Vláda schválila zavedení hromadných žalob, ministerstvu spravedlnosti bylo uděleno absolutorium

Premiér v demisi Andrej Babiš se svými ministry Foto: vláda

Vláda v demisi schválila aktualizovaný věcný záměr zákona o hromadných žalobách. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán ocenil, že vláda se ztotožnila s názorem, že Česko předpis potřebuje. „Počítám, že v průběhu letošního roku, nejpozději v prvním čtvrtletí příštího, by ministerstvo mělo být schopno dokončit návrh zákona. Nebude asi jednoduché to prosazovat v Parlamentu,“ připustil. Byl by proto rád, kdyby norma prošla zákonodárným procesem do konce volebního období.

Jak vyplývá ze zápisů z jednotlivých komisí Legislativní rady vlády, při hodnocení věcného záměru zákona o hromadných žalobách z dílny ministerstva spravedlnosti se nešetřilo chválou. Například komise pro soukromé právo nazvala materiál velmi čtivým: „Komise především vyzdvihuje preciznost, s jakou byl materiál zpracován, neboť zjevně převyšuje jiné předklady a je tak i velmi ,čtivý´,“ stojí v zápisu doslova.

Mimořádné ocenění práce ministerstva spravedlnosti pak vyjádřila komise pro veřejné právo a finanční právo, která věcnému záměru dokonce udělila „absolutorium“: „Komise vyslovuje absolutorium předkladateli za pečlivé a podrobné zpracování návrhu materie, která je v našich podmínkách nová a navíc značně složitá a tedy i obtížná. O tom svědčí obsah věcného záměru, který je i značně rozsáhlý,“ uvedla komise v záznamu.

Jak dále vyplývá z jednání komisí, debatovány byly systémy opt-in a opt-out, přičemž některé komise nad zavedením systému opt-out velmi váhaly. Konečné rozhodnutí však bylo nakonec ponecháno na konkrétním návrhu nového zákona poté, co Legislativní rada nezaujala konkrétní stanovisko.

Co znamená princip hromadné žaloby opt-in a opt-out čtěte zde.

Od advokáta přes správce zpět k advokátovi?

Pracovní komise Legislativní rady vlády pro finanční právo navíc považuje za „problematický a komplikující celý systém institut správce skupiny“. „Komise poukazuje na problém při zjišťování jeho solventnosti a reálnou možnost povinného pojištění správce skupiny (viz kapitola 4.2.14 bod 5 návrhu věcného záměru). Je otázkou, zda institut správce skupiny v rámci hromadného řízení vůbec zavádět a neponechat jeho roli na advokátovi, přičemž pochybnost ohledně možnosti pojištění platí i v případě, bude-li namísto správce skupiny vystupovat advokát,“ cituje komisi Legislativní rada vlády.

Pokud by tomuto doporučení předkladatel vyhověl, návrh zákona by se vrátil o krok zpátky do stavu prvního návrhu věcného záměru, kde byl advokát generálním investorem hromadné žaloby. Proti tomu ovšem protestovala Česká advokátní komora a nápad označila za bizarní, neboť takový statut advokáta jde proti zákonu o advokacii i proti stavovským předpisům, jak Česká justice informovala.
Navrhovatel na základě argumentů České advokátní komory v novém věcném záměru vyloučil advokáta jako investora a do této role dosadil správce skupinového nároku neboli správce skupiny, který má být současně žalobcem. Správce skupiny se musí akreditovat na ministerstvu spravedlnosti, které nad jeho činností má vykonávat dohled. Správcem skupiny může být i advokát nebo advokátní kancelář, avšak musí být zastupováni advokátem, jak o nové roli podnikatele ve zprostředkování skupinových nároků Česká justice rovněž informovala.

Řešte litispendenci a o.s.ř.

Legislativní rada jako celek pak v doporučeních upozorňuje, že je třeba vyřešit vztah zákona o hromadných žalobách k občanskému soudnímu řádu: „V podkapitole 4.1 se rozvádí vztah řízení podle nového zákona o hromadných žalobách ke zvláštním typům řízení. Je zde však zcela pominut vztah k části páté občanského soudního řádu. Při přípravě návrhu zákona je tedy nutné vyřešit i vztah k této části o.s.ř.“

LRV mimo další připomínky rovněž zohledňuje často zmiňovaný problém překážky jinde započatého řízení neboli litispendence ve vztahu k hromadným žalobám.

Litispendence je problémem zejména v systému opt-out, neboť v tomto systému jsou do žaloby zahrnuty všechny osoby s obdobným nárokem, pokud se od žaloby vědomě „neodhlásí“: „V připravovaném zákoně bude nutné vyjasnit postavení jednotlivých hromadných řízení (v režimu opt-in a opt-out) s ohledem na překážku litispendence  a překážku věci pravomocně rozhodnuté.
Pro žaloby v režimu opt-out by měla mít přednost žaloba té skupiny, která podá žalobu jako první. Pro ostatní žaloby by zde měla existovat překážka litispendence. Naopak řízení o žalobě v režimu opt-in tuto překážku nezpůsobí. Uplatňování nároků v tomto režimu může probíhat nezávisle na sobě,“ uvádí Legislativní rada vlády.

Závěrem Legislativní rada vlády navrhuje usnesení, kterým se ukládá ministru spravedlnosti vypracovat a vládě do 31. března 2019 předložit návrh zákona o hromadných žalobách, a to na základě věcného záměru zákona a při zapracování připomínek Legislativní rady.

Irena Válová