Bývalá šéfka pozemkového úřadu musí do vězení. Nejvyšší soud definitivně odmítl její dovolání

Případ, v němž stát přišel o pozemky v hodnotě přesahující miliardu korun, se táhl řadu let a opakovaně se vracel k vyšším soudům. Bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová se dlouho bránila nepodmíněnému trestu. Vrchní soud jí opakovaně ukládal podmínku, Nejvyšší soud ale jeho rozhodnutí rušil. Nyní je jasno: Benešová si odpyká pět let ve vězení.

Nejvyšší soud odmítl poslední dovolání

Nejvyšší soud potvrdil bývalé ředitelce pražského pozemkového úřadu Evě Benešové pětiletý trest vězení v kauze takzvaného Bečvářova statku. Její dovolání odmítl, jak vyplývá z justiční databáze. Plné odůvodnění rozhodnutí zatím není dostupné.

Benešová se podle pravomocného verdiktu dopustila zneužití pravomoci úřední osoby. Spolu s dalšími dvěma pracovníky pozemkového úřadu neoprávněně přidělovala náhradní pozemky lidem, kteří na ně neměli nárok. Podle soudů tím trojice způsobila škodu přesahující jednu miliardu korun.

Vedle pětiletého pobytu za mřížemi dostala Benešová také pětiletý zákaz působení na rozhodovací pozici ve státní správě či samosprávě. Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu se ještě může bránit stížností k Ústavnímu soudu.

Mohlo by vás zajímat

Děti by měly mít při rozvodu vlastního advokáta. Odborníci kritizují, jak je hájí stát

Podmíněné tresty Nejvyšší soud opakovaně rušil

Cesta k nynějšímu verdiktu nebyla přímočará. Vrchní soud v Praze Benešové opakovaně ukládal podmíněný trest. Přihlížel přitom například k jejímu zdravotnímu stavu a k délce trestního řízení.

Nejvyšší soud však pokaždé zasáhl a rozhodnutí zrušil. Nakonec případ přidělil jinému senátu Vrchního soudu v Praze. Ten v květnu přijal názor nejvyšší instance a odmítl mimořádně snížit trest pod dolní hranici zákonné sazby. Ta v daném případě činí pět až 12 let vězení.

Právě mimořádné snížení trestu se stalo jedním z hlavních sporných bodů. Nejvyšší soud už v červenci 2023 zrušil předchozí rozhodnutí vrchního soudu, který Benešové uložil tříletý podmíněný trest. Vyhověl tehdy dovolání nejvyššího státního zástupce, podle něhož nebyl důvod pro mimořádné snížení trestu pod zákonnou hranici. Benešové vlastní dovolání tehdy odmítl.

Vrchní soud tak musel o trestu rozhodnout znovu a respektovat právní názor Nejvyššího soudu. Následné opakované pokusy o uložení podmíněného trestu nakonec neuspěly.

Benešová nesouhlasí s tím, jakou roli jí soudy přisoudily

Bývalá ředitelka pozemkového úřadu považuje uložený trest za nespravedlivý. Nesouhlasí především s tím, jak velkou odpovědnost jí justice přisoudila při rozhodování o náhradních pozemcích.

Obhajoba už dříve naznačila, že se může obrátit na Ústavní soud. Vedle toho usilovala také o obnovu řízení. Nynější odmítnutí dovolání Nejvyšším soudem však znamená, že pětiletý trest zůstává v platnosti. Možnost podat ústavní stížnost tím nezaniká.

Restituenti získali pozemky, na které neměli nárok

Kauza se týká rozhodnutí, která trojice bývalých pracovníků pražského pozemkového úřadu přijímala v letech 2009 až 2012. Na jejich základě získala Emílie Bednářová a v některých případech také další restituenti lukrativní pozemky jako náhradu za majetek, který jim stát nevrátil.

Šlo o statky po Janu Marii Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Podle soudů však příjemci na přidělené náhradní pozemky neměli nárok.

Jedním z klíčových případů byla právě Emílie Bednářová. Úředník Jan Horák ji označil za Bečvářovu neteř, ačkoli mohla dědit pouze po jeho bratru Josefovi. Ten ji uvedl ve své závěti. Další restituenti zase mohli uplatňovat dědické nároky pouze po Bečvářově sestře.

Rozdíl v příbuzenském vztahu měl zásadní význam pro posouzení jejich nároků. Podle soudů však úředníci přidělili pozemky lidem, kteří na ně neměli právo.

Pět let dostal také Jan Horák, Petr Chmelík vyvázl s podmínkou

Benešová nebyla jedinou obžalovanou. Spolu s ní se před soudem zpovídali také Jan Horák a Petr Chmelík, kteří rovněž působili na pozemkovém úřadu.

Horák si po řadě procesních zvratů vyslechl pětiletý trest vězení. Chmelík dostal podmíněný trest.

Už v červenci 2023 Česká justice upozorňovala, že trestní řízení provází řada zvratů a že jednotlivé rozsudky neměly stejný osud. Tehdy uváděla, že jediným verdiktem, který prošel celou soudní soustavou a potvrdil jej také Ústavní soud, byl roční podmíněný trest pro Chmelíka. U Benešové se naopak o výši trestu muselo rozhodovat znovu.

Nynější rozhodnutí Nejvyššího soudu tak uzavírá další významnou kapitolu dlouholeté restituční kauzy. Benešová musí nastoupit pětiletý trest, pokud se jí nepodaří dosáhnout změny rozhodnutí prostřednictvím ústavní stížnosti.