Letošní státní maturita z angličtiny pořádaná organizací Cermat nedopadla dobře pro jednoho ze studentů. Požadovaný údaj z poslechu nahrávky zapsal neobvyklou zkratkou. Přestože se následně dostal na vysokou školu, nastoupit na ni nemůže, protože mu „zkouška z dospělosti“ utekla.
V poslechové části didaktického testu průvodce turistické skupiny říká, že je tři čtvrtě na osm a že se skupina po večeři znovu sejde před restaurací Katz’s Delicatessen ve čtvrt na deset. Úloha se ptala právě na čas tohoto setkání. Zadání stanovilo, že v odpovědi je možné použít nejvýše 3 slova a čísla lze zapisovat číslicemi. Klíč správných řešení pak připouštěl jako správné odpovědi slovní zápis „quarter past nine“, číselný zápis „9:15“, případně „9:15 pm“.
S poruchou sluchové paměti rozuměl
Maturant však do záznamového archu napsal „q. p. 9“. V následném přezkumu odpovědi se bránil tím, že zkrácený zápis byl zvyklý používat v hodinách angličtiny na střední škole a že mu ho vyučující uznávali. Dodal, že má diagnostikovánu poruchu sluchové paměti, která mu ztěžuje zachycení delšího mluveného projevu. Odpovědi na otázku prý porozuměl, ale ze zvyku ji zapsal zkráceně. Poukázal na to, že kdyby test hodnotili lidé, a ne stroj, jeho zápis by uznali.
Ministerstvo školství si opatřilo validační protokol od Cermatu, prověřený odborným poradním orgánem. Vyšlo z toho, že titulní strana testového sešitu upozorňuje, že nejednoznačný nebo nečitelný zápis bude považován za chybný. Zadání podle ministerstva vyžadovalo buď číselnou formu času, nebo správný slovní zápis odpovídající nahrávce. Zápis „q. p. 9“ podle něj nebyl standardizovaný ani jednoznačně interpretovatelný.
Ministerstvo a jeho formulářové odpovědi
Maturant, zastoupený ostravským advokátem Jaroslavem Luxem, proti verdiktu ministerstva podal žalobu k pražskému městskému soudu. V ní uvedl, že vyčerpal poslední možnost opravné zkoušky a nemůže tak získat maturitní vysvědčené vyžadované při zápisu na vysokou školu. Soud proto požádal o přednostní projednání.
Ministerstvu vytýkal, že se nezabývalo tím, zda jeho odpověď byla logicky a jazykové jednoznačná. Pouze ji označilo za nestandardizovanou. Neopatřilo si přitom lingvistické stanovisko, ani nevyložilo vlastní úvahu, pročež je rozhodnutí nepřezkoumatelné. Opřel se také o zprávu veřejného ochránce práv, která ministerstvu vytýkala, že se při přezkumu maturit omezuje na formulářové odpovědi.
Věcně argumentoval, že poslechová úloha má ověřit, jak žák rozumí mluvenému slovu. Ostatní jazykové kompetence pak podle něj ověřují jiné části textu. Připustil, že jeho zápis je atypický, v kontextu úlohy ho ale podle něj nelze vyložit jinak, než jako „quarter past nine“. Soudu předložil e-mailové vyjádření dvou anglistů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ti podle maturanta zkratku neoznačili za chybnou, pouze za vzácně se vyskytující a srozumitelnou v závislosti na kontextu.
Úředníci nahlédli do slovníků
Ministerstvo pak ve vyjádření k žalobě uvedlo, že zkratku „q. p.“ neznají ani uznávané slovníky jako Cambridge Dictionary nebo Oxford English Dictionary. A pokud ji slovníky uvádějí, pak ve významu „quantum placet„, tedy spojení z lékařského prostředí, které s časem nesouvisí. Resort zdůraznil, že hodnotitelé nesmějí odpovědi domýšlet, protože individuální promíjení chyb by vedlo k nespravedlnosti mezi žáky.
Městský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 7 A 68/2026 žalobu bez jednání zamítl. Rozhodnutí ministerstva podle soudu nepřezkoumatelné nebylo. Soud sice se žalobcem souhlasil, že ministerstvo své důvody vysvětlilo jen velmi úsporně, nosnou argumentaci však rozhodnutí obsahovalo. Zvláštní odborná stanoviska soud nepovažoval za nezbytná, protože podkladem byl i klíč správných řešení, který podle soudu nepochybně vznikal ve spolupráci s odborníky.
Kombinace slov a číslic? Nepřípustná
Soud konstatoval, že zápis „q. p. 9“ nelze považovat za slova, protože „q.“ a „p.“ jsou písmena a „9“ je číslovka. Zadání připouštělo slova nebo číslice, nikoli jejich kombinaci, a žalobce tak zadání nedodržel.
Jednoznačnost zkratky pak podle rozsudku nepotvrdili ani anglisté, na které se žalobce obrátil, když jeden zápis označil za nestandardní, nefomální a poměrně neobvyklý a druhý potvrdil vzácnost jejího použití. Důvod, proč maturant zkratku použil, podle soudu není důležitý. Volnější hodnocení založené na povědomí o znalostech žáka má dle odůvodnění místo u méně významných zkoušek, nikoli u maturity.
Rozsudek dále poukázal na rozdíl mezi češtinou a angličtinou. Čeština vykládá časový údaj 9:15 ve vztahu k následující hodině jako „čtvrt na deset“, angličtina ve vztahu k předchozí hodině jako „quarter past nine“. Úloha podle soudu mířila i na schopnost porozumět časovému údaji, který oba jazyky vyjadřují odlišně.
Dvě kritéria. Obě vyzněla v neprospěch
Soud zformuloval dvě kritéria pro posouzení nepřesností v odpovědích: zda nepřesnost souvisí s dovedností, kterou má úloha ověřit, a zda odpověď nenechává prostor k pochybnostem, jestli žák správnou odpověď znal. U maturanta však obě kritéria vyzněla v jeho neprospěch.
Senát vedený předsedkyní Lenkou Loudovou uzavřel, že kdyby ministerstvo vyhovělo jen proto, že chyba v úloze způsobila konečný neúspěch v maturitní zkoušce, porušilo by zásadu předvídatelnosti a rovnosti vůči ostatním žákům. Rozsudek je pravomocný. Nyní běží dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti.
