Po odchodu ze společného bytu požadoval muž po manželce 120 tisíc korun za to, že v něm dál bydlela sama. Neuspěl. Pokud nemovitost slouží jako rodinná domácnost, má v ní spoluvlastník právo zůstat bez doplatku. Toto právo podle verdiktu „představuje právní důvod užívání bytu, a vylučuje proto vznik bezdůvodného obohacení“, a to i v případě, že se druhý z partnerů odstěhoval.
Nejvyšší soud vyjasnil pravidla pro situace, za jakých podmínek může jeden z manželů užívat celý byt v jejich podílovém spoluvlastnictví, aniž by se tím na úkor druhého bezdůvodně obohacoval. Pokud nemovitost představuje obydlí manželů a je v ní vedena jejich rodinná domácnost, má každý z nich právo užívat ji v celém rozsahu. Na této skutečnosti se nic nemění ani v momentě, kdy jeden z partnerů společnou domácnost opustí.
Spor o 120 tisíc korun po odchodu z bytu
Konkrétní případ se týkal manželů, z nichž každý vlastnil ideální polovinu bytu v Karlových Varech. Od března 2022 nemovitost obývala pouze žena, zatímco muž se odstěhoval.
Následně po manželce požadoval 120 tisíc korun s příslušenstvím jako vydání bezdůvodného obohacení. Argumentoval tím, že byt užívala nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Okresní soud jeho žalobě vyhověl a krajský soud toto rozhodnutí potvrdil.
Mohlo by vás zajímat
Zásah Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud však oba předchozí rozsudky zrušil a celou věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Řešil otázku, kterou ve své rozhodovací praxi dosud výslovně neposuzoval: zda mezi manžely vůbec může vzniknout bezdůvodné obohacení tím, že jeden z nich užívá společný byt nad rámec svého podílu, slouží-li prostor jako jejich rodinná domácnost.
Dovolací soud dospěl k jednoznačnému závěru: „Je-li byt obydlím manželů, má manžel, který je zároveň jeho podílovým spoluvlastníkem, právo užívat jej v celém rozsahu. Toto právo představuje právní důvod užívání bytu, a vylučuje proto vznik bezdůvodného obohacení v důsledku jeho užívání ve větším rozsahu, než který odpovídal jeho spoluvlastnickému podílu.“
Na platnosti tohoto pravidla podle soudu nic nemění ani to, že druhý manžel rodinnou domácnost fakticky opustil.
Význam pro praxi rozvádějících se párů
Rozsudek je zásadní v tom, že poprvé autoritativně vyjasňuje vztah mezi spoluvlastnictvím a právem manželů na společné bydlení. Jasno vnáší také do otázky případných nároků na vydání bezdůvodného obohacení.
Závěry poslouží jako vodítko zejména v majetkových sporech mezi manžely po faktickém rozchodu. Vyjasňují totiž podmínky, za jakých v bytě či domě zůstává bydlet pouze jeden z nich.
