Soud musí zjistit, zda výrok europoslance Tomáše Zdechovského, že bývalý generální ředitel Úřadu práce Viktor Najmon se „projevil jako podrazák“ a „lže do médií,“ je pravda. Žalobu na europoslance vrátil okresnímu soudu Nejvyšší soud. Najmon tajně nahrál svůj rozhovor s ministrem Marianem Jurečkou. Ten ho odvolal z funkce. Obsah se objevil v médiích. Zdechovský poté Najmona označil za bezcharakterního člověka.

Okresní soud v Hradci Králové nyní zjistí, zda je pravdivé tvrzení europoslance Zdechovského, že Viktor Najmon „opakovaně lže do médií“.  Nejvyšší soud vyhověl Najmonovu dovolání a případ vrací k novému projednání. Okresní i dovolací soud napoprvé žalobu Viktora Najmona o omluvu a odškodnění 100 000 korun zamítly.

Je podrazák hodnocení nebo fakt?

Další Zdechovského výroky „projevil se jako podrazák, který vystřiženou část rozhovoru pustil do opozičního média a snaží se ministra Mariana Jurečku zdiskreditovat“, a je „bezcharakterní člověk“ soud nově posoudí. Rozhodne, zda jde o hodnotící nebo skutková tvrzení. Své závěry musí zdůvodnit.

Europoslanec tyto věty pronesl v pořadu CNN News. Pak je ještě napsal na facebook a na síti X.

Někdejšího generálního ředitele Úřadu práce Viktora Najmona odvolal Marian Jurečka z funkce v únoru 2023. Obsah tajně nahraného rozhovoru Najmona s Jurečkou se poté dostal do médií. V nahrávce ministr Najmonovi sdělil, že už mu nedůvěřuje, a pokud se dohodnou o ukončení funkce, mohl by dostat peníze. Jinak ho čeká odvolání.

Kritika bez opory přesáhla všechny meze

Soudy původně seznaly Zdechovského výroky expresivními, avšak nikoli vulgárními. Generální ředitel Úřadu práce je veřejná osoba. Výroky se týkaly jeho veřejné sféry. Pronesené byly v politické debatě. „Jsou částečně hodnotovým soudem a částečně kritikou,“ shrnuje závěry obecných soudů Nejvyšší soud. Zásah do osobnostních práv žalobce nepřesáhl přípustnou intenzitu měrou, kterou již nelze tolerovat, zamítly nejprve soudy Najmonovu žalobu.

Najmon však v dovolání k Nejvyššímu soudu namítl: Kritika ve formě expresivních, byť ne vulgárních výroků, jako je označení za „podrazáka“ či „bezcharakterního člověka“ přesahuje hranici přiměřenosti, pokud není dostatečně podložená fakty a skutečnostmi. Kritika jeho osoby se neopírá o pravdivý základ.

To je ale nutné ověřit. Pravda zásahem není

Při zkoumání přiměřenosti konkrétního zasahujícího výroku je třeba v prvé řadě odlišit, zda se jedná o skutkové tvrzení, nebo hodnotící soud. Podmínky kladené na přípustnost každé z těchto kategorií se liší, uvedl k tomu Nejvyšší soud.

Platí, že existující realita zjistitelná pomocí dokazování je ověřitelná. „Platí, že uveřejnění pravdivé informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti,“ vysvětlil soud.

Hodnotící soud nelze jakkoli dokazovat. Podle Nejvyššího soudu je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, reálném, pravdivém základě. Dále zda je forma jeho veřejné prezentace přiměřená a zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky.

Má hodnocení Zdechovského základ v pravdě?

Předmětem řízení jsou výroky europoslance Tomáše Zdechovského. Proto u každého z těchto výroků má soud povinnost zhodnocení, zda jde o skutkové tvrzení či hodnotící soud a proč, uvedl Nejvyšší soud.

Učiní-li závěr, že jde o skutkové tvrzení  – alespoň posledně uvedený výrok se jako skutkové tvrzení jeví, pak je třeba zjistit, zda je pravdivé či nikoli, rozhodl Nejvyšší soud. V případě hodnotícího soudu se pak musí zabývat tím, zda se opírá o pravdivý základ a zda má přiměřenou formu, uvedl Nejvyšší soud s odkazem na judikaturu Ústavního soudu.

Zjistí to okresní soud

Teprve poté je možné učinit závěr, zda bylo nepřípustně zasaženo do osobnostních práv žalobce a v jakém rozsahu, vysvětlil Nejvyšší soud.

Tímto způsobem ale okresní soud ani dovolací soud výroky nevyhodnotil. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud oba rozsudky zrušil. Případ vrátil k Okresnímu soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení.

Viktor Najmon už dříve uspěl u Nejvyššího správního soudu se žalobou kvůli důvodům jeho odvolání.