuje jednoznačně, jak je to nedostatečné. Nový ministr s ní může naložit zcela podle svého uvážení – není vázán ničím jiným než svojí odpovědností. Může ji bez konzultací s kýmkoliv zrušit, zcela změnit nebo ponechat beze změny,“ upozornila prezidentka Soudcovské unie.

Zemanová dodala, že pro tak zásadní věc, jakou výběr soudců představuje, je nejistota nepřijatelná. „Soudnictví díky ní často přichází o ty nejlepší uchazeče,“ podotkla.
Mluvčí Unie státních zástupců Ondřej Šťastný v reakci na ministrův odchod připustil, že komunikace mezi státním zastupitelstvím a ministerstvem nebyla za Pelikána vždy úplně jednoduchá.

„Ministr Pelikán se zjevně nesnažil být konsensuálním politikem. Je však třeba ocenit, že neměl tendence zneužívat pozice ministra k zásahům do trestního řízení. Lze mít za to, že prosazoval věci, o jejichž prospěšnosti byl upřímně přesvědčen. Trval na svém přesvědčení, čemuž nadřazoval zájem na setrvání v ministerské funkci,“ napsal Šťastný. To, že se Pelikán nezasadil o zásadní změny v trestněprávní legislativě, přisuzuje mluvčí i tomu, že ministrovým primárním zájmem bylo spíše občanské právo.

Podle Unie státních zástupců „bude zajímavé sledovat“, jak k výkonu funkce přistoupí Pelikánův následovník. Zemanová ohledně ministrova nástupce uvedla, že z hlediska soudnictví by se měl zabývat dlouhodobě zanedbanými koncepčními problémy – vedle výběru soudců a soudních funkcionářů například také počtem a odměňováním pomocných pracovníků soudců.

Zemanová, která dlouhodobě prosazuje myšlenku vzniku Nejvyšší rady soudnictví, se však zároveň domnívá, že z politického hlediska se ministrovi spravedlnosti vůbec nevyplatí podobné časově náročné koncepční otázky řešit. „Takže upřímně – měl by zjistit a ujasnit si, jaké problémy je třeba v soudnictví řešit, a poctivě připustit, že současný systém jejich řešení neumožňuje. A potom by měl pomoci tento systém změnit,“ vzkázala Pelikánovu nástupci.

(čtk)