Elektronická evidence tržeb se vrátí v nové podobě. Její působnost ale může být mnohem širší, než mnozí podnikatelé očekávají. Od ledna 2027 se totiž povinnost evidovat tržby nebude týkat jen hotovosti. Vstupuje do ní i platba kartou, QR kódem nebo stravenkou, pokud proběhne v provozovně či při osobním kontaktu se zákazníkem. Na praktické dopady nového systému upozornil na konferenci TaxForum daňový poradce EKP Advisory Michal Škrabiš.

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nebude jen návratem ke starému systému, který skončil během pandemie covidu. „Není to úplně zákon o evidenci tržeb. Já bych ho spíš nazval zákonem o evidenci plateb,“ upozornil na konferenci TaxForum věnované daňovým a účetním novinkám Michal Škrabiš.

Právě šíře nového systému může být pro podnikatele překvapením. Původní EET byla spojena především s hotovostními platbami v restauracích, ubytovacích zařízeních a obchodech. Evidenci plateb kartou, které původní vlna zavádění EET také zahrnovala, později zatrhl Ústavní soud.

Nová právní úprava pracuje s podstatně širší definicí kontaktní platby. Ta může zahrnovat nejen hotovost, ale také šeky, vouchery, stravenky, dárkové poukazy, virtuální aktiva či bezhotovostní převody. Rozhodující přitom není pouze samotný způsob úhrady. Podstatné je, kde a za jakých okolností platba proběhne. Pokud zákazník zaplatí v provozovně, může se povinnost evidence vztahovat i na transakci uskutečněnou prostřednictvím QR kódu.

Mohlo by vás zajímat

„Jakmile já v té provozovně mám nějaký skener, kde mám možnost zaplatit online přes QR menu a podobně, tak jsem prakticky v kontaktní platbě,“ uvedl Škrabiš.

OECD varuje před mazáním tržeb z pokladen

Základním argumentem pro zavádění elektronické evidence je riziko takzvaného elektronického potlačování tržeb. Před tím opakovaně varuje OECD a vyzývá státy, aby proti němu bojovaly. Podnikatelé mohou pomocí speciálních softwarových nástrojů upravovat záznamy v pokladních systémech, mazat jednotlivé transakce nebo manipulovat s evidovanými příjmy tak, aby se část skutečných tržeb nedostala do účetnictví a daňových přiznání.

OECD se tomuto problému věnovala například ve zprávě Electronic Sales Suppression: A Threat to Tax Revenues. Popsala v ní mimo jiné takzvané zappers a phantomware. Jde o nástroje, které umožňují manipulovat s elektronickými pokladními systémy a skrývat skutečně uskutečněné prodeje.

Na problém navázala také zpráva OECD Technology Tools to Tackle Tax Evasion and Tax Fraud. Ta vycházela ze zkušeností 21 zemí a popisovala technologická řešení, která mají podobným daňovým únikům bránit. Mezi doporučované nástroje patří zabezpečené ukládání dat, digitální podpisy transakcí a jejich zpřístupnění či pravidelné předávání daňové správě.

OECD v této souvislosti poukazuje také na pozitivní zkušenosti některých zemí. V Maďarsku například zavedení elektronických pokladen s kontrolní jednotkou vedlo po prvním roce k patnáctiprocentnímu nárůstu výnosu DPH v dotčených sektorech. V Belgii zase první srovnání ukázala zvýšení vykazovaných tržeb v restauracích o osm procent.

Česká republika podle Škrabiše zvolila variantu, při níž se informace o uskutečněných transakcích předávají přímo správci daně. Podobný model používají například v Chorvatsku, na Slovensku nebo v Maďarsku. Německo a Rakousko naopak historicky více spoléhaly na zabezpečení pokladního softwaru.

EET povinně hned od prvního dne

Nový systém má podle Škrabišovy prezentace začít fungovat od 1. ledna 2027. Podnikatelé, kteří splní zákonné podmínky, budou muset evidovat tržby hned od prvního dne. Žádná postupná náběhová fáze se nekoná.

inovace, věda
I lékaři, kteří přijímají hotovostní platby, by měli věnovat pozornost EET. Ilustrační foto: Pixabay

Povinnost se přitom nebude vztahovat automaticky na každého podnikatele. Rozhodující bude, zda jeho obchodní model počítá s přijímáním kontaktních plateb. Pokud firma přijímá všechny platby výhradně na bankovní účet a zákazníci jí neplatí osobně v provozovně ani jiným způsobem naplňujícím zákonnou definici, nemusí se do systému registrovat.

Zajímavější jsou ovšem hraniční situace. Škrabiš jako příklad uvedl e-shop, který většinu objednávek vyřizuje prostřednictvím online plateb a dobírek. Pokud však provozuje také kamennou výdejnu, kde zákazníci mohou zboží zaplatit při převzetí, dopadne i na něj povinnost evidovat tržby.

Podobně může být novým systémem zasažena výrobní firma, která většinu svých zakázek fakturuje a přijímá platby na účet. Pokud ale několikrát měsíčně prodá materiál zákazníkovi přímo ve svém areálu a přijme od něj hotovost nebo platbu kartou, jde o součást jejího obchodního modelu. Podle Škrabiše i ona tak bude mít povinnost přihlásit se k EET. Jednorázová náhodná platba by přitom sama o sobě neměla automaticky znamenat vznik povinnosti.

