Ani ne patnáctiletý chlapec, který podle policie rozesílal přes Snapchat a Instagram videa s dětskou pornografií, neuspěl s ústavní stížností proti postupu policie a státních zástupců. Ústavní soud ale zároveň poprvé komplexně vyložil, jaká práva mají děti mladší 15 let v řízeních o takzvaných činech jinak trestných. Zdůraznil především právo právního zástupce nahlížet do spisu a účastnit se úkonů, které mohou sloužit jako důkaz před soudem pro mládež.

Ústavní soud v nálezu sp. zn. IV. ÚS 1898/25 připomněl, že „právo účastníka řízení nahlížet do spisu je nedílnou součástí práva na právní pomoc a vůbec práva na spravedlivý proces“. Bez potřebných informací se podle soudu „jednotlivec může stěží vyjádřit k předmětu řízení, předložit protiargumenty apod.“

Policie advokátce nejprve nahlížení neumožnila

Případ se týkal chlapce mladšího 15 let, kterého policie prověřovala kvůli rozesílání videí s dětskou pornografií. Protože v době skutku nebyl trestně odpovědný, nešlo o trestní řízení, ale o řízení podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Chlapci byla ustanovena právní zástupkyně. Policie jí ale nejprve odmítla umožnit nahlédnout do spisu a nepřizvala ji ani k podání vysvětlení rodičů nezletilého.

Policejní orgán nakonec věc odložil, protože trestní stíhání osob mladších 15 let není možné. Okresní státní zastupitelství následně nepodalo návrh na uložení opatření. Podle žalobců řízení splnilo svůj účel, protože se chlapec v dalších dvou letech nedostal do další trestní kauzy.

Stěžovatel namítal, že bez přístupu právní zástupkyně ke spisu nemohl účinně hájit svá práva. Tvrdil také, že se jeho advokátka měla účastnit všech úkonů, tedy i podání vysvětlení rodičů.

Ústavní soud: Děti nesmí mít nižší ochranu než dospělí

Čtvrtý senát Ústavního soudu vedený soudcem zpravodajem Zdeněkem Kühnem ale ústavní stížnost zamítl. Přesto formuloval závěry závazné do budoucna.

Soud zdůraznil koncept „spravedlnosti vstřícné k dětem“ a připomněl, že děti nesmí být zbaveny procesních záruk jen proto, že řízení nemá formálně trestní povahu. „Nelze děti znevýhodňovat jen proto, že jsou dětmi,“ uvedl Ústavní soud.

Podle soudu mají právní zástupci trestně neodpovědných dětí právo nahlížet do spisu už v objasňovací fázi řízení. Orgány činné v řízení jim toto právo mohou odepřít pouze ze závažných důvodů a musí je řádně vysvětlit. „Pokud tedy mají právní zástupci trestně neodpovědných dětí právo nahlížet do spisu, orgány veřejné moci tíží argumentační břemeno vysvětlit, proč tu je závažný důvod pro odepření tohoto práva,“ uvedl Ústavní soud.

Státní zastupitelství argumentovalo „taktikou“

Okresní státní zastupitelství hájilo postup policie mimo jiné tím, že bylo vhodné, aby se nezletilý „nejprve vyjádřil ke skutku tak, jak ho vnímal svými smysly, spontánně a bez hlubší přípravy“.

Krajské státní zastupitelství pak doplnilo, že v době žádosti nebyla důkazní situace ustálená a prověřování bylo teprve na začátku.

Mohlo by vás zajímat

Ústavní soud připustil, že odůvodnění státních zastupitelství bylo „minimalistické“, přesto ho v konkrétním případě považoval za dostačující. Významnou roli podle něj hrálo také to, že policejní orgán o několik týdnů později právní zástupkyni do spisu nahlédnout umožnil. Proto soud uzavřel, že k porušení ústavně zaručených práv nedošlo.

Advokátku nepustili k výslechu rodičů. Podle ÚS šlo o chybu

Ústavní soud zároveň konstatoval, že nepřipuštění právní zástupkyně k podání vysvětlení rodičů bylo v rozporu se zákonem. V tomto konkrétním případě ale podle soudu chyba neměla dopad do základních práv dítěte, protože věc nikdy nedospěla do soudní fáze.

Pokud by totiž případ skončil před soudem pro mládež, poznatky získané při vadném postupu policie by podle Ústavního soudu nebylo možné procesně použít.