Skupina států proti korupci Rady Evropy GRECO opět zkritizovala ČR za stejné jevy jako před rokem: Odpor orgánů ČR uznat, že úplatkářství zaměstnanců veřejného sektoru je postižitelné, i když nic neovlivňují a nesprávné pojetí nezávislosti nezávislé instituce pro kontrolu financování politických stran. Jde o reakci Štrasburku na nařčení z posledních prezidentských a parlamentních voleb.
Jestliže v loňské hodnotící zprávě byla ČR kritizována za absenci nezávislého orgánu pro kontrolu financování politických stran, letos je kritizována za pojetí nezávislosti mezitím ustaveného nezávislého orgánu pro kontrolu financování politických stran.
Štrasburk reaguje na nařčení
Založení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí GRECO uvítalo, ale už žádá po ČR přezkoumání zákona z hlediska “účinného výkonu mandátu v praxi” a z hlediska “vhodnosti zdrojů”. „GRECO již dříve uvítalo novelizaci Zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, zakládající Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Zatímco nezávislost a mandát tohoto úřadu, jak je stanoveno zákonem, plně splňují požadavky doporučení, skutečná nezávislost, účinný výkon mandátu v praxi a vhodnost jeho zdrojů, by měla být přezkoumána vzhledem k nařčením ze zastřenosti a nedostatečné transparentnosti finančních informací, které se týkaly parlamentní volební kampaně v říjnu roku 2017 a kampaně prezidentských voleb v lednu roku 2018,” uvádí se doslova v poslední zprávě.
Plénum Skupiny států proti korupci Rady Evropy ve Štrasburku (GRECO) přijalo Druhou zprávu o plnění doporučení Třetího hodnotícího kola ČR na 79. shromáždění konaném ve dnech 19. – 23. března 2018.
Chybí postih korupce lidí bez vlivu a moci
Dále GRECO České republice stejně jako loni doporučuje vyjasnit, že úplatkářství všech kategorií zaměstnanců ve veřejném sektoru je postižitelné, a to “bez ohledu na to, zda tito zaměstnanci jsou nebo nejsou schopni zásadně ovlivnit konečné rozhodnutí v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu”.
O tom, že pojetí korupce, která není v ČR žádným zákonem definována, avšak Trestní řád i judikatura Nejvyššího soudu pod tímto názvem nechápe uplácení uklízečky na ministerstvu, nýbrž uplácení osob s rozhodovacími pravomocemi nebo vlivem na výsledek rozhodnutí v souvislosti s obstaráním věci veřejného zájmu, Česká justice informovala už loni.
V této věci ovšem nedošlo v ČR k žádanému „pokroku“ – kromě podpisu Trestněprávní úmluvy o korupci, o níž GRECO věří, že bude v ČR brzy ratifikována: „GRECO však kritizuje neochotu orgánů České republiky vyjasnit, že úplatkářství všech kategorií zaměstnanců ve veřejném sektoru je postižitelné, bez ohledu na to, zda tito zaměstnanci jsou nebo nejsou schopni zásadně ovlivnit konečné rozhodnutí v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu,“ uvádí se ve zprávě.
Cizí země nepřesvědčilo ani soudní rozhodnutí
Zpráva pak obsahuje shrnutí vývoje v dané záležitosti: “Od přijetí První průběžné zprávy o plnění doporučení bylo toto doporučení hodnoceno jako částečně splněné. České orgány trvaly na tom, že postih úplatkářství všech kategorií zaměstnanců ve veřejném sektoru je obsažen v Trestním zákoníku. Nicméně, uplácet někoho ,v souvislosti s obstaráváním věcí ve veřejném zájmu´ se Nejvyšším soudem rozumí jako ,osoba, která rozhoduje či spolurozhoduje ve věci ve veřejném zájmu´ nebo ,osoba, která nemá rozhodovací pravomoc, ale – například – připravuje podkladové informace pro rozhodnutí´ nebo vykonává další činnosti, které mohou ,zásadně ovlivnit konečné rozhodnutí´. Téměř identickou interpretaci lze nalézt v Metodickém návodu vydaném Nejvyšším státním zastupitelstvím,” uvádí se ve zprávě.
Jak dále vyplývá z dokumentu, České republice nepomohlo ani to, že předložila příklad soudního rozhodnutí, kde byla korupce pojata šířeji: “Přestože byl v jednom soudním rozhodnutí předloženém Skupině GRECO koncept „v souvislosti s obstaráváním věci ve veřejném zájmu“ širší, Skupina GRECO nebyla přesvědčena, že by s jistotou stanovil, že všichni zaměstnanci veřejného sektoru, zejména ti, kteří vykonávají pomocné práce, jejichž úkoly a činnost nemohou být považovány za „zásadně ovlivňující konečné rozhodnutí“ spadají pod působnost ustanovení úplatkářství a nepřímého úplatkářství, tak jako je upraveno v Trestněprávní úmluvě o korupci,” popisuje zpráva, jak ČR nepřesvědčila zbylé členy orgánu Rady Evropy sdružující 47 členských zemí Evropy, bývalého SSSR či Turecka.
Cílem GRECO je zlepšovat schopnost členských zemí v boji s korupcí tím, že monitoruje jejich soulad s antikorupčními standardy Rady Evropy, a to formou dynamického procesu vzájemného hodnocení a společenského tlaku. Pomáhá identifikovat nedostatky v národních antikorupčních politikách, poskytuje podporu pro dosažení potřebné legislativy, institucionálních a praktických reforem. GRECO také nabízí platformu, na níž lze sdílet praktické zkušenosti s prevencí a detekcí korupce.
Hlavní činností GRECO je monitorování implementace, rozvíjení a kontroly jednotlivých protikorupčních instrumentů Rady Evropy.
(ire)