„Pokud je to opakující se situace, vidím to jako součást obchodního modelu a povinnost evidovat tržby tím pádem firma má,“ vysvětlil daňový poradce. Řešením pro některé podnikatele může být změna způsobu úhrady. Firma například vystaví fakturu a zákazník ji zaplatí předem převodem na účet. Teprve poté si zboží vyzvedne.

Povinnost se může týkat i lékařů nebo rozvážkových služeb

Škrabiš upozornil také na oblasti, které by podnikatelé nemuseli s EET automaticky spojovat. Zákon například neobsahuje obecnou výjimku pro zdravotnické služby. Lékaři, kteří přijímají hotovostní platby, by proto měli věnovat pozornost EET a připravit si potřebné technické řešení.

Specifickou kapitolou jsou rozvážkové služby. Pokud řidiči přijímají od zákazníků platby při předávání zboží, musí být zajištěna evidence v okamžiku přijetí platby. Nestačí, aby řidiči odevzdali vybrané peníze po návratu na základnu a firma je následně zaevidovala. „Není tady možnost zpětného nahlášení,“ zdůraznil Škrabiš.

Podnikatel má podle něj dvě možnosti, jak se s tím vypořádat. Buď zaeviduje očekávané platby předem, pokud má dostatečnou jistotu, že se uskuteční, nebo vybaví jednotlivé řidiče pokladním systémem, který umožní evidovat skutečně přijaté platby.

Zákon umožňuje podnikatelům pověřit evidováním jiného poplatníka, například provozovatele rozvážkové platformy. Tím se však původní podnikatel nezbavuje odpovědnosti. Musí si ověřit, že evidence skutečně probíhá a že se jeho tržby správně propisují pod jeho daňovým identifikačním číslem.

Michal Škrabiš působí jako daňový poradce v EKP Advisory. Specializuje se na daně z příjmů, due diligence, problematiku mezinárodního zdanění a DPH. Má bohaté zkušenosti s controllingem a finančním řízením v předních mezinárodních firmách. Foto: EKP Advisory

Bez účtenek, ale s povinností evidovat téměř okamžitě

Nová EET má oproti původnímu systému některá administrativní zjednodušení. Podnikatelé například nebudou muset vystavovat účtenky kvůli samotné evidenci tržeb. Povinnost vydat doklad podle jiných právních předpisů tím samozřejmě nezaniká.

Zároveň ale nový systém nepočítá s dřívějším offline režimem. Pokud dojde k technickému výpadku, například k přerušení internetového připojení, má podnikatel na dodatečné odeslání transakce 48 hodin. Lhůta se počítá přesně na minuty a běží od uskutečnění platby.

To může být důležité například pro pořadatele festivalů nebo jiných akcí v místech bez stabilního internetového připojení.

Registrace do EET bude probíhat prostřednictvím systému DIS+. Podnikatelé budou muset nejprve zaregistrovat takzvané evidenční jednotky. Těmi mohou být provozovny, internetové stránky, automaty, dopravní prostředky nebo v určitých případech samotný poplatník.

Zajímavé je, že firma, která má byť jen jednu provozovnu podléhající EET, bude muset evidovat i další své jednotky, například sklad nebo internetové stránky, přestože v nich žádné evidované platby nepřijímá. Tato povinnost se vysvětluje ze strany finanční správy potřebou zajistit informace pro výkon kontrolní činnosti.

Výjimky nejsou pro všechny stejné

Nová úprava obsahuje i řadu výjimek. Evidence se například nebude vztahovat na platby související s pracovněprávními vztahy nebo na závodní stravování zaměstnanců. Výjimku mají také některé oblasti, například hromadná doprava nebo hazardní hry.

„Zvláštní postavení mají obce a stát. Když bude stát, potažmo obec, provozovat hospodu, nebude tato hospoda podléhat EET,“ uvedl Škrabiš. Právě to podle něj otevírá otázku, zda nová úprava skutečně vytváří rovné podnikatelské prostředí.

Nejasnosti se objevují také u neziskových organizací. Samotná nezisková činnost by podle zákona povinnosti evidovat tržby podléhat neměla. Pokud však spolek vykonává vedlejší podnikatelskou činnost, například pronajímá nemovitosti nebo poskytuje placené služby, může se do působnosti EET dostat. Zákon obsahuje poměrně nejasnou definici, že z evidence tržeb jsou vyňaty tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků. V důvodové zprávě se lze dočíst, že se může jednat např. o plesy a tomboly. Z jazykového výkladu je těžké posoudit, co lze ještě považovat za drobnou podnikatelskou činnost a uvedené bude vyžadovat upřesnění ze strany daňové správy.

Škrabiš upozornil rovněž na některé další problematicky vymezené hranice mezi výjimkami. Jako příklad uvedl prodejní automaty, u nichž jediných zatím finanční správa připravila zvláštní metodický pokyn. Zatímco automat na kávu by měl být z EET vyňat, samoobslužná myčka aut už nikoli. Podle jakého kritéria v takových případech postupovat však rovněž není zcela zřejmé.

Pokuta až půl milionu korun

Kontrolu dodržování zákona budou vykonávat finanční správa i celní správa. Sankce mohou dosáhnout až 500 tisíc korun. Oproti původní EET však nová úprava nepočítá s možností uzavření provozovny.

Škrabiš připomněl, že ani při fungování první EET nebyly nejvyšší pokuty běžné. Většina uložených sankcí se podle jeho zkušeností pohybovala kolem deseti tisíc korun. Jak bude finanční správa postupovat při novém systému, ale zatím nelze předjímat.