Soudci mají smůlu, evropskými žalobci budou jen státní zástupci

Jedním z hlavních úskalí institutu hromadných žalob je otázka jejich financování

Novela zákona o státním zastupitelství, v níž se do českého právního řádu zavádí instituce evropských žalobců, prošla připomínkovým řízením a míří na vládu. Ministerstvo spravedlnosti (MSp) oslyšelo námitky, že účelově zužuje výběr evropských žalobců pouze na státní zástupce. Nově stanovilo i počet evropských žalobců, působících na území ČR.

Netransparentnost výběru a jeho účelové zúžení pouze na státní zástupce, jakkoliv příslušná evropská směrnice umožňuje kandidovat i soudcům, to v rámci připomínkového řízení namítalo návrhu například Ministerstvo zahraničních věcí. MSp, které návrh připravilo ve spolupráci s Nejvyšším státním zastupitelstvím (NSZ), však na vyloučení soudců z výběru nadále trvá. A dokonce našlo i nový argument pro toto řešení, které však nemá v evropské směrnici oporu. Pod čarou v důvodové zprávě k návrhu odkazuje na blíže nespecifikovaný dokument Evropské komise k výběru evropských žalobců, který má takové řešení doporučovat. „Toto stanovisko podporuje i dokument Komise k výběru evropských žalobců, dle něhož je žádoucí, aby kandidáti na evropského žalobce měli rozsáhlé zkušenosti jako státní zástupci, a to včetně praktických zkušeností s vyšetřováním a stíháním případů závažné hospodářské kriminality a korupce stejně jako s mezinárodní spoluprací v trestních věcech, zkušenosti s organizací a koordinací činnosti jiných státních zástupců či zkušenosti s přeshraničním vyšetřováním. Pokyny Komise sice nejsou pro členské státy závazné, ale vyberou-li členské státy kandidáty, kteří uvedeným charakteristikám nevyhovují, nelze vyloučit, že členský stát bude požádán o nahrazení takových kandidátů, což by značně zkomplikovalo výběrové řízení na tuto funkci“, stojí v poznámkách pod čarou důvodové zprávy, aniž by byl ovšem uveden například odkaz na tyto údajné pokyny.

Čtěte také: Neomezujte výběr evropského žalobce na státní zástupce, zní z ministerstev

V kontrastu s tímto záměrem vyloučit české soudce z možnosti se o tuto lukrativní justiční funkci v nově zřizovaném Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) ucházet, je volání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana po větší prostupnosti mezi soudy a státním zastupitelstvím, což naposledy zopakoval na tiskové konferenci s předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem tuto středu. Pro stejnou věc pléduje i Unie státních zástupců.

Nově je také stanoven počet evropských pověřených žalobců, tedy státních zástupců, kteří budou vyřizovat agendu Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) na území ČR. Oproti původnímu návrhu, kdy se počítalo s tím, že tito státní zástupci budou vedle této činnosti vykonávat i standardní práci, se tito v podstatě vyčleňují pouze k výkonu práce pro EPPO. NSZ tak požaduje 10 nových míst státních zástupců a 7 míst administrativních zaměstnanců. Na tomto místě je třeba připomenout, že razantně klesá objem trestné činnosti, kterou se státní zástupci zabývají, což konstatuje i zpráva NSZ za minulý rok, avšak počet státních zástupců zůstává konstantní.

NSZ si také, vedle zásadního vlivu na výběr kandidátů na evropské žalobce i pověřené žalobce, ponechává klíčovou kompetenci rozhodnout v případě pochyb o příslušnosti, zda případ bude spadat do české či „evropské“ jurisdikce.

V rámci připomínkového řízení muselo také MSp uznat, že novinka v podobě omezení informování v rámci soustavy (a nově i vůči EPPO), není vynucena touto evropskou směrnicí, ale vzešla z požadavku státních zástupců, pravděpodobně NSZ. Do zákona o státním zastupitelství se totiž navrhuje včlenit nové ustanovení, které omezí povinnost dozorového státního zástupce poskytovat informace. A to v případě, „že by její poskytnutí ohrozilo podstatné národní bezpečnostní zájmy, průběh trestního řízení nebo bezpečnost osob“. Toto ustanovení se vyskytovalo již v předchozích návrzích zákonů o státním zastupitelství, jejichž přijetí bylo dosud neúspěšné.

Petr Dimun