Demokraté sice v USA získali kontrolu nad oběma komorami Kongresu, na přehlasování prezidentského veta Donalda Trumpa jim ale vítězství nestačí. K tomu potřebují dvoutřetinovou většinu v Senátu i ve Sněmovně reprezentantů. Tu nemají a bez podpory republikánů se neobejdou. Trump přitom není zdaleka největším rekordmanem v používání veta. Pomyslný titul Mr. Veto patří Franklinu D. Rooseveltovi, který jej využil celkem 635krát.

Americká ústava dává prezidentovi právo odmítnout zákon schválený Kongresem. Při takzvaném řádném vetu jej prezident s odůvodněním vrátí zákonodárcům. Ti mohou jeho rozhodnutí zvrátit, pokud pro zákon znovu hlasují alespoň dvě třetiny členů obou komor. Jestliže potřebnou většinu nezískají, zákon neprojde.

Demokraté vítězí, na přehlasování veta to ale nestačí

K přehlasování prezidentského veta je potřeba nejméně 290 hlasů ve 435členné Sněmovně reprezentantů a 67 hlasů ve 100členném Senátu.

Podle průběžných výsledků mají demokraté v Senátu zajištěno 54 křesel, republikáni 44. Ve Sněmovně reprezentantů získali demokraté zatím 228 mandátů a republikáni 139. Část volebních soubojů ještě není rozhodnuta. Demokratům tak podle těchto výsledků chybí k přehlasování prezidenta 62 hlasů ve Sněmovně reprezentantů a 13 v Senátu.

Demokratům zatím chybí 75 hlasů

Přehlasovat prezidentské veto není jednoduché. V americké historii se to Kongresu podařilo jen výjimečně. Od vzniku Spojených států zákonodárci překonali přibližně čtyři procenta všech prezidentských vet.

Franklin D. Roosevelt na snímku z roku 1925. Americký prezident drží historický rekord v počtu vetovaných zákonů. Během svého působení v Bílém domě využil právo veta celkem 635krát.
Foto: National Archives (NARA) via pingnews

Pro demokraty to znamená, že budou muset v případě Trumpova veta vyjednávat s republikány. A nepůjde o jednotlivé hlasy. Podle dosavadních volebních výsledků jim k dvoutřetinové většině chybí v obou komorách dohromady 75 hlasů. Konečný rozdíl ale bude záviset na výsledcích zbývajících volebních soubojů.

Trumpovo veto už Kongres jednou prolomil

Donald Trump během svého prvního prezidentského období použil řádné veto celkem desetkrát. Mimo jiné odmítl rezoluci Kongresu, která měla ukončit jím vyhlášený stav nouze na hranici s Mexikem související s financováním hraniční zdi.

Z deseti Trumpových vet dokázal Kongres přehlasovat pouze jedno. Na přelomu let 2020 a 2021 prosadil navzdory prezidentovu odporu zákon o obranném rozpočtu.

Ve druhém funkčním období Trump na konci roku 2025 vetoval dva zákony týkající se infrastruktury a území původních obyvatel USA. Obě veta Sněmovna reprezentantů při hlasování na začátku ledna 2026 nepřehlasovala.

Kapesní veto může zákon pohřbít bez hlasování

Vedle řádného veta existuje v USA také takzvané kapesní veto. Prezident při něm zákon nepodepíše ani nevrátí Kongresu. Jednoduše jej nechá ležet. Tento postup ale funguje jen za určitých okolností.

Prezident má na rozhodnutí o zákonu deset dní, do nichž se nezapočítávají neděle. Pokud během této lhůty Kongres ukončí zasedání způsobem, který znemožňuje vrácení zákona, návrh zanikne. Kongres přitom nemůže kapesní veto přehlasovat.

Jestliže naopak Kongres může zákon přijmout zpět a prezident jej během stanovené lhůty nepodepíše ani nevrátí, zákon vstoupí v platnost i bez jeho podpisu.

Donald Trump zatím kapesní veto nepoužil. Prezidentské veto je přitom v americké politice běžným nástrojem, který v minulosti využívala většina prezidentů.

Rekordmanem je Roosevelt. Vetoval 635krát

Američtí prezidenti od vzniku Spojených států použili oba typy veta celkem ve 2 599 případech. Kongres je dokázal přehlasovat pouze 112krát.

Donald Trump se svými dosavadními dvanácti vety zdaleka nepatří mezi rekordmany. Nejčastěji tento nástroj využíval Franklin D. Roosevelt, který během svých čtyř funkčních období vetoval zákony celkem 635krát.

Na druhém místě je Grover Cleveland s 584 vety během dvou nesouvislých prezidentských období. Harry S. Truman využil veto ve 250 případech, jak vyplývá z přehledu všech vet prezidentů USA.