Zpětné snížení platů státních zástupců od loňského ledna může být protiústavní. K takovému závěru dospěl Obvodní soud pro Prahu 1. Kvůli jedné z platových žalob se v květnu obrátil na Ústavní soud a navrhl zrušení části letošní platové novely. Soud přitom nezpochybnil samotnou výši platů státních zástupců. Vadí mu ustanovení, které nová pravidla vztáhlo i na období před účinností zákona.
Návrh podal soudce David Štamberk v řízení o žalobě státního zástupce, který požaduje doplacení 18 tisíc korun za únor a březen 2025. Podle soudu nikdo nezpochybňuje skutkový stav. Žalobce dostal za leden 2025 plat vypočtený z tarifního platu 151 400 korun. Za únor a březen už mu zaměstnavatel vypočetl plat z tarifního platu 142 400 korun. Žalob podalo loni více státních zástupců.
Soud napadl pouze retroaktivitu
Obvodní soud zdůraznil, že neusiluje o zrušení ustanovení, které stanovilo novou platovou základnu státních zástupců. Napadá pouze článek IV zákona č. 57/2025 Sb. Ten rozšířil nová pravidla už na období od 1. ledna 2025, přestože zákon vyšel ve Sbírce zákonů až 6. března a účinnosti nabyl o den později.
Spor souvisí s platovou novelou vlády Petra Fialy. Sněmovna ji schválila v březnu 2025 navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Novela obsahovala přechodné ustanovení, podle něhož se nová pravidla pro výpočet platů soudců a státních zástupců použila zpětně už od 1. ledna 2025. „Jinými slovy, zákonodárce výslovně stanovil, že nová právní úprava se použije na období, které již uplynulo,“ uvádí soud.
Mohlo by vás zajímat
Právě v tom vidí rozpor s ústavním pořádkem. Podle návrhu jde o takzvanou pravou retroaktivitu, kdy nová právní norma zpětně mění právní následky skutečností, které nastaly ještě před jejím přijetím. „Právě to je podstata pravé retroaktivity. Nová právní norma spojuje s právními skutečnostmi, které nastaly před jejím vyhlášením a účinností, jiné právní následky, než jaké s nimi spojoval právní stav dosavadní,“ stojí v návrhu.
Jiná argumentace než u soudců
Soud současně upozornil, že nestaví svůj návrh na stejné argumentaci jako Ústavní soud v případech soudcovských platů. Připomněl, že důvody neústavnosti, o které se opírá judikatura týkající se soudců, nelze automaticky přenášet na státní zástupce. „Důvodem podání předmětného návrhu je toliko její retroaktivní účinek,“ konstatuje soud.
Návrh proto opírá především o princip právního státu, zákaz pravé retroaktivity, ochranu právní jistoty a legitimního očekávání.
Stát podle soudu změnil pravidla až po vykonané práci
Podle návrhu vykonával žalobce svou práci v lednu, únoru i části března 2025 v době, kdy nová platová základna ještě neexistovala. Teprve poté vstoupila v účinnost úprava, která jeho odměňování změnila zpětně.
Soud odmítl argument, že na věci nic nemění splatnost platu až po vykonání práce. „Splatnost platu není totožná s otázkou, podle jakých hmotněprávních pravidel se plat určuje. Zákonodárce může pravidla odměňování pro futuro změnit, nemůže je však bez ústavně přijatelného důvodu měnit zpětně k tíži adresáta za práci již vykonanou,“ uvádí návrh.
Podle soudu navíc zákon nenabízí žádný mimořádný důvod, který by takový zásah ospravedlnil. „Nejde o úpravu ve prospěch dotčených osob, nýbrž o úpravu, která jejich majetkové postavení zpětně zhoršuje,“ konstatuje soud.
Soud odkazuje i na právo na spravedlivou odměnu
Vedle principu právního státu soud argumentuje také článkem 28 Listiny základních práv a svobod, který zaměstnancům zaručuje právo na spravedlivou odměnu za práci. Podle návrhu napadené ustanovení „nezměnilo pravidla odměňování jen do budoucna“, ale „zpětně zasáhlo do určení platu za období, v němž již byla práce vykonána“.
Soud proto dospěl k závěru, že článek IV zákona odporuje nejen principům právního státu, ale i právu na spravedlivou odměnu za práci.
Unie státních zástupců žaloby podpořila
Unie státních zástupců loni podpořila podávání žalob na doplacení platů za část let 2024 a 2025. Upozorňovala mimo jiné právě na to, že platy za únor a březen 2025 určil zpětně účinný zákon. Současně avizovala, že jednou z možných cest může být předložení sporné otázky Ústavnímu soudu.
Právě to se nyní stalo. Pokud Ústavní soud návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 vyhoví, zruší pouze ustanovení o zpětné účinnosti zákona. Samotnou platovou základnu státních zástupců ponechá beze změny.
