Pelikán podal v kauze zprávy BIS stížnost v neprospěch Rittiga, soud podle něj jednal svévolně

Exministr spravedlnosti Robert Pelikán Foto: MSp

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) podal v neprospěch lobbisty Iva Rittiga a dalších obžalovaných v kauze vyzrazení utajované zprávy BIS stížnost pro porušení zákona. V dokumentu zveřejněném na ministerském webu mimo jiné uvádí, že pražský vrchní soud neměl případ vracet zpět k novému projednání a měl si sám opatřit doplňující důkazy. Nejvyšší soud už napadené rozhodnutí nemůže zrušit, může pouze vyslovit tzv. akademický výrok, který bude mít význam pro jiné obdobné případy.

V kauze BIS čelí vedle Rittiga obžalobě také bývalá šéfka kabinetu premiéra Jana Nečasová (dříve Nagyová), Rittigův právník David Michal a někdejší poradce ministra zemědělství Tomáš Jindra. Pražský městský soud původně prvním třem obžalovaným uložil podmíněné tresty, verdikt ale následně loni v září zrušil odvolací senát, takže případ se bude řešit znovu v hlavním líčení.

Text „espézetky“ si můžete prohlédnout zde.

„Ministr spravedlnosti má za to, že nebyly splněny zákonné podmínky pro vrácení věci soudu prvého stupně k novému projednání a rozhodnutí, neboť odvolací soud si doplňující důkazy mohl obstarat a provést sám, aniž by se jednalo o nahrazování činnosti soudu prvého stupně,“ uvedla Pelikánova mluvčí Tereza Schejbalová. Postup vrchního soudu byl podle ministra „svévolný a de facto nezákonný“. „Odvolací soud se na základě nesprávné právní úvahy, kterou navíc ponechal bez zevrubnějšího odůvodnění, domáhá kompletní revize veškerých dosavadních skutkových zjištění a dopouští se tedy svévolného a de facto nezákonného postupu,“ uvádí Pelikán doslova. Ve věci rozhodoval senát soudce Viktora Macha.

Pelikán ve stížnosti také zastává názor, že stěžejní důkaz obžaloby – tedy odposlech Rittigovy schůzky z hotelu Ventana – je v dané kauze procesně použitelný. Vrchní soud přípustnost odposlechu zpochybnil kvůli tomu, že policie záznamy pořídila při prověřování jiného případu – konkrétně činnosti někdejšího náměstka pražského vrchního státního zástupce Libora Grygárka. Kauza kolem zprávy BIS byla později vyloučena k samostatnému řízení, protože byla v pokročilejší fázi než zbytek šetření.

„Takové rozhodnutí o způsobu vedení trestního řízení však nemůže znamenat, že důkazy, které byly opatřeny či provedeny v době před vyloučením věci ze společného řízení, nebyly opatřeny či provedeny v souladu se zákonem v dané trestní věci, že by měly být opakovány nebo že by na ně mělo být nahlíženo, jako že pocházejí z jiné trestní věci,“ zdůraznil Pelikán. Připomněl také obecnou zásadu, podle níž smí za důkaz v trestním řízení sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, pokud trestní řád nestanoví opak.

„Mám za to, že rozhodnutí Nejvyššího soudu bude mít podstatný význam do budoucna pro další rozhodovací praxi orgánů činných v trestním řízení, které potřebují mít jistotu (…) v otázce použitelnosti a zákonných podmínek použití záznamů pořízených při sledování osob a věcí povoleném soudem,“ dodal ministr v dokumentu. Nejvyšší soud již stížnost obdržel.

Pelikán ve stížnosti také uvádí, že celá věc má značnou „společenskou škodlivost“ a byla propírána v médiích. „Z výše uvedeného je zjevné, že předmětný případ je natolik společensky škodlivý, že je na místě v něm uplatnit trestní odpovědnost a trestněprávní důsledky s ní spojené, neboť jiná případná opatření jsou zjevně nedostatečná. V dané věci nebyla zjištěna žádná okolnost, která by míru společenské škodlivosti snižovala na stupeň, který by byl nižší než nejméně závažné vyskytující se případy ohrožení utajované informace,“ píše ministr ve stížnosti.

Obžaloba tvrdí, že Rittig se v roce 2012 dověděl od Nečasové a tehdejšího ministra zemědělství Petra Bendla, že premiér Petr Nečas (ODS) dostal utajený materiál. Lobbista dovodil, že se týká právě jeho, a proto poslal svého právníka na schůzku s Nečasovou, která právníkovi podle obžaloby obsah zprávy sdělila. Rittig pak údajně mohl učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány, státní instituce a společnosti s majetkovou účastí státu.

Nečasová i Rittig čelí obvinění i v dalších kauzách. Někdejší vysoká úřednice je souzena v případu tzv. trafik pro poslance ODS a za krácení daní z luxusních darů. Kvůli údajnému zneužití Vojenského zpravodajství byla nepravomocně potrestána dvouletou podmínkou a pětiletým zákazem činnosti ve vedoucích funkcích státní správy. Rittig je obžalován v souvislosti s tunelováním firmy Oleo Chemical a v případu jízdenek pro pražský dopravní podnik.

Zrušený verdikt uložil Nečasové podmínku v délce 1,5 roku a tříletý zákaz práce ve funkcích s přístupem k utajovaným informacím, Rittigovi a advokátovi Michalovi devítiměsíční podmínku.

(čtk, epa)