Včerejší dohoda mezi hnutím ANO a ČSSD o zvýšení platů ve veřejné sféře by mohla potěšit především administrativní zaměstnance soudů a státního zastupitelství. Jak České justici včera potvrdil přímo premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, měli by to být totiž právě tito zaměstnanci, kteří dostanou na platech od ledna příštího roku v průměru o 15,9 % více.
Babiš České justici potvrdil, že si je vědom problému s nízkými platy administrativního personálu v justici, a proto souhlasil s tím, aby v rámci navýšení platů ve veřejné sféře dostali zaměstnanci administrativy v justici přidáno nejvíce. O jakou konkrétní částku jde a jak bude přesně rozdělena, to bude ještě předmětem jednání s odbory a následně i vlády a poslanců v rámci schvalování státního rozpočtu na příští rok
Jak České justici sdělil předseda ČMKOS Josef Středula, neformálně ví o tom, že by se platy justičního personálu měli navyšovat nejvíce, ale podklady s přesnými čísly odborová centrála ještě nedostala.
Česká televize (ČT) večer uvedla, že růst by měl být v armádě o 7,4 procenta, v České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) o 9,6 procenta, na úřadech práce o 10,5 procenta a pro hasiče a policisty o osm procent. Pracovníci v kultuře mají dostat 10,9 procenta navíc, zaměstnanci soudů 13,9 procenta a zaměstnanci státních zastupitelství 15,9 procenta. Ostatním státním zaměstnancům by platy měly stoupnout o 7,4 procenta. Do platů by mělo putovat o tři miliardy korun víc, než vláda původně plánovala. Navrhovala nejdřív 22,3 miliardy korun.
Jestli bude aktuálně dohodnuté zvýšení platů administrativního personálu v justici stačit pro změnu negativního trendu odchodu zaměstnanců a nemožnosti do justice přilákat kvalitní odborníky, není jisté. Předsedové soudů totiž oficiálně požádali ministryni financí o dvacetiprocentní navýšení, jak Česká justice již dříve informovala. Podle soudců by měl být prměrný plat v administrativě 31 600 korun.
Na justici ale také dopadnou škrty
Vláda včera také projednala mimořádně bod ohledně snižování tabulkových míst v rámci veřejné sféry. Zde po jednání vlády premiér Babiš potvrdil, že škrty dopadnou v průměru nejvíce do resortu spravedlnosti, proti čemuž protestují předsedové krajských soudů.
Pokud by platil původní návrh z června tohoto roku, jednalo by se celkem o 306 tabulkových míst. Kolegium předsedů krajských soudů na svém posledním jednání vyjádřilo s takovým krácením zásadní nesouhlas. Tato místa zůstávají podle šéfů soudů neobsazena pouze proto, že s ohledem na úroveň nabízených zaměstnaneckých platů nejsou soudy schopny konkurence na trhu práce. Kolegium ministra spravedlnosti Jana Kněžínka upozornilo na protiústavnost takovýchto kroků, které podle předsedů „neberou v potaz odlišnost justice od ostatních rezortů a nerespektují její postavení jako jedné ze tří základních mocí ve státě“.
(pd, epa, ire, čtk)
